Kde je Černá Hora - Státní svátky - Lidé
Co je zač Crna Gora?
Nejmladší země v Evropě, samostatná nezávislá Republika Černá Hora, vznikla dne 3. června 2006 jako následnický stát soustátí Srbska a Černé Hory. Stalo se tak na základě výsledků referenda konaného 21. května 2006, kdy EU kvůli obavám z vystupňování napětí na Balkáně podmínila uznání černohorské nezávislosti 50 % účastí voličů v referendu a 55 % hlasy pro nezávislost. Referenda se zúčastnilo přes 86 % Černohorců. ANO černohorské nezávislosti tehdy řeklo 55,4 % z nich.
Jeďte do Černé Hory v dobré partě
Z formálního hlediska je nejvýznamnějším městem Černé Hory její hlavní město Podgorica s přiližně 170 000 obyvateli. Geograficky se nachází na jihu země poblíž Skadarského jezera a albánských hranic. Podgorica je jednou z 21 opštin, tedy správních celků, na něž je Černá Hora rozdělena. Formálně nejvýznamnější osobou země je její prezident, v současnosti je jím Filip Vujanović.
Černohorci jsou velmi hrdým národem a ve městech jsou často k vidění černohorské vlajky. Ty tvoří dvouhlavý zlatý orel krále Nikoly umístěný ve středu červeného pole se zlatým lemováním. Symbolizuje jednotu církve a státní moci zaštítěné korunou. Orel má na hrudi štít se symbolem lva (odkaz na dobu, kdy byla Černá Hora teokracií) na zeleném a modrém pozadí. Přečíst si můžete také podrobnější informace o geografii.
Kde je Černá Hora a jak to tam vypadá?
Stručná odpověď by zněla: „Na Balkáně...a...krásná příroda, hory, moře, tradice...“
Černá Hora je jedním z pobřežních států Balkánského poloostrova. Sousedí s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou na severu a západě, se Srbskem na severovýchodě a s Albánií na jihovýchodě.
Rozlohou (13 812 km2, tzn. zhruba tolik, kolik mají dohromady Jihomoravský a Olomoucký kraj) a počtem obyvatel (672 180, údaj je z července 2010) je jednou z menších zemí světa.
Kdy Černohorci nepracují
Často se říká, že typickou černohorskou vlastností je lenost. Černohorci obecně pracují neradi, a tak není divu, že má Černá Hora poměrně dost státních svátků, během kterých zde pracuje opravdu jen málokdo. Dokonce zde funguje zajímavý systém, „jak rozhodně nepřijít o den volna“. Připadne-li svátek na sobotu, volno se přesouvá na pátek, připadne-li na neděli, Černohorci si víkend prodlouží o volné pondělí... Výčet státních svátků a významných dní je zde:
- 1. ledna – Nový rok (Nova godina)
- 6.-8. ledna - pravoslavné Vánoce (Badnji dan, Božić, 2. svátek vánoční)
- 2.-5. dubna - Velikonoce (Vaskrs; pohyblivé datum, uvedené datum platí pro rok 2010)
- 1. května
- 21. května - den Černohorské nezávislosti (viz začátek textu, referendum roku 2006)
- 13. červenec - Národní den neboli Den státnosti - sice není oficiálním státním svátkem, ale Černohorci si toto datum dobře pamatují. Je spjat se dvěma významnými událostmi jejich historie. V roce 1878 byla v tento den vyhlášena nezávislost Černé Hory, kterou uznal Berlínský kongres, a v roce 1941 zde proběhlo zřejmě nejvýznamnější protifašistické povstání.
- 1. listopad - svátek všech svatých, není oficiálním svátkem, ale je významným dnem
Pokud byste si chtěli přečíst více o tom, jak Černohorci některé ze svátků slaví, přečtětě si můj článek Zvyky a tradice v Černé Hoře aneb Kdybych nebyl Černohorec, byl bych to tak oslavil.
Lidé (Kakvi su Crnogorci?)
Jací jsou Černohorci? Hrdí, pohostinní, přátelští a pro Středoevropana na první pohled líní.
Jaké jsou Černohorky? Krásné, oděné dle poslední módy a 100% podléhající macho kultuře.
Jaká pravidla platí v Černé Hoře? Jedno jediné, a to že žádná pravidla neexistují...
Obyvatelé této malé země jsou v mnoha ohledech výjimeční, a tak by o nich bylo škoda psát jen na pár řádcích. Např. jejich lenost je proslulá, s nadsázkou se říká, že jejich mottem je “Hrdinové nepracují!” a nejčastější černohorskou odpovědí na otázku “Co děláš?” je “Nic”. Dokonce zde mají i své “líné” desatero, které můžete vidět např. na pohlednicích v přímořských letoviscích. Právě toto desatero mě inspirovalo k napsání článku Černohorské desatero aneb hrdinové nepracují.
Černohorci nadevše ctí své národní zvyky a tradice. Zajímavostí je, že poměrně silnou tradici zde má i oslava MDŽ.
Z kulturních odlišností vyplývá i to, že Černohorci mají zcela odlišně postavené hodnoty než průměrný Čech. Proto Černohorce nebude zajímat, co studujete, ale spíš kolik máte sourozenců. Některé dotazy mohou cizince celkem překvapit, a tak pokud se na ně chcete trochu připravit, doporučuji článek Co všechno o vás může chtít vědět Černohorec a nebude se bát zeptat.
Důležitou roli v životě Černohorců hraje víra. Téměř 75 % z nich jsou pravoslavní a téměř 20 % muslimové. Výrazná náboženská nevraživost zde např. z politických důvodů nepanuje, naopak je běžné, že v jednom městě najdete kousek od sebe mešitu, pravoslavný a katolický kostel. Naopak prohlásíte-li, že jste ateista, buď nepochopí, co tím chcete říct, nebo Vás budou považovat za podivína.
Poděkování
Na závěr bych chtěla poděkovat své matce za motivaci odjet právě do Černé Hory, Černé Hoře a Černohorcům za to, že jsou a zachovávají si svou tvář, a všem, kdo mi pomohli shromáždit výše uvedené informace a fotografie - Dajáně Vučinić, Míše Dolejšové, Lucce Molkové a Kataríně Andrášové.
Autorkou textu je Pavlína Frydrychová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.