Výslovnost – Spisovný jazyk a dialekty – Jak se domluvit? – Kde se mluví švédsky? – Menšinové jazyky – Slovníček
Švédština patří do východní větve severogermánských jazyků a z hlediska genetického dělení k jazykům s převahou analytické složky. Nejbližšími příbuznými švédštiny jsou dánština a norština. Psaná forma těchto jazyků je skutečně velmi podobná, ale v případě dánštiny to už neplatí pro výslovnost. Nejlépe se Švédi domluví s Nory, asi jako když spolu hovoří Čech a Slovák. Z pohledu Středoevropana se švédština asi nejvíce podobá němčině, především z hlediska slovní zásoby, ale také oblibou tvořit dlouhé složeniny.
Gramatický systém je ve srovnání s němčinou na první pohled jednodušší, ve švédštině totiž vymizely téměř všechny pádové koncovky a nahrazuje je důmyslný systém předložek a pevný slovosled. Kromě toho pro podstatná jména existují už jen dva gramatické rody: rod střední (neutrum) a rod používaný souhrnně pro mužský a ženský (tzv. utrum). Ani s časováním sloves si není potřeba moc lámat hlavu, ve švédštině totiž postupně zanikly koncovky pro jednotlivé osoby a v obou číslech se pro všechny používá jeden jediný tvar.
Nástrahy tohoto jazyka ale číhají například v propracované časové souslednosti nebo dost složitých pravidlech používání členů a tzv. dvojího určení. Pro cestovatele, kteří mají obstojnou znalost němčiny nebo angličtiny a projdou si základy švédštiny, však není obvykle příliš obtížné porozumět smyslu jednoduššího psaného textu.
Výslovnost
Výslovnost a porozumění mluvenému projevu je mnohem obtížnější. Na rozdíl od češtiny se zpravidla nic nečte tak, jak to vidíme napsané – pro představu si zkuste vyslovit třeba název známého města Göteborg [jœteˈbɔrj]. Švédština má melodický přízvuk, dvojí intonaci a pro Čecha neobvykle širokou škálu vokálů. Disponuje 9 samohláskami, které se ve výslovnosti liší nejen délkou, ale také kvalitou, takže mluvčí rozlišují až 23 různých zvuků jen pro samohlásky. Krátké samohlásky jsou všeobecně víc otevřené a dlouhé zase zavřené, oproti češtině je velký rozdíl i ve výslovnosti i/y.
Mezi souhláskami se rozlišuje rovněž dlouhá a krátká varianta (např. -ll-, -mm-, -ss- apod.) a další pro naše ucho neobvyklé zvuky se vytváří asimilací (spodobou) znělosti, výsledný počet činí 18 různých zvuků pro souhlásky. Všeobecně se dlouhé hlásky vyskytují pouze v přízvučných slabikách.
Základní přehled výslovnosti některých hlásek a kombinací
krátké = nepřízvučné
dlouhé = přízvučné
... tam, kde je uvedeno více variant, závisí jejich použití obvykle na hláskách, které se nacházejí v okolí
krátké i | ɪ | dlouhé i | iː |
---|---|---|---|
krátké y | ʏ | dlouhé y | yː |
krátké u | ɵ | dlouhé u | ʉː |
krátké e | e / ɛ | dlouhé e | eː |
krátké ä | ɛ / e / æ | dlouhé ä | ɛː / æː |
krátké a | a | dlouhé a | ɑː |
krátké ö | œ / ɶ | dlouhé ö | øː / ɶː |
krátké o | ʊ / ɔ | dlouhé o | uː / oː |
krátké å | ɔ | dlouhé å | oː |
sj / stj / skj | ɧ , ʂ (zvuky podobné českému "š" a "ch") |
tj / k | ɕ (něco mezi "š", "č" a "j") |
rs / sj | ʂ (něco mezi "ř" a "š") |
Spisovný jazyk a dialekty
Spisovná švédština (rikssvenska) byla vytvořena na základě dialektů, kterými se hovoří ve středním Švédsku a zejména v okolí hlavního města, mluva ostatních krajů je ovšem poměrně variabilní, takže výslovnost, slovní zásoba nebo některé gramatické jevy se odlišují, čím víc se od Stockholmu vzdalujete, a to na jakoukoli stranu.
Čím odlehlejší a izolovanější oblast, tím svéráznější je dialekt. Velká rozloha země stále pomáhá švédské dialekty udržovat při životě, i přesto, že jejich rozšíření vlivem masmédií v posledních desetiletích výrazně pokleslo. K velmi výrazným dialektům patří například varianta používaná ve Skåne se silným podílem dánštiny, gutniska na ostrově Gotland, dialekty Dalarny, Jämtlandu nebo severního Švédska.
Jak se domluvit?
Švédi nejsou moc zvyklí, že se cizinci učí jejich jazyk. „Proč ten člověk tak divně huhlá? Mluví, jako kdyby měl pusu plnou ovesné kaše… A ty legrační výrazy, kde na ně přišel?“ Když Švéd zjistí, že jste jen turista, který se právě pokusil promluvit švédsky, většinou ho to sice strašně potěší, ale s představou, že mu tedy jistojistě budete skvěle rozumět, spustí svižnou hovorovou švédštinou, nejlépe svým vlastním dialektem odněkud ze zapadlého koutu vysoko na severu.
Naštěstí se ve Švédsku s naprostou většinou obyvatel napříč generacemi domluvíte anglicky. Ostatně skandinávská úroveň znalosti anglického jazyka je považována za jednu z nejvyšších na světě mimo anglicky mluvící země. Plynná angličtina je samozřejmostí ve všech turistických zařízeních včetně kempů, na úřadech, v obchodech, na poště nebo třeba i ve stáncích na tržišti či v kiosku s občerstvením. Je spíše výjimkou, když potkáte někoho, s kým se anglicky domluvit nedá.
Kde se mluví švédsky?
Kromě území Švédského království se švédsky hovoří ještě v několika oblastech kolem Baltského moře. Nejvíc mluvčích je ve Finsku, jehož území po několik staletí patřilo pod Švédskou říši a dodnes v něm žije početná švédská menšina (cca 5 % obyvatel Finska). Švédština je dosud jedním z úředních jazyků Finska a děti se ji učí ve školách jako povinný předmět. Švédsky se hovoří také v autonomii Åland, kde je švédština jediným úředním jazykem (samotné ostrovy patří pod správu Finska).
Nepočetná, ale historicky tradiční švédsky hovořící menšina žije i v Estonsku v oblasti Aiboland (nazývá se také Svenskestland – Švédské Estonsko). Tyto menšiny roztroušené kolem Baltského moře jsou pozůstatky velmocenského období, které tvořilo významnou část švédských dějin.
Menšinové jazyky ve Švédsku
Kromě švédštiny můžete ve Švédsku zaslechnout řadu dalších jazyků, kterými hovoří nejrůznější menšiny, o něž tento liberální stát velmi pečuje. Ve Švédsku je úředně uznáno pět menšinových jazyků, které mají zvláštní status. Patří k nim finština, meänkieli neboli tornedalská finština (jedná se o samostatný jazyk, kterým se hovoří na severu Švédska v oblasti Tornedalen), sámština (dříve označovaná jako laponština), jazyk švédských Romů romani chib a jidiš. Stejná práva má i švédský znakový jazyk pro neslyšící.
Malý česko-švédský slovník
Základní výrazy
Česky | Švédsky |
---|---|
Mluvíte anglicky / německy? | Talar du engelska / tyska? |
Nemluvím švédsky. | Jag talar inte svenska. |
Nerozumím. | Jag förstår inte. |
Jak se řekne švédsky ...? | Vad heter ... på svenska? |
Nevím | Jag vet inte |
Ahoj | Hej |
Dobrý den | Hej / God dag |
Dobrý večer | Hej / God kväll |
Dobrou noc | God natt |
Na shledanou | Hejdå / Vi ses |
Dobrou chuť | Smaklig måltid |
Na zdraví! | Skål! |
Ano / Ne | Ja / Nej |
Děkuji / Není zač | Tack / Ingen orsak |
Prosím Vás | Var snäll och / Vänligen |
Promiňte | Ursäkta / Förlåt |
S dovolením | Ursäkta |
Jak se máte? | Hur är det? |
Mám se dobře. | Bra, tack. |
Kde je ...? | Var ligger ...? / Var finns ...? |
Jak se dostanu do ...? | Hur kommer man till ...? |
Kolik to stojí? | Vad kostar det? |
Účet, prosím. | Kan jag få notan, tack. |
Peníze | pengar |
Sleva | rabatt |
Pan / paní / slečna | herr / fru / dam (v oslovení se ale nepoužívá) |
Velký / malý | stor / liten |
Více/ méně | mer / mindre |
Starý / nový | gammal / ny |
Drahý / levný | dyr / billig |
Dobrý / špatný | bra / dålig |
Teplý / studený | varm / kall |
Vlevo / vpravo / rovně | till vänster / till höger / rakt |
Nahoře / dole | topp / botten |
Sever / jih | norr / söder |
Západ / východ | väster / öster |
Blízko / daleko | nära / långt borta |
Otevřeno / zavřeno | öppet / stängt |
Vchod / Východ | ingång / utgång |
Zakázáno | förbjudet |
Včera / dnes / zítra | igår / idag / imorgon |
Autobus | buss |
Známky (poštovní) | frimärken |
Vstupenka / jízdenka | biljett |
Mapa | en karta |
WC, toaleta | toa /toalett |
Muži / ženy | herrar / damer |
Pokoj | rum |
Klíč | nyckel |
Místa
Česky | Švédsky |
---|---|
banka | bank |
bankomat | bankomat |
bazén | pool |
centrum | centrum |
dům | hus |
hora | berg, fjäll |
hotel | hotell |
hrad | borg |
jeskyně | grotta |
jezero | sjö |
katedrála | domkyrka |
klášter | kloster |
kostel | kyrka |
lékař | läkare |
lékárna | apotek |
les | skog |
letiště | flygplats |
město | stad |
mešita | moské |
moře | hav |
most | bro |
muzeum | museum |
nádraží | station |
náměstí | torg |
nemocnice | sjukhus |
Česky | Švédsky |
---|---|
obchod | butik, affär |
ostrov | ö |
palác | palats |
park | park |
pekárna | bageri |
pevnost | befästning |
pláž | (bad)strand |
pohoří | bergskedja |
policie | polis |
pošta | posten |
pramen | källa |
přístav | hamn |
radnice | rådhus |
restaurace | restaurang |
řeka | å, älv, flod |
silnice, cesta | väg |
směnárna | växelkontor |
supermarket | stormarknad |
šéry (ostrůvky při pobřeží) | skärgård |
trh | torg, marknad |
ulice | gata |
vesnice | by |
věž | torn |
vyhlídka | utsikt |
zámek | slott |
Číslovky
1 | en / ett |
---|---|
2 | två |
3 | tre |
4 | fyra |
5 | fem |
6 | sex |
7 | sju |
8 | åtta |
9 | nio |
10 | tio |
11 | elva |
---|---|
12 | tolv |
13 | tretton |
14 | fjorton |
15 | femton |
16 | sexton |
17 | sjutton |
18 | arton |
19 | nitton |
20 | tjugo |
30 | trettio |
---|---|
40 | fyrtio |
50 | femtio |
60 | sextio |
70 | sjuttio |
80 | åttio |
90 | nittio |
100 | ett hundra |
1000 | ett tusen |
1000 000 | en miljon |
Základní potraviny
Česky | Švédsky |
---|---|
Čaj | te |
Chléb | bröd |
Káva | kaffe |
Maso | kött |
Mléko | mjölk |
Obložený chléb | smörgås |
Ovoce | frukt |
Pálenka | brännvin |
Pepř | peppar |
Pivo | öl |
Česky | Švédsky |
---|---|
Ryba | fisk |
Sladké pečivo ke kávě | kaffebröd |
Sůl | salt |
Sýr | ost |
Vejce | ägg |
Víno červené / bílé / růžové | vitt vin / rött vin / rosévin |
Voda | vatten |
Zelenina | grönsaker |
Zmrzlina (točená zmrzlina) | glass (mjukglass) |
Autorkou textu je Hana Štěříková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.