Vznik knížectví
Existence tohoto knížectví jako nezávislého státu je zapříčiněna shodou historických okolností. O území se ve 13. století přeli španělští biskupové ze Seu d´Urgell a francouzská hrabata z Foix. V roce 1278 byl jejich spor o nástupnictví vyřešen smlouvou, podle níž měli spravovat území společně. Díky tomu byla vytvořena na dlouhá staletí politická rovnováha.
Přestože se oba rivalové o Andorru přeli, žádný nezískal převahu, a tak nebylo území zabráno žádným z mocných sousedů. Moc hrabat z Foix už dávno přešla na francouzského krále a poté na francouzského prezidenta, avšak tento systém spoluvlády přesto vydržel až do roku 1993. Smlouva z roku 1278 zároveň zakazovala stavění hradů na území Andorry, proto tu dnes nestojí ani jeden.
Politika neutrality
Andořané si ve skutečnosti po staletí vládli sami prostřednictvím tzv. Všeobecného shromáždění údolí. Ve válečných konfliktech většinou zachovali neutralitu. Velmi zbohatli během španělské občanské války, kdy pašovali zboží z Francie do Španělska, a také během druhé světové války, kdy naopak pašovali zboží ze Španělska do Francie.
Hospodářský rozmach
V 50. letech založili Andořané svůj ekonomický rozvoj na vytvoření obchodní zóny bez placení daní a cel a na budování lyžařských středisek. Tento rozmach přinesl bohatství, ale také příliv cizích zaměstnanců, hustou dopravu a ošklivou zástavbu bez ohledu na životní prostředí.
Demokratické změny
Teprve v roce 1993 se stala Andorra moderní demokratickou zemí díky tomu, že obyvatelé v referendu schválili novou ústavu. Byly vypsány volby do 28členného parlamentu a vznikla vláda. Archaický systém spoluvlády francouzského prezidenta a španělského biskupa ze Seu d´Urgell zůstal zachován, jejich pravomoci jsou ale už jen symbolické. Andorra vstoupila do OSN a Rady Evropy, není ale plnoprávným členem Evropské unie. Stále se tu vůbec neplatí přímé daně.
Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.