V okolí Antananariva se tyčí 12 posvátných pahorků merinských. Jsou to typické kopce náhorní vrchoviny, které však mají zvláštní význam v merinské historii. Merinové jsou národem, který obývá centrální Madagaskar v okolí hlavního města a který v minulosti pod svou nadvládu sjednotil téměř celý Madagaskar. Jedním z posvátných pahorků je i rova v centru Antananariva, vrcholek s královským palácem, odkud vládli Madagaskaru merinští králové a královny.
Druhým nejznámějším posvátným pahorkem je Ambohimanga se stejnojmennou vesničkou na vrcholu vzdáleném zhruba 20 km severně od Antananariva. Jméno znamená „modrý kopec“ nebo „modrá vesnice“; malgašské slovo „vohitra“ přítomné ve složenině ve tvaru „ambohi-“ totiž znamená kopec i vesnice, neboť v dávných dobách byly merinské vesnice opevněné a stavěly se výhradně na kopci. Modrá barva se do jména dostala díky hustým opadavým lesům, které se z dálky jeví jako modrozelené až modré. Na příkrých svazích rostou dodnes, neboť je posvátnost místa učinila fady (tabu) a uchránila tak před vykácením.
Přístup do vesnice na méně strmé straně prochází dochovanou původní branou, která se uzavírala velkým kulatým kamenem, jenž se nakutálel před vlastní vstup. Výš na kopci je rova neboli královská tvrz obklopená vysokou zdí se strážními věžemi v rozích. Před rovou je prostranství, kde se konala shromáždění lidu u příležitosti kabary – královských proslovů. Je tu také posvátný kámen, na němž králové Ambohimangy skládali královskou přísahu a usedali na trůn
V rově je palác krále Andrianampoinimeriny, jednoho z nejslavnějších panovníků Madagaskaru, jehož význam pro Madagaskar je srovnatelný s významem Karla IV. pro České země. Je to jednoduchá čtvercová budova s příkře šikmou střechou původně krytou došky z rýžové slámy. Uvnitř je jediná místnost, která sloužila jako kuchyně, obytný prostor i ložnice. V rově jsou i další, mladší a výstavnější budovy, které plnily účel letního sídla královny Ranavalony.