Marseillaisa je národní hymnou Francie. Napsal ji ve Štrasburku dne 25. dubna 1792, tedy v době francouzské revoluce, ženijní důstojník Rouget de Lisle. Píseň vznikla poté, co revoluční Francie vyhlásila válku Rakousku, a původně se jmenovala Válečná píseň pro Rýnskou armádu (Chant de guerre pour l'Armée du Rhin).
Jednalo se o revoluční píseň svobody, byla patriotickým voláním, které mělo mobilizovat všechny občany Francie do zbraně v boji proti tyranii a invazi vojsk ze zahraničí. Své přízvisko Marseillaisa dostala píseň, když ji koncem května roku 1792 zpívali dobrovolníci (tzv. fédérés) z Marseille na pochodu do Paříže. Strhující melodie a text vedly k rychlé popularizaci této patriotické písně. Rozšířila se po celé Francii, lidé ji zpívali na ulicích, o přestávkách v divadle, na bojištích, ve školách a dokonce i při popravách. Patří mezi nejbojovnější hymny vůbec.
Historie Marseillaisy
Rougeta de Lisle požádal o složení písně starosta alsaské metropole Štrasburk, baron Philippe Friedrich Dietrich, který ji následně věnoval maršálovi Nicolasi Lucknerovi, Bavorovi ve francouzských službách. Tuto událost dnes ve Štrasburku připomíná pamětní deska na náměstí Place Broglie. Slova hymny reflektují invazi cizích vojsk z Rakouska a Pruska. Samotný Štrasburk byl napaden jen několik dní po vzniku hymny. Po bitvě u Valmy v září 1792 byly zahraniční armády z Francie vytlačeny. Jelikož většina Alsasanů v té době nemluvila francouzsky, vznikla v říjnu roku 1792 v alsaském Colmaru německá verze hymny („Auf, Brüder, auf dem Tag entgegen“).
V roce 1795 prohlásil Národní konvent Francie Marseillaisu za hymnu republiky. Za Napoleona hymna svůj status ztratila a po návratu královské dynastie Bourbonů na trůn byla zakázaná. Krátce se znovu používala v revolučním roce 1830. V průběhu 19. století se Marseillaisa stala mezinárodní písní revolučního hnutí a jako taková byla přijata i Pařížskou komunou v roce 1871. V roce 1879 byla znovu prohlášena francouzskou státní hymnou a tou už (s výjimkou doby kolaborantské vichystické vlády za druhé světové vlády) zůstala.
Zajímavosti
Melodie francouzské hymny byla několikrát začleněna také do různých děl klasické i populární hudby. Použili ji např. Beatles v předehře k písni All You Need Is Love. V roce 1917 mezi únorovou a říjnovou revolucí byla dokonce na několik měsíců hymnou Ruska. V roce 2004 byla ve Francii uzákoněna povinná výuka hymny ve všech státních školách.
Text hymny
Vzhůru, děti vlasti,
den slávy nadešel!
Proti nám tyranie
zvedá svůj krvavý prapor!
zvedá svůj krvavý prapor!
Slyšíte v našem kraji
řev divokých vojáků?
Přicházejí vraždit naše děti,
naše ženy v naší náruči!
Do zbraně, občané!
Šikujte se pod prapory!
Vzhůru! Vzhůru!
Nechť krev nečistá napojí
brázdy našich polí!
Svatá lásko k vlasti
veď a podporuj naše statečné bojovníky (mstitele)
Svobodo, svobodo drahá,
bojuj spolu s tvými obránci,
bojuj spolu s tvými obránci.
Pod naši vlajku "ať vítězství
přispěchá k tvým mužným tónům"
Ať tví umírající nepřátelé
vidí tvůj triumf a naši slávu.
Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.