Italština, česko-italský slovník

Italština – Cizí jazyky – Gesta – Tykání – Česko-italský slovníček

Italština

Italština je úředním jazykem nejen v Itálii, ale také v San Marinu a v kantonech Ticino a Grigioni ve Švýcarsku. Společně s latinou je také oficiálním jazykem ve Vatikánu. Italsky hovořící menšiny naleznete i ve Slovinsku a Chorvatsku. Přestože není mezinárodním jazykem jako například angličtina nebo francouzština, je považována za jeden z nejpopulárnějších cizích jazyků na světě. Je nezbytná pro historiky umění, hudebníky a operní pěvce. Má také své pevné místo v oblasti mezinárodní gastronomie.

Jeďte do Toskánska v dobré partě

Původ italštiny

Italský jazyk se stejně jako ostatní románské jazyky (španělština, francouzština, rumunština) vyvinul z latiny. V 9. století vznikly první texty, které jsou již označovány za italštinu. Za zakladatele spisovné moderní italštiny je považován Dante Alighieri.

Výslovnost

Italská výslovnost je velmi jednoduchá a naučíte se ji hned během první lekce v jazykové škole. Jedná se o velmi melodický a rytmický jazyk. Italština je totiž založena na samohláskách a žádné slovo nekončí na souhlásku. A protože se souhlásky na konci slov dají velmi dobře spojovat, až polykat, Italové mluví velmi rychle a zvučně.

Jeďte do Dolomit v dobré partě

Gramatika

Stejně jako výslovnost, ani gramatika není příliš složitá. Na čem si ale často studenti vylámou zuby, jsou slovesné časy. Těch má italština mnoho a patří mezi ně takové chuťovky jako předpřítomný, předminulý, předbudoucí a pak také něco, co v češtině neznáme: konjunktiv. Následuje po specifických spojkách a předložkách. Zároveň také určuje pravděpodobnost uskutečnění domněnky mluvčího a časovou souslednost. No, není to opravdu nic lehkého. Ale nebojte se. Pokud si chcete v Itálii objednat jídlo v restauraci a domluvit se v hotelu, naprosto si vystačíte s přítomným časem. A ten se naučíte rychle.

Dialekty

Itálie je velmi rozsáhlý stát. Stejně tak, jako spolu mají mentalitou málo společného sever a jih, tak i jejich jazyky jsou velmi rozdílné. Celou zemi spojuje jeden jazyk a tím je oficiální italština. Ta, kterou se studenti učí ve škole a cizinci v jazykových kurzech. Na celém území Apeninského poloostrova ale existuje mnoho jazykových skupin a italských dialektů. Patří mezi ně např. benátština, piemontština, lombardština nebo furlánština.

Některé jsou velmi aktivní, jiné již téměř vymizely. Dialekty se mohou vyznačovat například jen jemným „šišláním”. Bez problému jim porozumí jak Ital, tak pokročilý student italštiny. Některé jsou ale téměř samostatným jazykem a nerozumí jim nikdo, ani samotní Italové. Proto filmy v neapolštině nebo sicilštině musí mít italské titulky.

V dnešní době již zřejmě nepotkáte Itala, který by mluvil jen svým dialektem nebo jen čistou italštinou. Mezi jednotlivými jazyky přepínají dle potřeby a dle situace. Můžete se tak setkat s tím, že Italové mezi sebou mluví oficiální italštinou a s množstvím vypitého vína nebo s přibývajícími emocemi postupně přechází do dialektu. A pokud dialektem nemluví na veřejnosti, zřejmě ho budou používat alespoň v kruhu rodinném.

Italové a cizí jazyky

Italové jsou na svůj jazyk velmi hrdí. Sice se jím na světě nikde jinde nemluví, ale to jim nebrání svou řeč milovat a jinou se neučit. Mladí lidé a pracovníci ve větších turistických městech ovládají angličtinu, ale nespoléhejte se na to. Naopak si je získáte na svou stranu, když se naučíte alespoň pár italských slovíček.

Gesta

Nemusíte mluvit italsky, abyste pochopili, co vám chce Ital říci. Stačí sledovat jeho gesta. Italská mluva je velmi energická a radost, nadšení, láska i nenávist nebo pohoršení se vyjadřují rozmáchlými pohyby rukou. Naopak Italové mají často problém porozumět našemu vyjadřování, protože jsme při hovoru příliš klidní.

Tykání

Pokud alespoň trochu mluvíte italsky, zřejmě jste si všimli, že Italové všem tykají. Neberte si to nijak osobně. V Itálii je to díky přátelské povaze místních zcela přirozené. Obzvlášť, pokud jste mladí, bude vám tykat naprosto každý. Řidič autobusu, pokladní, paní na ulici, …, snad jen v hotelu vám budou vykat. Vy ale pro jistotu všem vykejte, ať nepůsobíte nevychovaně.

Malý česko-italský slovníček

Základní pravidla výslovnosti

c	se vyslovuje jako [k], když za ním následuje a, o, u, např. banca [banka]
c	se vyslovuje jako [č], když za ním následuje e, i, např. centro [čentro]
g	se vyslovuje jako [g], když za ním následuje a, o, u, např. prego [prégo]
g	se vyslovuje jako [dž], když za ním následuje e, i, např. giorno [džorno]
h	se nevyslovuje, ale následuje-li před e, i, označuje tvrdou výslovnost, např. Michele [mikéle] nebo Margherita [margeríta]
gn	se vyslovuje jako [ň], např. signore [siňóre]
z	se vyslovuje buď jako [c], např. ve slově grazie, nebo jako [dz], např. ve slově zero, neexistuje ale žádné pravidlo, je třeba se jednotlivá slova naučit
s	se vyslovuje jako [z] mezi dvěma samohláskami, např. francese [frančéze], a také na začátku slova před znělou souhláskou (b, d, g, l, m, n, r, v), např. slovacco [zlova´ko] všude jinde se vyslovuje jako [s]
gli	se vyslovuje jako [lji], např. ve slově aglio [aljo]

Základní výrazy

Česky	Italsky
Mluvíte anglicky / německy?	Parla inglese / tedesko? [parla ingléze / tedésko]
Nemluvím italsky.	Non parlo italiano.
Nerozumím.	Non capisco. [non kapísko]
Jak se řekne italsky …?	Come si dice in italiano …? [kome si diče in italjáno]
Nevím	Non lo so
Ahoj	Ciao [čao]
Dobrý den	Buon giorno [buon džórno]
Dobrý večer	Buona sera
Dobrou noc	Buona notte
Na shledanou	Arrivederci [a´rivederči] (formálně ArrivederLa)
Dobrou chuť	Buon appetito
Na zdraví!	Alla salute! Cin cin! [činčin]
Ano / Ne	Sí / No
Děkuji / Není zač	Grazie [grácie] / Niente
Prosím	Per favore [per favóre]
Promiňte	Scusi
S dovolením	Permesso
Jak se máte (máš)?	Come sta (stai)? Come va?
Mám se dobře.	Sto bene.
Kde je …?	Dov´è…? [dove]
Jak se dostanu do …?	Come arrivo a …?
Kolik to stojí?	Cuanto costa?
Účet, prosím.	Il scontrino, per favore.
Peníze	soldi
Sleva	sconto
Pane / paní / slečno	signore / signora, signorina [siňóre]
Velký / malý	grande / piccolo
Drahý / levný	caro / economico
Dobrý / špatný	buono / brutto
Teplý / studený	caldo / freddo
Vlevo / Vpravo / rovně	a sinistra / a destra / dritto
Nahoře / dole	sopra / sotto
Sever / jih	nord / sud
Západ / východ	ovest / est
Blízko / daleko	vicino / lontano [vičíno]
Otevřeno / zavřeno	aperto / chiuso [kjúzo]
Vchod / východ	ingresso / uscita [ušíta]
Zakázáno	proibito
Včera / dnes / zítra	ieri / oggi / domani
Autobus	autobus, pullman
Známky (poštovní)	francobollo
Vstupenka, jízdenka	biglietto
Mapa	carta
WC / toaleta	bagno [baňo]
Muži / ženy	uomini / donne
Pokoj	camera
Klíč	chiave

Místa (Posti)

Číslovky

Potraviny (Alimenti)

Maso (Carne)

Zelenina (Verdura)

Ovoce (Frutta)

Jídelní lístek

Nápoje (Bevande)

Ryby a mořské plody (Pesci e frutti di mare)

Autorkou textu je Linda Mannelová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte na Lago di Garda v dobré partě

Leťte na Sicílii v dobré partě