Oficiální název
Jordánské hášimovské království
Hlavní město
Rozloha
89 342 km2 (přibližně srovnatelná s rozlohou Portugalska nebo Maďarska)
Státní zřízení
konstituční monarchie
Administrativní členění
Jordánsko se člení na 12 gubernií nazývaných muháfaza. Těmito guberniemi jsou Adžlún (Ajloun), Ammán (Amman), Akaba (Aqaba), Balqa, Irbid, Džeraš (Jerash), Karak, Ma'an, Madaba, Mafraq, Tafilah a Zarká (Zarqa). Administrativní centra těchto jednotek se nazývají nahia.
Podnebí
V jednotlivých částech Jordánska se klima značně liší. Pro údolí řeky Jordán a v oblastech vysočin je typické středomořské klima. To se vyznačuje horkými a suchými léty, mírnou deštivou zimou a velkým počtem slunečných dní. Téměř veškeré roční množství srážek spadne v zimě. Východní a severovýchodní část Jordánska zaujímají pouště, které jsou charakteristické velkými rozdíly mezi denními a nočními teplotami a jen minimálními úhrny srážek. Na východě Jordánska se střídá suché období a období s vyššími srážkovými úhrny, které trvá zhruba od září do dubna.
V oblasti vane několik sezónních větrů. Větry zvané scirroco jsou horké a suché a vanou z jihu měsíc před a měsíc po začátku horké letní sezóny, kdy výrazně zvyšují pocitovou teplotu. Dalším větrem je shamal. Jedná se o teplý a suchý vítr vanoucí většinou ze severu nebo severovýchodu, který vane v průběhu dne, zatímco během noci téměř ustává. Oba větry jsou příčinou vzniku mohutných písečných bouří.
Reliéf
Velká část území Jordánska se nachází na náhorní plošině v nadmořské výšce kolem 700 metrů. Zemí prochází Jordánské údolí, které je součástí Východoafrického riftového systému. Jedná se o místo styku africké a arabské litosférické desky. Jordánské údolí se táhne přes celé území země při hranici s Izraelem až do Akabského zálivu. Protéká jím řeka Jordán a jeho součástí je i proláklina Mrtvého moře. Oblast je stále seismicky aktivní a typický je pro ni výskyt zemětřesení.
Na jihu a západě země se nacházejí pohoří. Pro jižní část těchto horských masivů jsou typické hluboké kaňony a soutěsky, jako je například kaňon Vádí Ram (Wadi Rum). Hory postupně přechází v poušť, která se rozkládá až na třech čtvrtinách plochy země. Na většině území Jordánska se jedná o kamenité pouště, ale v několika málo oblastech najdeme i pouště písečné.
Nejvyšší hora
Džabal Umm ad-Dámí (Jabal Umm ab Dami, 1 854 m)
Nejnižší bod
Mrtvé moře (–430 m) – nejníže položené místo světa
Největší řeky
Nejvýznamnější řekou na území Jordánska je řeka Jordán protékající západní částí, která je i největší zásobárnou vody v zemi. Protéká Golanskými výšinami, kde tvoří hraniční řeku Jordánska a Izraele, a ústí do Mrtvého moře. Jordán je významnou řekou jak pro křesťanství, tak judaismus. Dalšími významnými vodními toky jsou její přítoky Jarmúk (Yarmouk) a Zarká (Zarqa), která je někdy také nazývaná Jabbok.
Dále se v Jordánsku nachází množství občasných vodních toků (vádí), které jsou typické pro pouštní oblasti ve východní části země. Jedná se o vyschlé vodní toky, kterými voda protéká jen při dostatečném množství srážek.
Jezera
Nejvýznamnějším jordánským jezerem je Mrtvé moře. Toto jezero je zároveň nejníže položeným místem na Zemi. Typická je pro něj velmi slaná voda, která je až devětkrát slanější než voda v oceánu. V současné době dochází k výrazném poklesu hladiny až o jeden metr ročně, který je způsobený poklesem hladiny řeky Jordán, která do Mrtvého moře ústí. V současnosti existuje plán, jak tento pokles zvrátit. Zahrnuje vybudování potrubí, kterým by byla voda z Rudého moře vedena do Mrtvého moře. Potrubí by zároveň mělo být využíváno k výrobě elektrické energie. Sladkovodní jezera významnějšího rozsahu se na území Jordánska nevyskytují.
Obyvatelstvo
V Jordánsku žije asi 11,1 milionu obyvatel, což je jen o něco více než počet obyvatel Česka. Až 84 % obyvatel žije ve městech nebo jejich okolí. Největší koncentrace lidí je v severozápadní části země kolem Ammánu a v menší míře i kolem města Akaba na jihozápadě Jordánska. Populace je velice mladá. Průměrný věk dosahuje necelých 24 let a jedna třetina obyvatel nedosahuje věku 15 let. Počet obyvatel neustále roste téměř dvakrát rychleji než světový průměr.
Pro Jordánsko je typické velké množství migrantů. Jedna z největších vln migrace se Jordánska dotkla v roce 2010 po propuknutí nepokojů v arabském světě známých pod názvem arabské jaro. V roce 2016 bylo v Jordánsku dokonce nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Největší podíl tvoří Palestinci, kterých je na území Jordánska přibližně 2,2 milionu. Do země přišli postupně ve třech vlnách v průběhu 20. století, vždy v období, kdy eskaloval konflikt mezi Palestinou a Izraelem. Významná část z nich se již plně integrovala do společnosti. Přesto jich mnoho žije v uprchlických táborech. Druhou největší menšinou jsou Syřané, kterých přišlo do Jordánska 1,4 milionu. V zemi se nachází také největší tábor pro syrské uprchlíky na světě. V roce 2003 po vypuknutí války v Iráku dorazil do země přibližně 1 milion iráckých uprchlíků. Většina z nich se však po ukončení konfliktu vrátila a v současnosti jich najdeme na území Jordánska přibližně 130 tisíc. Dále jsou zastoupeni běženci z Libanonu (cca 15 tisíc).
V pouštních oblastech nalezneme také několik beduínských kmenů. Věnují se zde chovu velbloudů, ovcí nebo koz. Většina z nich žije částečně nomádským způsobem života. Část roku se věnují zemědělství a zbytek putují pouští.
Etnické složení
Národnostní složení je značně ovlivněno migrací z okolních států, která byla nejmasivnější po propuknutí arabského jara, ale v menším rozsahu probíhá do současnosti. Jordánci tvoří 69 % z celkové populace. Z dalších národnostních menšin zaujímají 13 % Syřané a necelých 7 % Palestinci a 7 % Egypťané. Dále 1,4 % obyvatel tvoří Iráčané, kteří na rozdíl od většiny populace Jordánska často vyznávají šíitskou formu islámu.
Náboženství
Převažujícím náboženstvím je islám. 97 % obyvatel patří k sunnitským muslimům. Hlavně mezi migranty z Iráku, Sýrie a Libanonu můžeme najít i vyznavače šíitské formy islámu, kterých je však menšina.
V zemi žije také jedna z nejstarších komunit křesťanů na světě. V současnosti tvoří přibližně 2 % z jordánské populace. Díky migraci a vyšší porodnosti muslimů se však podíl křesťanů v populaci snižuje. Největší část z nich náleží k řeckým katolíkům.
Jazyk
Oficiálním jazykem používaným v Jordánsku je moderní standardní arabština. Patří mezi semitské jazyky, což je podskupina afroasijských jazyků. Tato verze arabštiny je používaná hlavně v psaném projevu, jsou v ní vydávané knihy i noviny a je oficiálním jazykem používaným ve školách.
V mluveném projevu jsou často používané regionální dialekty arabštiny. V případě Jordánska je to jordánská arabština. V rámci ní existuje ještě mnoho dalších regionálních dialektů.
Druhým nejpoužívanějším jazykem v zemi je angličtina. Není však uznaná jako oficiální jazyk. Běžně se používá na univerzitách a veřejné školy ji často vyučují zároveň se standardní arabštinou. Běžně je také používaná například v bankovním sektoru.
Města
Ammán (Amman, 4 miliony obyvatel), Zarká (Zarqa, 792 tisíc), Irbid (582 tisíc), Rusajfa (Russeifa, (547 tisíc), Akaba (Aqaba, 172 tisíc), Madaba (122 tisíc), Džeraš (Jerash, 59 tisíc).
Vlajka
Současná vlajka Jordánska vznikla v roce 1916 po skončení arabského povstání. Trojúhelník karmínové barvy v levé části vlajky je symbolem v současnosti vládnoucího rodu Hášimovců. Sedmicípá hvězda, která se nachází uprostřed karmínového trojúhelníku, vyjadřuje jednotu Arabů v Jordánsku. Tři horizontální pruhy černé, bílé a zelené barvy náleží dynastiím Abbásovců, Umajjovců a Fátimovců, tedy těm, které zastávaly v minulosti úřad chalífy.