Oficiální název
Skotsko (autonomní země Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska)
Hlavní město
Edinburgh
Rozloha
78 783 km² (zhruba stejně jako Česká republika)
Státní zřízení
Spojené Království Velké Británie a Severního Irska je konstituční monarchií.
Administrativní členění
Skotsko je jednou ze čtyř zemí tvořících Spojené království Velké Británie a Severního Irska (Anglie, Skotsko, Wales, Severní Irsko). Dělí se na 32 administrativních jednotek.
Podnebí
Mírné oceánské, tedy relativně teplé zimy a chladná léta. Počasí je dost proměnlivé. Klima je oteplováno Golfským proudem, proto je západní část Skotska teplejší. Stejně tak množství srážek se výrazně liší podle oblasti – nejvlhčejší je západní část Highlands, naopak nížinné oblasti na východě mají srážek relativně málo.
Reliéf
Pevninské Skotsko je možné rozdělit přibližně na tři části. Jižní část tvoří Southern Uplands, asi dlouhý hraniční pás oblých kopců pokrytých trávou a vřesem. Střední část Skotska se nazývá Central Lowlands, jde o široký pás nížin. Je zde koncentrováno 80 % populace Skotska, včetně největších měst Edinburgh a Glasgow. Severní část tvoří Scottish Highlands (Skotská Vysočina). Vrcholky zde dosahují nejčastěji výšek kolem 900 až 1 000 metrů. Hory byly v poslední době ledové hluboce zbrázděny ledovcem a vznikla tak série úzkých údolí ve tvaru písmene U („glen“) a dlouhých úzkých jezer („loch“ – slovo z keltštiny, značí někdy i mořské zálivy), která jsou dnes pro krajinu charakteristická.
Pobřeží Skotska je velmi členité: rozloha Skotska tvoří asi třetinu plochy pevninské části Velké Británie, zato délka mořského pobřeží dosahuje celých 80 %. Na vině jsou především hluboké zálivy (firth, sea loch, kyle). Slovo firth pochází z jazyka Scots a označuje různé pobřežní vody (kromě zálivů také estuária, zátoky i úžiny). Je příbuzné slovu fjord (firth by byl spíše označen jako fjord, pokud bude řeč o Skandinávii). Firth bývá spojen s činností ledovce a navíc často s řekou: přílivové vody někdy rozšíří ústí řeky v estuárium a vznikne firth.
Ke Skotsku patří celých 790 ostrovů, včetně souostroví Vnější Hebridy (známé i jako Western Isles), Vnitřní Hebridy (tam patří i ostrov Skye), Orkneje a Shetlandy. Pevninskou hranici má jen na jihu s Anglií, na východě ho obtéká Severní moře, na severu a západě Atlantický oceán. Irsko leží v nejbližším místě 30 km daleko, Norsko asi 400 km, na sever od Skotska jsou Faerské ostrovy a Island.
Nejvyšší hora
Ben Nevis (1 343 m) – nejvyšší hora celé Velké Británie, na západním okraji Grampian Mountains
Největší řeky
Skotsko má poměrně hustou říční síť, avšak řeky jsou velmi krátké. K nejvýznamnějším řekám patří Clyde, Tay, Spey, Tweed.
Jezera
Ve Skotsku se nachází řada ledovcových jezer, největšími z nich jsou: Loch Lomond (leží na obou západních nížinách ve středním Skotsku a v jižní části Highlandu, je největším skotským jezerem z hlediska rozlohy, která činí 71 km²), Loch Lochy (široké sladkovodní jezero, nachází se v Lochaberi, části Highlandu, má rozlohu 36 km²), Loch Ness (hluboké sladkovodní highlandské jezero nacházející se přibližně na jihozápad od města Inverness, proslavilo se legendární lochnesskou příšerou Nessie, má rozlohu 56,4 km²).
Obyvatelstvo
Ve Skotsku žije cca 5,5 milionu obyvatel (podobnou populaci má Slovensko, Dánsko, Finsko nebo Norsko). Skotsko je vnímáno jako země políček, romantických hradů a divokých hor, ale jeho populace je převážně městská, ve městech žije 81 % obyvatel. Vylidňování Highlands a zejména západních ostrovů se stalo po 2. světové válce velkým problémem. Částečně pokračuje dodnes, lidé odcházejí za prací do měst. Highlands jsou jedním z nejméně zalidněných regionů v Evropě (průměrně 9 lidí na km², což je téměř 30krát menší hustota obyvatel než v celé Británii!).
Etnické složení
Drtivou většinu obyvatelstva tvoří Skotové, jejich národ vznikl smísením několika etnik (Piktové, Gaelové, Britoni, Anglové, Normani). Jednoznačně nejpočetnější menšinou jsou Poláci, kteří sem přicházejí za prací. Další etnické menšiny tvoří např. Pákistánci, Indové a Číňané. Žijí zde ale také Němci, Češi nebo lidé z pobaltských zemí.
Náboženství
22 % protestanti – příslušníci zákonem uznané národní církve Church of Scotland (jinak zvaná The Kirk), 14 % římští katolíci, menšiny se hlásí k dalším křesťanským církvím nebo nekřesťanským náboženstvím (hlavně imigranti – islám, hinduismus, sikhismus aj.). Relativně vysoké procento lidí nevyznává žádnou náboženskou víru, další své vyznání neuvedli.
Jazyk
Ve Skotsku se mluví třemi základními jazyky.
Skotská keltština (resp. keltské jazyky) je dědictvím keltského etnika a dodnes ji používají někteří obyvatelé Vysočiny a ostrovů. Keltové dříve obývali téměř celou Evropu, dnes se keltskými jazyky mluví už jen ve Skotsku a Irsku (jedna skupina), ve Walesu, na Cornwallu a v Bretani (druhá skupina).
Ačkoliv je pro nás keltština velmi těžká a nesrozumitelná, patří do rodiny indoevropských jazyků. Druhý jazyk se nazývá skotština (Scots) a rozšířený je v nížinatých oblastech jihovýchodního Skotska. Vyvinul se z větve angličtiny, kterou se kdysi mluvilo v severní Anglii. Má řadu dialektů a v podstatě neexistuje žádná jeho standardizovaná verze.
Třetím jazykem je skotská angličtina, standardizovaná forma angličtiny užívaná ve Skotsku (vychází z jazyka, který se zrodil v jižní Anglii). By významně ovlivněna jak keltštinou, tak jazykem Scots.
Města
Glasgow (612 tisíc), Edinburgh (488 tisíc), Aberdeen (201 tisíc), Dundee (148 tisíc), Inverness (48 tisíc).
Tzv. Greater Glasgow je městská konurbace, která patří k největším v Británii. Je tvořená městem Glasgow a okolními městy a vesnicemi a žije tu dohromady 1,2 milionu lidí.
Vlajka
Tvoří ji bílý kříž ve tvaru písmene X na modrém podkladě. Tato vlajka se užívá už od 9. století a je tak nejstarší dodnes užívanou národní vlajkou na světě.
Jelikož Skotsko není nezávislým státem, mezi státními vlajkami patří primát Dánsku, které užívá svou vlajku nepřetržitě od 14. století. Skotský bílý kříž tvoří také součást státní vlajky Spojeného království. Kříži se také říká „saltire“ – Ondřejský kříž, kříž svatého Ondřeje.
Svatý Ondřej, galilejský rybář a jeden z apoštolů, je totiž patronem Skotska. Ondřej byl podle legendy ukřižován ve starověké Skýtii právě na kříži s diagonálními trámy. Když chtěl římský císař Konstantin II. přenést jeho ostatky do Konstantinopole, rozhodl se údajně jeden mnich schovat je před císařem a odvézt je až na kraj světa. Po ztroskotání lodi se ale ocitly ve Skotsku a část svatých ostatků byla později uschována v katedrále v dnešním St. Andrews (v překdu „Svatý Ondřej“). Ondřej je někdy řazen mezi sedm hrdinů křesťanství (k dalším se řadí svatý Jiří – patron Anglie, svatý David – Wales, svatý Patrik – Irsko, svatý Jakub – Španělsko, svatý Denis – Francie, svatý Antonín Paduánský – Portugalsko).