(lat. Crocodylus niloticus, angl. nile crocodile nebo common crocodile)
Popis
Je největším africkým krokodýlem a druhým největším krokodýlem na světě (první je krokodýl mořský). Samci dorůstají velikosti 3,5–5,5 m, samice 2,4–4,0 m. Váží od 225 kg až do 730 kg. Největším přesně změřeným jedincem byl samec z blízkosti města Mwanza v Tanzanii, který měřil 6,45 m a vážil přibližně 1 090 kg.
Krokodýli se vyskytují v řekách, jezerech, mokřadech a přehradách, v některých oblastech mohou vstupovat i do moře. Oči, uši a nozdry mají na vrcholu hlavy, takže mohou vnímat vše okolo sebe a zároveň být skrytí pod hladinou. Mají velmi dobré maskovací zbarvení, které jim umožňuje splynout s okolím. Dále mají silný dlouhý ocas. Šupiny na těle jsou vyztuženy kostěnou destičkou. Čelisti krokodýlů mají pětkrát větší sílu skusu než hyena, ale svaly otevírající čelisti jsou hodně slabé (u menších jedinců je udrží i člověk).
Běžně se potápí jen na pár minut, ale když se cítí ohroženi, vydrží pod vodou i 30 min. Při nízké teplotě a celkovém snížení aktivity to mohou být i dvě hodiny. Ve vodě se krokodýli pohybují pomocí ocasu rychlostí okolo 30–35 km/h. Na souši se nejčastěji pohybují klouzáním po břiše a chůzí na nohách. Při útěku nebo rychlém útoku na souši používají sérii skoků (cval), tak mohou dosáhnout rychlosti až 17 km/h.
Teplotu těla regulují buď vyhříváním na slunci, nebo ochlazováním ve stínu, otevřenou tlamou se zbavují přebytečného tepla. Krokodýli se dožívají 60–70 let.
Sociální uspořádání
Krokodýli netvoří skupiny s vnitřním uspořádáním. Na vhodných místech, např. pro vyhřívání, se ale většinou hromadí.
Potrava
Protože jsou studenokrevní, nepotřebují tolik potravy a vydrží bez ní dost dlouhou dobu. Jakmile se ale naskytne příležitost, mohou najednou sežrat potravu dosahující poloviny jejich váhy.
Vylíhlá mláďata se živí hmyzem, vodními bezobratlými, rybami, obojživelníky a malými plazy. Větší kusy pak loví ptáky, ryby a středně velké savce. Dospělí krokodýli jsou vrcholoví predátoři, loví ptáky, plazy, savce (gazely, antilopy, vodušky, sitatungy, pakoně, zebry, prasata bradavičnatá, mladé hrochy a žirafy). Méně často také velké šelmy, mladé slony, domácí zvířata a občas i lidi. Větší kořist loví společně, živí se ale i mršinami.
Většinou číhají pod vodou, rychle se vymrští, sevřou kořist v čelistech a snaží se ji stáhnout pod vodu, kde ji utopí. Kusy masa vytrhávají pomocí „válení sudů“, zakousnou se a otáčí se okolo své osy. Chycenou kořist si často ukládají do „spižíren“ pod kamenem nebo větví, kde ji nechávají změknout.
Otevřenou tlamu pod vodu mohou mít díky tzv. hrdelní záklopce, které vznikla z části jazyka a kryje vstup do průdušnice a jícnu, aby jim tam nenatekla voda. Kusy potravy polykají vcelku, ale vždy nad vodou nebo na souši. Žaludek krokodýlů je dvoudílný, v první části se nachází gastrolity (spolykané kameny), které slouží k rozmělňování potravy. Druhá část je žláznatá, žaludeční šťávy jsou tak silné, že rozpustí i kosti.
Rozmnožování
Během doby rozmnožování se samci snaží nalákat samice vydáváním chrčivého zvuku spojeného s infrazvukem, který vyvolává třesení vody na hřbetě samce. Po dvou měsících od páření samice klade do připraveného hnízda okolo 50 vajec s kožovitou skořápkou. Inkubace trvá tři měsíce a během této doby se samice téměř nevzdaluje od hnízda, pouze výjimečně, když se potřebuje ochladit. Hnízda jsou totiž často vyloupena varany nebo lidmi, a proto samice útočí na vše, co se k vejcím přiblíží.
Jako u mnoha dalších plazů je pohlaví zárodku určeno teplotou v hnízdě. Pokud je teplota pod 31,7 °C nebo nad 34,5 °C, líhnou se samice. Samci se líhnou při teplotách mezi těmito hodnotami. Mláďata protrhávají obal vajíčka tzv. vaječným zubem, který mají na špičce tlamy. Není to ale pravý zub, je to jen ostrý výčnělek, po vylíhnutí odpadá. Při líhnutí vydávají mláďata zvuk, na který matka reaguje a vyhrabe je z hnízda. Potom je v tlamě opatrně přenese do vody. Mláďata jsou dlouhá 30 cm a matka je ještě další 1–2 roky hlídá.
Komunikace
Produkují dost různých zvuků, hlavně samci při námluvách vydávají daleko slyšitelné zvuky ve spojení s třesením vody na hřbetě. Hodně zvuků také vydávají mláďata.
Smysly
Krokodýli skvěle vidí, mají barevné denní a vynikající noční vidění. V noci se nejlépe hledají tak, že se svítí baterkou na vodu a jejich oči se ve světle odráží. Mrkají spodním víčkem. Dále také velmi dobře slyší, a to i infrazvuk. V kůži mají tlakové receptory (DPR = dermal pressure receptor), které slouží k vnímání tlaku, pohybu vody při lovu a orientaci. Zřejmě tímto způsobem vnímají i chemické signály z vody.
Zajímavosti
- Vědecký název pochází z řeckého kroko = oblázek, deilos = červ nebo muž, což odkazuje na jeho hrubou kůži a niloticus znamená z řeky Nil.
- Krev krokodýlů má antibakteriální účinky.
- Od 40. do 60. let 20. století byli krokodýli loveni hlavně pro kůži a maso. To vedlo k poklesu populace a až téměř k =vyhubení. Naštěstí se lov a obchod začal regulovat a vytvořily se různé chovné programy. Dnes jsou považováni za málo ohrožený druh. Nebezpečí pro ně může představovat zánik mokřadů, lov a znečištění, také se omylem chytají do rybářských sítí, kde se utopí.
- Populace je odhadována na 250 000 až 500 000 jedinců žijících v přírodě. V centrální a východní Africe, kde se nachází 2/3 celkového počtu krokodýlů, jsou populace daleko od sebe a málo prozkoumány.
- Krokodýli se dnes chovají na mnoha farmách po celém světě pro kůži a maso.
- Když se řekne, že někdo roní krokodýlí slzy, znamená to, že pláč je neupřímný. Krokodýli mají opravdu slzné žlázy, které produkují slzy. Během dlouhého slunění je produkce slz zvýšena, aby zvlhčovaly a chránily oči.
- Krokodýli někdy útočí na lidi, často se jedná o neukázněné lidi, kteří se zbytečně vystavují nebezpečí, opilce atd.
- U některých afrických kmenů se praktikovaly tzv. krokodýlí soudy. Člověk musel prokázat svoji nevinu tím, že přeplaval vodu, kde byli krokodýli. Ti si tak navykli na lidské maso a stávali se z nich lidožrouti.
- Nejbližšími žijícími příbuznými krokodýlů jsou ptáci.
- Krokodýli tolerují ptačí čističe, kteří jim z kůže vybírají parazity. Nechávají je lézt i do otevřené tlamy.
- Během migrace velkých savců se stahují k brodům, kde zvířata překonávají vodní toky, a tam na ně číhají.
- Vzhled těla krokodýlů se za 100 milionů let prakticky nezměnil, zřejmě jsou životu v řekách a jezerech ideálně přizpůsobeni.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.