Oficiální název
Azorské ostrovy (portugalsky Ilhas dos Açores)
Hlavní město
Ponta Delgada – leží na největším z Azorských ostrovů São Miguel. Jako další hlavní města jsou někdy uváděna i Horta na ostrově Faial, kde sídlí azorský parlament, a Angra do Heroísmo na ostrově Terceira, které je hlavním náboženským centrem.
Rozloha
Souostroví je tvořeno devíti ostrovy São Miguel, São Jorge, Santa Maria, Pico, Faial, Terceira, Graciosa, Flores a Corvo, které se rozkládají na celkové ploše 2 351 km², což je zhruba srovnatelné s rozlohou Lucemburska.
Státní zřízení
Azorské ostrovy jsou autonomní oblastí Portugalska, mají v rámci Evropské unie zvláštní status a jsou jejím nejvzdálenějším regionem.
Administrativní členění
Azorské ostrovy se dělí na 19 obcí zvaných concelehos.
Podnebí
Nad Azorskými ostrovy se nachází po většinu roku oblast vysokého tlaku vzduchu zvaná azorská tlaková výše. Její kolísání zásadně ovlivňuje klima nejen na samotném souostroví, ale i v celé Evropě. Dalším významným faktorem je blízkost teplého Golfského proudu, díky kterému je klima na Azorských ostrovech vlhčí a deštivější než v jiných oblastech ležících ve stejných zeměpisných šířkách. Teplotní rozdíly mezi létem a zimou nejsou příliš výrazné.
Podnebí lze charakterizovat jako vlhké subtropické. Nejvíce srážek spadne v zimních měsících, přesto jsou i léta na srážky bohatá. Nejsuššími měsíci jsou červenec a srpen. Typická je také vysoká vlhkost vzduchu, která dosahuje v nižších nadmořských výškách až 80 %. Zejména na podzim často zasahují Azorské ostrovy tropické bouře přinášející velké množství srážek. Na rozdíl od Tenerife nebo Madeiry se zde nevyskytuje pravidelné pasátové proudění a směr větru se zde střídá.
Reliéf
Azorské ostrovy leží v místě styku Euroasijské, Severoamerické a Africké litosférické desky, v důsledku čehož je oblast seismicky aktivní a je pro ni typický výskyt zemětřesení. Nejvýznamnější tektonický zlom v oblasti se nazývá stejně jako jeden z ostrovů Terceira a odděluje Africkou a Eurasijskou litosférickou desku.
Celé souostroví je vulkanického původu a nejvyšší hora je již neaktivním stratovulkánem. Vulkanickou aktivitu dokládá i výskyt kráterových jezer, která vznikají zaplněním kráteru sopky vodou. Dalšími doklady sopečné činnosti jsou fumaroly, solfatary, gejzíry a termální prameny, které najdeme například v oblasti v oblasti Furnas na ostrově São Miguel.
Jak je typické pro ostrovy vulkanického původu, v jejich středu se zdvihají kužely aktivních nebo neaktivních sopek. Vrcholy obvykle leží uprostřed ostrovů, směrem k pobřeží se nadmořské výška postupně snižuje. Při vzniku ostrova se jeho střed dostal nad hladinu moře jako první, v průběhu času pak probíhaly další sopečné erupce a díky kumulování materiálu rostla nadmořská výška vrcholů ve středu ostrova.
Nejvyšší hora
Ponta do Pico (Montanha do Pico, 2 351 m) ležící na ostrově Pico je zároveň nejvyšším bodem Portugalska. Jedná se o v současnosti neaktivní stratovulkán, k jehož poslední erupci došlo roku 1720.
Nejnižší bod
Atlantský oceán (0 m)
Největší řeky
Na Azorských ostrovech se vyskytují jen menší vodní toky, nenajdeme zde žádnou větší řeku.
Jezera
Nejčastějším typem jezer, se kterým se můžeme na Azorských ostrovech setkat, jsou kráterová jezera. Ta vznikají po zaplnění kaldery vodou. Kaldera je velká prohlubeň ve tvaru kotle či kráteru, která vzniká po vyprázdnění magmatického krbu během sopečné erupce. Největším jezerem Azorských ostrovů je s rozlohou 4,3 km2 Lagoa de Sete Cidades v západní části ostrova São Miguel. Jedná se o spojení většího jezera Lagoa Azul (Modré jezero) a menšího Lagoa Verde (Zelené jezero).
Za zmínku stojí i Lagoa do Fogo (Ohnivé jezero) nacházející se ve středu ostrova São Miguel, které je nejhlubším a nejvýše položeným jezerem na tomto ostrově. Jedná se o kalderu nejmladší sopky na São Miguel, jejíž poslední erupce proběhla v roce 1536. Oxid uhličitý pocházející z výbuchu je stále zachycený ve vodě jezera, proto má voda nízkou hodnotu pH. Dalším známým jezerem je Lagoa das Furnas na jihovýchodě ostrova São Miguel, přičemž na severním břehu tohoto jezera najdeme oblast známou výskytem fumarol a solfatarů.
Obyvatelstvo
Na Azorských ostrovech žije v současnosti přibližně 236 tisíc obyvatel, tedy o něco méně, než je počet obyvatel Madeiry. Nejvíce, přibližně 140 tisíc, jich je na největším ostrově São Miguel. Kvůli vysokým horám, které leží uprostřed ostrovů, se populace koncentruje převážně v pobřežních oblastech.
Častý výskyt zemětřesení i nestabilní ekonomická situace vedla množství obyvatel Azorských ostrovů k emigraci. Početnou azorskou komunitu tak najdeme např. v Kanadě, kde jich žije přibližně 500 tisíc. Dále můžeme na emigranty z Azorských ostrovů narazit třeba v USA nebo v Brazílii.
Etnické složení
Populace Azorských ostrovů není etnicky příliš rozmanitá, v obyvatelstvu převažují Portugalci. Nepatrně jsou v populaci zastoupeni ještě Francouzi, Italové, Němci a židé ze států subsaharské Afriky.
Náboženství
Stejně jako v Portugalsku je i na Azorských ostrovech převažujícím náboženstvím katolické křesťanství, které vyznává 95 % populace. Najdeme zde však i židovskou komunitu, kterou zastupují hlavně emigranti ze subsaharské Afriky. Jen malá část obyvatel jsou protestanti. S vysokým počtem věřících je spojeno i velké množství náboženských svátků, kterých se na Azorských ostrovech slaví výrazně více než jinde v Evropě. Nejvýznamnější je svatodušní svátek konaný v květnu nebo červnu.
Jazyk
Úředním jazykem je portugalština, která zde má velmi výrazný regionální dialekt. Mnohdy tak i obyvatelé pevninské části Portugalska mají problém řeči porozumět. Ačkoliv je ekonomika založená z velké části na cestovním ruchu, není zde příliš rozšířená znalost angličtiny, a to hlavně mezi starší částí populace a ve venkovských oblastech.
Města
Ponta Delgada (47 tisíc obyvatel, ostrov São Miguel), Angra do Heroísmo (35 tisíc, ostrov Terceira), Horta (14 tisíc, ostrov Faial), Ribeira Grande (13 tisíc, São Miguel), Praia da Vitória (3,6 tisíc, Terceira).
Vlajka
Vlajka Azorských ostrovů je rozdělena do dvou nestejně velkých částí. Pravá větší část je bílá a levá je vyplněna azorskou modří, což je velmi tmavě modrá barva. Modrá a bílá jsou tradičními barvami používanými v Portugalsku. V horním rohu modré části vlajky najdeme znak Portugalska, který symbolizuje příslušnost k této zemi. Na hranici mezi bílým a modrým polem vlajky se nachází zlatý jestřáb, podle jehož portugalského názvu jsou ostrovy pojmenované. Pojmenování je však založeno na chybě námořníků, kteří si spletli káně lesní s jestřábem. Nad jestřábem se klene oblouk devíti zlatých hvězd, které představují devět ostrovů, ze kterých se souostroví skládá.