Úvod - Základní informace - Geografie - Do Holandska se jezdí za... - Tradice, zvyklosti a svátky
Úvod
Malá země západní Evropy, kterou její obyvatelé doslova vyrvali nenasytnému moři. Když se řekne Holandsko, představíte si možná selku v malovaných dřevácích, naškrobeném čepci a nadýchaném kroji, jak na trhu prodává kytice tulipánů nebo velká kola edamského sýra.
Jeďte do Beneluxu v dobré partě
Ano, i to patří k nizozemskému koloritu, stejně jako zářivě rozkvetlá pole, pelotony lidí na kolech, uzoučké grachty proplétající se středověkými městečky s úzkými domy a kanály geometricky dělící celou zemi na travnaté poldery, na kterých se pasou ovce, koně a krávy.
S touto venkovskou image pak zajímavě kontrastuje moderní zástavba za války zničeného Rotterdamu a kosmopolitní společnost s liberálními postoji snad ke všemu od euthanasie po osvojování dětí homosexuálními páry. Trochu problematickou, ale pro turisty často lákavou a odvrácenou stránkou Holandska jsou drogy volně prodávané vkoffieshopech a lehké ženštiny ve výlohách.
Nudit se tady nebudete, ať už jste sportovec (až na vysokohorské turisty a horolezce :-), milovník umění, nadšený zahradník nebo hippiesák.
Základní informace
Nizozemské království (Koninkrijk der Nederlanden) leží na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Hlavním městem je Amsterdam, sídlem vlády a parlamentu je však Den Haag.
Jak se ta země vlastně jmenuje?
Často se jí říká Holandsko. Tento název však není úplný – fakticky zahrnuje pouze dvě z dvanácti nizozemských provincií, a to Severní a Jižní Holandsko. I Nizozemec se však občas utne a označí svou zemi a sebe (především pokud je obyvatelem výše zmíněných provincií) za Holandsko a Holanďana.
A co termín Nizozemí (Nederlanden)? Ten zase historicky označuje všechny „nízko položené země“ v dané oblasti. Tedy nejen Nizozemsko, ale i Lucembursko a Belgii. Takže, jak se u nás v Česku často říká, „země Beneluxu“.
Správným zkráceným názvem je tedy Nizozemsko (Nederland). Oficiální název Nizozemské království neoznačuje pouze malý stát v západní Evropě, ale zahrnuje i původní nizozemské provincie, Nizozemské Antily a Arubu, které jsou stále součástí království. Mají sice samostatnou vládu, hlavou země je však nizozemská královna.
Co se týče rozlohy, patří Nizozemsko k malým státům – na žebříčku států dle velikosti zaujímá s rozlohou 41 526 km² 131. příčku (Česká republika je skoro jednou tak velká, řadí se na 114. místo). Svou hustotou zalidnění 402 obyvatel/km² však patří Nizozemsko ke špičce. Celkový počet obyvatel čítal v roce 2009 přibližně 16,5 miliónů obyvatel.
Nizozemsko je konstituční monarchií, jejíž hlavou je od roku 1980 královna Beatrix. Ta má spolu s Radou ministrů v rukou výkonnou moc. Královnin vliv na exekutivu je však v praxi spíše symbolický. Moc zákonodárnou představuje dvoukomorový parlament (Staten-Generaal). Královská rodina je mezi Nizozemci poměrně populární, i když i zde se objevuje jisté procento antimonarchistů.
Země se člení na 13 provincií. Každá má své hlavní město a samosprávu.
Geografie
Nizozemsko je placka. Krajina se lehce zvedá směrem k východní hranici a na jihovýchodě, kde se také u městečka Vaals nachází nejvyšší „hora“ Vaalserberg (323 m). Jejímu vrcholku se také říká „het Drielandenpunt“, neboli „Bod tří zemí“, protože se zde stýkají hranice Belgie, Německa a Nizozemska. Vrcholek je ještě zvýšen rozhlednami.
Pokud chcete zažít pohyb směrem do kopce (ale jen zlehka), můžete se také vydat do oblasti De Höge Veluwe severně od Arnhemu nebo do dun na pobřeží. Duny jsou mimochodem nádherné – místy odhalený písek, borovicové háje a barevné traviny. Když budete mít štěstí, můžete tu potkat i koně a obrovské exempláře skotského náhorního skotu. Ten tu byl nasazen, aby pomohl králíkům spásat trávu a uchránil duny před úplným zarostením.
Ze západu tedy tuto zemi omývá Severní moře, ze severu ji lemují ostrovy ve Waddenském moři a do pevniny se hluboko zarývá Ijselmeer. To byl původně mořský záliv nazývaný Zuiderzee, který byl na severu přehrazen 36 km dlouhou přehradou. Na jih od ní tak vzniklo sladké jezero Ijselmeer, na severu je voda slaná. Na území Nizozemska ústí do moře tři velké evropské řeky, a to Rýn, Mása a Šelda.
Navíc 25 % území Nizozemska leží pod úrovní vodní hladiny. Nejnižší místem je Zuidplas v provincii Jižní Nizozemsko (-6,76 m). Lehce si odvodíte, že tahle země musí být náchylná k záplavám.
Do Holandska se jezdí za...
...květinami
Na jaře se oblastí mezi městy Leiden a Haarlem (tz. bollenstreek neboli cibulkový region) táhnou lány rozkvetlých tulipánů. Tak obrovská sytě žlutá, červená, fialová a jinak zbarvená pole jste ještě neviděli. Pak najedou stroje podobné kombajnům, květiny seřežou a ty putují na květinovou burzu v Alsmeeru. Můžete ji navštívit jako turista a sledovat, jakým fofrem se o osudu květin rozhoduje. Ještě týž den se expedují z blízkého letiště Schiphol do celého světa.
Naštěstí nejsou všechny květiny určeny pro export. Mnohé skončí na místních trzích, kde si pak například za 5 eur můžete koupit kytici 50 tulipánů. I když je holandský tulipán příslovečný, Nizozemci umí vypěstovat mnoho dalších květin a rostlin. Například pivoňky, chryzantémy, amarylisy, nizozemské zahrady zdobí obrovské durmany a ibišky. K pěstitelským úspěchům jistě přispívá vlhké a ne příliš studené klima. Na květinovém trhu pořídíte samozřejmě i cibulky a sazenice.
Chcete-li pořídit cibulky a dovézt je domů, kupte si je na trhu a ne v prodejně suvenýrů. Zkušenost praví, že dárkově balené cibule v dřeváčcích a krabičkách nemusí být vždy „čerstvé“.
Nevšedním zážitkem je návštěva květinové zahrady Keukenhof u městečka Lisse. Zahrada je otevřena pouze od března do května a můžete zde obdivovat úžasné rozkvetlé záhony, květinové dekorace a doprovodný program.
Každých deset let se v Nizozemsku koná velkolepá květinová a zahradnická výstava Floriade. Jde o obří akci trvající od jara do podzimu, která přiláká zástupy návštěvníků z celého světa. Další ročník se bude konat od 4. dubna 2012 ve městě Venlo.
Každoročně se také v Nizozemsku konají takzvaná květinová korza (bloemencorso nebo flower parade). To se pak místem konání táhnou průvody neuvěřitelně barevných alegorických vozů zdobených květinami a celou akci provázejí slavnosti, jarmarky a třeba pouliční divadla. Jedno z mnoha představuje Bloemencorso Bollenstreek, které jde z Noordwijku do Haarlemu a koná se v dubnu. Termíny konání dalších květinových korz snadno vyhledáte na internetu.
Víte, že...
se tulipány dostaly do Evropy z Turecka? Koncem 16. století je pak via Rakousko získal Carolus Clusius, který založil v Leidenu botanickou zahradu a tam je začal úspěšně pěstovat. Brzy se staly extrémně populární. V letech 1634-37 ovládla Nizozemské provincie tulipánománie. Cena cibulky se rovnala ceně domu na grachtu a desetkrát převyšovala plat běžného řemeslníka. S tulipány se také spekulovalo na burzách. Málokdo tehdy věděl, že příčinou nejoblíbenějších skvrnitých a žíhaných variací je virus. Jak se tulipán rozmnožoval a domácněl, jeho cena klesala.
Za druhé světové války, v době takzvané „hladové zimy“, se vyhladovělí obyvatelé Amsterdamu nerozpakovali cibulky tulipánů i jíst.
...za sportem
Pokud milujete cyklistiku, ale neradi jezdíte do kopce, jste v Holandsku na správném místě. Pokud nechcete kolo vozit, můžete si je půjčit v jedné z mnoha půjčoven (nabízejí i dvojkola, kola s dětskou sedačkou či vozíčkem a taky „nákladní kola“ zvaná bakfiets). Za půjčení kola na celý den zaplatíte v průměru 8 eur. Cyklostezky a stojany na kola jsou opravdu všude. I české cestovky organizují cyklozájezdy, při kterých uvidíte opravdu velký kus téhle země.
Rovinaté, hladké asfaltové cyklostezky vytvářejí skvělé prostředí pro in-line bruslení. Můžete si sbalit batoh a klidně se vydat na celodenní výlet na bruslích. Možností je moc. Pokud však k bruslení opravdu využijete cyklostezky, buďte ohleduplní a opatrní. Nizozemci na kolech jezdí rychle a nejsou zvyklí na „překážky“ v podobě motajících se začínajících bruslařů. Pokud potkáte Nizozemce na in-line bruslích, bude nejspíš v dresu, jeho in-liny budou mít 5 koleček a v postoji Martiny Sáblíkové kolem vás jen prosviští.
(Rychlo)bruslení
je holandským a především fríským národním sportem (či jedním z nich). Už v prehistorických dobách se zde používaly jakési brusle vyrobené z kostí větších zvířat, které lidem umožňovaly rychlejší pohyb po ledě. Nejstarší objevené železné brusle byly v Nizozemí nalezeny v Dordrechtu a Amsterdamu a pocházejí z roku 1225. Od té doby se nepřetržitě pracuje na zdokonalování tvaru i techniky, která by Nizozemce (nebýt Sáblíkové) udržela v tomto sportu na špičce.
Z historie a z obrazů holandských mistrů zlatého věku víme, že lidé pro dopravu na bruslích využívali zamrzlé kanály. V dnešní době to již není častý jev, protože kanály a grachty v zimě málokdy zamrzají.
To představuje problém i pro kultovní závod Elfstedentocht, který se poprvé konal v roce 1909 a od té doby kvůli nedostatečnému zamrznutí pouze patnáctkrát. Naposledy v roce 1997. Závod začíná a končí v hlavním městě Fríska, Leeuwaarden, projíždí jedenácti městy (odtud jeho název) a je dlouhý 200 km.
Zdejší (Severní) moře neláká díky své teplotě každého ke koupání, ale k provozování vodních sportů je ideální – jsou tu prý ty správné vlny. Letí zde především surfování, wake boarding či kiting a plachtění. Odkazy na půjčovny potřeb pro tyto sporty, lektory a kurzy vodních sportu a také ideální lokace naleznete v holandštině na webu Recreatief.nl.
...za koupáním
I když má Nizozemsko pouze přibližně 60 km pobřeží, nalezneme tady pěkné a udržované písečné pláže. Populární pláže jsou třeba u lázeňského městečka v dunách, Egmond aan Zee, v Noordwijku a Katwijku.
Jedete-li (např. na kole) po pobřeží, uvidíte značky s číslem (tzv. paal). Na informačních tabulích se pak dozvíte, u kterého paalu je pláž, na kterou pláž mohou psi, kde je občerstvení, kde je pláž pro naturisty a nudisty atd. Tyto informace v nizozemštině najdete i na webu Strand Nederland.
Na klasickou pobytovou přímořskou dovolenou se však do Nizozemska nejezdí. Hlavním důvodem je počasí. Slunečných teplých (o tropických nemluvím) dní je zde ve srovnání se Středomořím výrazně méně. Také moře není z nejteplejších (dle Wikipedie v létě max. 17 °C). A ceny za ubytování v hotelu na pláži jsou vysoké.
...na rodinnou dovolenou
Nizozemsko je ideální destinací pro rodinnou dovolenou. Nabízí úžasný kompromis mezi poznávací a pobytovou turistikou. Představte si to: pronajmete si hausbót, kterým brázdíte sever Nizozemska. Stavíte v přírodních kotvištích, koupete se, děláte vycházky po městech, kterými projíždíte. Když už to děti na lodi nebaví, zakotvíte, z podpalubí vytáhnete kola a vyjedete na projížďku. Pokud lodi neholdujete, najděte si ubytování v soukromí, na farmě nebo v malém rodinném kempu.
Pokud máte děti nebo jste nikdy nedospěli, určitě se zabavíte v zábavním parku Duinrell ve Wassenaar. Nekonečné skluzavky, tobogány a horské dráhy jsou prostě super. Hodně atrakcí zahrnuje vodu, takže doporučuji za hezkého počasí. Úžasný je taky zoopark Apenheul specializovaný na opice v Apeldoornu a pěkná je i amsterdamská ZOO Artis.
Když nemáte na Holandsko dostatek času, zastavte se v haagském Madurodamu. Uvidíte tady všechny architektonické zajímavosti v měřítku 1:25. Paláce, typické úzké domky, grachty, letiště Schiphol a mnohem více... Modely se hýbou a grachtem teče opravdová voda.
...za přírodou
Na to, jak je země hustě zalidněná, je tu přírody překvapivě mnoho. Nejzelenější je to na východě, severně od města Arnhem. Ideální na kolo – dokonce jsou tady i nakloněné roviny (kopec se tomu asi říct nedá) a dá se zde nádherně projíždět po cyklostezkách. Jen pozor, abyste nesjeli na turistickou stezku. Ta občas vede pískem a na kole to nejde.
Nachází se zde také národní park De Höge Veluwe. Jde o 55 km² převážně borovicových hájů, vřesovišť a dun. Jeho zakladatel, pan Kröller-Müller, zde nasadil jeleny, muflony a divoká prasata. Já osobně jsem o blízké setkání s nimi nikdy nestála, ale určitě stojí za to. V parku stojí lovecký zámeček sv. Huberta postavený architektem Berlagem. Také je zde v přírodě zasazeno Museum Kröller-Müller s unikátní sbírkou tehdejší paní majitelky, která zahrnuje mimo jiné van goghy, mondriaany, a picassy. Vstupné je vysoké, muzejní karta zde neplatí, ale přesto můžu muzeum doporučit.
Lehce divočejší nádech má příroda ve Frísku a na ostrovech. Třeba ostrov Texel je vyhlášen obrovským množstvím druhů ptactva a také kolonií tuleňů. Nemusíte riskovat, že je neuvidíte, protože je také předvádějí v návštěvnickém centru.
Celkem unikátní je možnost přebrodit z pevniny na některé z ostrovů ve Waddenzee. Říká se tomu „waddenlopen“. Za příznivých podmínek, v určité části roku a za odlivu přejdete suchou nohou. Máte-li hodně vysoké rybářské holínky. Tuhle věc provozujte raději jen s průvodcem.
Co v holandské přírodě na první pohled (spíše poslech) zaujme, je zpěv ptáků. Netuším, kolik tady žije druhů ve srovnání s naší zemí, ale určitě mnohem více. Zejména kolem kanálů a jezer je to koncert.
...za nočním životem a drogami
Když se řekne Holandsko a Amsterdam, spousta lidí si představí noční město plné blikajících neónů a zdrogovaných lidí. Tahle představa není úplně neodůvodněná. Je pravda, že některé čtvrti Amsterdamu se po setmění rozsvítí nevkusnými nápisy lákající do nočních klubů a striptýzových barů, ve výkladních skříních se vytáhnou rolety a objeví se tam spoře oděné ženštiny nabízející sexuální služby. A marihuana je tu běžně k dostání. Ráda bych však poupravila některé mýty:
Za prvé, vše popsané výše najdete i v jiných (nizozemských) městech než jen v Amsterdamu. Osobně jsem byla celkem překvapená, že centrum Amsterdamu se večer vylidní a promění se v tichou vesnici. Jistě to neplatí o všech čtvrtích, jednou z nich je i takzvaný „Red-light district“. Několik ulic téměř v centru, dvě minuty chůze od hlavního nádraží, ožívá večer všemi neřestmi, které jsem jmenovala. Nutno říct, že se z této čtvrti stala turistická atrakce. Až se tam půjdete podívat, nesnažte se fotit, mohli byste přijít o foťák.
Za druhé, s těmi drogami to není až tak horké. Konzumace marihuany je legální. Ale ne na veřejnosti. Dostanete ji pouze v takzvaných „koffieshopech“, které musí být licencovány a jsou kontrolovány. V těchto podnicích si sice můžete pořídit marihuanu v různých formách, ale tvrdé drogy a alkohol zde nepořídíte. Pěstování je samozřejmě taky trestné. A její převoz za hranice jakbysmet. O tom mohou povídat drogoví turisté, kteří přijedou, nakoupí a hurá domů (často do Německa). Jenže za (neexistující) hranicí čeká policejní hlídka.
Jako každá jiná země, bojuje i Holandsko s tvrdými drogami, jejich užíváním a obchodováním s nimi. Když jsem navštívila Holandsko poprvé před 16 lety, pamatuju si, že mě v ulicích Amsterdamu děsili sjetí bezdomovci, kteří mi chtěli něco prodat. Heroin. Byli všude, návštěva veřejných toalet byla noční můrou. Vláda ale zabojovala a povedlo se jí stáhnout tyto lidi do záchytných center, kontrolovat je, nabízet substituční terapii a podobně. Už několik let mne takhle na ulici nikdo neoslovil. Je fakt, že už asi nepatřím do cílové skupiny :-).
Přísně se hlídají i distribuční kanály. Například všichni cestující z rizikových oblastí (například Nizozemských Antil a Surinamu) procházejí tzv. 100 % kontrolou. Zahrnuje například i rentgen, aby se odhalila droga převážená v těle dealera.
Tradice, zvyklosti a svátky
Asi největším svátkem roku je tzv. Koninginedag, neboli Den královny. Slaví se 30. dubna. Původně to byla oslava narozenin královny Juliany. Současná královna Beatrix má sice narozeniny posledního ledna, ale to není ten pravý den na oslavy v ulicích, takže se termín zachoval.
V tento den se Holanďané oblečou od hlavy až k patě do své národní barvy (tedy oranžové) a vyrazí už ráno do ulic. Tam probíhají koncerty, show a performance, ve stáncích se točí pivo a prodává fast food. Všude se tančí a „paří“.
Kdo má loď či hausbót, slaví na vodě. Kdo nemá, může si ji půjčit. Důležité je nainstalovat si na loď hudební aparaturu a ledničku. Ale pivo se dá chladit i ve vodě, že. Čím větší město, tím bujarejší oslava. Ale slaví se všude.
Dalším státním svátkem je Den osvobození (5. května). Svátečními dny, kdy se také většinou nechodí do práce, jsou i Nový rok (1. ledna), Velký pátek, Velikonoce, Svatodušní svátky (49.-50. den po Velikonocích), Vánoce (25.-26. prosince). Počítejte s tím, že v tyto dny jsou zavřené úřady i obchody.
Druhým nejvíce slaveným svátkem kupodivu nejsou Vánoce, ale Mikuláš (Sinterklaas). Do Holandska přijíždí Mikuláš na lodi ze Španělska a doprovází ho Černý Petr. A opravdu, k břehům některých měst skutečně dorazí a rozdává sladkosti. K dětem domů však vnikne přes noc komínem. Děti si večer 5. prosince připraví ke krbu (nebo ke dveřím) botu, do které jim Sinterklaas nadělí sladkosti, perníčky, lékořicové pendreky atd. Zlobivé děti dostávají pytlík soli. Děti se snaží Sinterklaase nalákat tím, že do boty dávají mrkev a seno pro jeho koníka.
Neoficiálním svátkem je také Mistrovství světa ve fotbalu. Už několik týdnů před jeho začátkem visí z oken rodinných domů oranžové transparenty a vlajky. „De Oranje“ neboli „Oranžoví“, jak se nizozemské jedenáctce říká, jsou velmi populární. Když se v červenci 2010 dostali skoro až do finále, vládla v zemi téměř hysterie.
Autorkou textu je Lenka Havrdová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.