Oficiální název
Nepálská federativní demokratická republika
Hlavní město
Rozloha
147 181 km²
Státní zřízení
parlamentní republika
Administrativní členění
Nepál se administrativně dělí do sedmi provincií. Těmito provinciemi jsou Kóší (hlavní město Birátnagar), Madhéš (Džanakpur), Bágmatí (Hétauda), Gandakí (Pókhára), Lumbiní (Déukhurí), Karnálí (Biréndranagar) a Sudurpaščim (Godawari).
Podnebí
Významným faktorem ovlivňujícím podnebí v Nepálu je nadmořská výška. Nejvyšší je v centrální oblasti pohoří Himálaj v severní části země při hranici s Čínou a postupně klesá směrem k jihu. V jižní části země v oblasti nížin, které jsou v Nepálu nazývané teraje, se vyskytuje teplé tropické klima prakticky bez mrazů. Proto je také jednou z nejvíce obhospodařovaných oblastí na světě. Na tropickou zónu navazuje zóna subtropická. Tyto dvě klimatické zóny obývá většina obyvatel země. Směrem k severu, kde se zvedá pohoří Himálaj, na ně s rostoucí nadmořskou výškou navazuje chladné pásmo a arktická zóna.
Klima je také ovlivňováno monzunovým prouděním. Jedná se o pravidelně se střídající sezónní větry způsobené nerovnoměrným prohříváním pevniny a oceánu. V období od října do června vane vzduch směrem z pevniny nad oceán. Tento tzv. zimní monzun nepřináší téměř žádnou vlhkost a v zemi nastává období sucha. Mezi červnem a říjnem naopak proudí vzduch směrem z oceánu nad pevninu. Letní monzun s sebou nese velké množství srážek a nastává období dešťů. Deště jsou velice prudké a intenzivní a často způsobují záplavy nebo sesuvy půdy.
Reliéf
Až 75 % plochy Nepálu zaujímají hory. Nejvýznamnějším pohořím na území Nepálu je Himálaj, ve kterém leží nejvyšší hora světa Mount Everest a celkem 10 ze 14 nejvyšších hor světa přesahujících nadmořskou výšku 8 000 m. K dalším významným vrcholům se řadí Annapurny, z nichž je Annapurna I (8 091 m) desátou nejvyšší horou světa. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších hor díky častému výskytu lavin. Vrchol Dhaulágirí (8 167 m) je nejvyšší horou, jejíž vrchol neleží na státní hranici. Za zmínku stojí i čtvrtá nejvyšší hora světa Lhoce (8 516 m) sousedící s Mount Everestem, přes jejíž svah vede i nejvyužívanější cesta na Mount Everest.
Geologicky se jedná o jedno z nejmladších pohoří na světě, které vzniklo kolizí eurasijské a indické litosférické desky. Indická deska se stále pohybuje směrem k severu, a proto je pro Nepál typický výskyt zemětřesení. Himálaj ovlivňuje také klima Asie, jelikož slouží jako bariéra monzunovému proudění z jihu a arktickým větrům ze severu.
Pohoří lze rozčlenit do tří pásem zvedajících se od jihu směrem k severu. Nejjižněji položené a geologicky nejmladší pásmo Siválik je na rozdíl od ostatních pásem tvořeno převážně pískovcem, ve kterém bylo nalezeno velké množství fosílií. Velký Himálaj s nejvyššími vrcholy světa se rozkládá na severu země u hranic s Čínou. Mezi Siválikem a Velkým Himálajem leží Malý Himálaj nazývaný někdy také Mahábhárát. Pro ten jsou typické strmé jižní svahy, relativně mírné severní svahy a náhorní plošiny využívané jako pastviny. Na území země zasahuje i Indoganžská nížina rozkládající se na jihu, která je velice úrodná a intenzivně zemědělsky využívaná.
Nejvyšší hora
Mount Everest (8 849 m), který je nejvyšší horou světa. Pojmenován byl po britském geodetovi Siru Georgi Everestovi. V nepálštině je nazývaný Sagarmāthā neboli Tvář nebes, což je složenina slov sagar (v překladu nebe) a māthā (hlava). V tibetštině zní název hory Čomolungma, což v překladu znamená Matka světa.
Nejnižší bod
Kanchan Kalan (70 m)
Největší řeky
V zemi nalezneme velké množství menších vodních toků, které mají díky svému velkému spádu potenciál pro výrobu elektrické energie. Největší je řeka Ghágra (v nepálštině Karnali), která protéká západní částí Nepálu směrem od severu k jihu a pokračuje do Indie, kde se vlévá do Gangy. Řeka Kósí pramení na jihu masivu Himálaje a teče na jih do Indie, kde leží většina jejího toku. Pro řeku jsou typické každoroční mohutné záplavy, i proto na ní byla vybudována přehrada využívaná k zadržení vody i pro výrobu elektrické energie. Za zmínku stojí i řeka Gandak tekoucí v severojižním směru centrální částí země, odkud následně pokračuje Indoganžskou nížinou do Gangy. Je hojně využívaná pro zavlažování.
Jezera
V zemi se na nachází velké množství jezer převážně ledovcového původu, která jsou však rozlohou spíše menší. Největším a nejhlubším je jezero Rara v severozápadní části Nepálu s rozlohou 10,4 km² a hloubkou 167 m. Společně s močálovitou krajinou kolem je součástí stejnojmenného národního parku. Rozsáhlá jezerní plošina leží poblíž města Pókhára v centrální části země. Zde najdeme i druhé největší jezero Phéva, které je díky snadné dostupnosti nejnavštěvovanějším jezerem v Nepálu. Dále můžeme zmínit například jezerní plošinu Gokyo zahrnující šest jezer v Himálaji, která jsou nejvýše položenou jezerní soustavou světa nebo jezero Tiličo na severu země poblíž vrcholu Annapurna I, které je jedním z nejvýše položených jezer v zemi.
Obyvatelstvo
V zemi žije přibližně 29 milionů obyvatel. Ve městech žije pouze 21 % populace, což dělá z Nepálu jednu ze zemí s největším počtem venkovského obyvatelstva. Většina velkých měst leží v oblasti nížiny teraj, kde se koncentruje většina obyvatel země. Populace je mladá a v posledních desetiletích neustále roste.
Etnické složení
Etnické složení Nepálu je velice rozmanité. Na území země žije 125 etnických skupin. Vymezují se pomocí jazyka nebo příslušnosti ke kastovnímu systému. Obecně lze etnika dělit na tibetsko-nepálská a indicko-nepálská. Nejpočetnější z nich jsou Četrijové, kteří jsou v populaci zastoupeni 16,6 %. Další skupinou jsou Brahmáni, kteří tvoří 12,2 % obyvatel. Z dalších lze zmínit Magárce (6,9 %), Tamangy (5,6 %) nebo Nevárce (4,6 %). Známým etnikem jsou i Šerpové žijící kolem Mount Everestu, kteří často pracují jako horští nosiči.
Náboženství
Nepálci pomocí náboženství budují své sociální vazby a náboženské oslavy jsou důležitou součástí života v zemi. V zemi je převažující hinduismus, který vyznává 81,2 % populace. Mnoho hinduistů však kombinuje hinduistické a buddhistické tradice. Až do roku 2006 byl Nepál jediným státem na světě, kde byl vyhlášen hinduismus státním náboženstvím. Druhý nejčastější je buddhismus, který vyznává 8,2 % obyvatel. Vyznavači islámu jsou zastoupeni 5,1 %. Přibližně 3,2 % nepálské populace praktikují původní nepálské lidové náboženství zvané kiratismus, které kombinuje mj. animismus a šamanismus. Křesťané jsou zastoupeni 1,8 %. Oproti jiným zemím nepanuje mezi příslušníky různých náboženství téměř žádná rivalita.
Jazyk
V zemi se používá až 123 různých jazyků a mnoho z nich má ještě několik různých dialektů. Někdy je obtížné poznat, zda se jedná již o další jazyk nebo o dialekt. Hlavním a oficiálním jazykem je v zemi nepálština, kterou mluví přibližně 45 % populace. Každá provincie si ale může zvolit ještě další úřední jazyky. Druhá nejpoužívanější je maithilština, kterou mluví přibližně 11 % obyvatel. Dále můžeme zmínit bhódžpurštinu nebo tharuštinu, které jsou shodně zastoupeny 6 %. Z dalších jazyků můžeme ještě uvést tamagštinu (cca 5 %). Velká část obyvatel rozumí také anglicky, protože se angličtina často vyučuje ve školách. Některými etniky jsou využívány také jazyky znakové.
Města
Káthmándú (862 tisíc obyvatel, včetně aglomerace cca 2 milióny), Pókhara (513 tisíc), Bharatpur (369 tisíc), Lalitpur (294 tisíc), Biratnagar (244 tisíc)
Vlajka
Nepál je jedinou zemí na světě, která nemá vlajku obdélníkového tvaru. Problém s tímto tvarem bývá například během olympijských her, kde pravidla stanovují, že používané vlajky musí mít obdélníkový tvar. Proto se pro tyto účely tiskne vlajka na bílé pozadí. Nepálskou vlajku tvoří spojení dvou samostatných trojúhelníkových praporů. Tvar vlajky symbolizuje pohoří Himálaj a zároveň představuje dvě hlavní náboženství vyznávaná v Nepálu, kterými jsou hinduismus a buddhismus.
Barva vlajky je karmínová s tmavě modrým okrajem. Karmínová je národní barvou a vyjadřuje statečnost nepálského lidu, ale také národní květinu Nepálu, kterou je rododendron. Modrý okraj představuje mír a harmonii. V horním trojúhelníku se nachází Měsíc s osmi paprsky a v dolním Slunce s dvanácti paprsky. Ty mají představovat naději, že země může existovat stejně dlouho, jako Slunce a Měsíc. Měsíc také symbolizuje chladné klima Himálaje a Slunce naopak teplé podnebí teraje. Podle dalšího výkladu má Měsíc znamenat klid a čistého ducha nepálského lidu a Slunce jeho odhodlání.