Jajce je malé město s 27 tisíci obyvateli ležící na soutoku řek Pliva a Vrbas v muslimsko-chorvatské federaci, která je vedle Republiky srbské jednou ze dvou základních entit státu Bosna a Hercegovina. Město má dnes velmi slabou ekonomiku, funguje zde však továrna, kterou v roce 2004 koupil italský výrobce feroslitin.
UNESCO a také švédská organizace Kulturní dědictví bez hranic se zasloužily o poválečnou a dodnes pokračující obnovu většiny zdejších historických památek. Právě v cestovním ruchu leží budoucnost Jajce, protože turista nemůže být zklamaný, když při prohlídce města objeví krásný vodopád, orientální turecké stavby a středověkou citadelu.
Historie
Metropole středověké Bosny
Jajce má velmi slavnou historii, protože bývalo hlavním městem středověkého nezávislého bosenského státu. Žil a zemřel tu poslední bosenský král Štěpán Tomašević. Dobytí Jajce, které bylo chráněno mohutnou pevností, přineslo v roce 1463 moc Turkům, kteří posledního krále popravili. Z vítězství se ale těšili jen nakrátko. Rok nato zvrátil situaci uherský král Matyáš Korvín. Teprve v roce 1528 Jajce znovu a tentokrát definitivně padlo do rukou osmanských Turků jako poslední pevnost na území dnešní Bosny a Hercegoviny.
Vyhlášení jugoslávské federace
Na významu získalo město znovu za druhé světové války, kdy se zde 29. listopadu 1943 konalo druhé zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ), které vyhlásilo plán poválečného vytvoření Socialistické federativní republiky Jugoslávie, jejímž rovnoprávným členem se měla stát i republika Bosna a Hercegovina.
Jajce za bosenské války
Na začátku války v Bosně v roce 1992 bylo Jajce obýváno třemi etniky (Bosňáky, Srby i Chorvaty). Leželo prakticky na křižovatce území se srbskou převahou na severu, bosňáckou (muslimskou) převahou na jihovýchodě a převahou chorvatského etnika na jihozápadě. Na začátku války z města uprchli téměř všichni Srbové. Srbský pravoslavný kostel byl vyhozen do povětří.
V létě 1992 začala armáda Republiky srbské město bombardovat a částečně v důsledku nedostatečné spolupráce Chorvatů a muslimů Jajce dobyla. Muslimové a Chorvati poté utekli do Travniku, ve městě byly zničeny mešity a katolické kostely. V protiofenzívě v létě 1995 dobyla město zpět chorvatská armáda a pro změnu musela odejít většina populace místních Srbů. Hrůz války si tedy Jajce užilo víc než dost.
Daytonská mírová dohoda z roku 1995 stanovila, že se Jajce stane součástí Federace Bosna a Hercegovina, která je ovládána bosenskými muslimy (Bosňáky) a Chorvaty.
Památky a zajímavá místa
Vodopád – leží přímo v centru města, i proto Jajce proslavil. 27 metrů vysoký vodopád tvoří řeka Pliva v místě, kde se vlévá do řeky Vrbas.
Citadela – trůní nad městem a nabízí na něj krásný výhled. Ve středověku byla centrem bosenského státu a těžko dobytnou pevností, takže ani Mehmed Dobyvatel, který ovládl byzantskou Konstantinopol, ji nepokořil. Turkům dokázala pevnost odolávat po dobu 65 let. Dnešní ruiny citadely pocházejí částečně ze středověkých dob, částečně z dob turecké vlády.
Domky v osmanském stylu – několik pěkných domků označených anglickými popisky se nachází pod pevností.
Kostel svatého Lukáše (Crkva sveti Luke) – středověký kostel z 15. století, který je dnes zříceninou. Nejlépe se zachovala zvonice s románskými, gotickými i renesančními prvky. Kdysi se tu schraňovaly relikvie evangelisty Lukáše, které do země přivezla bosenská královna jako věno.
Katakomby– podzemní krypta, kterou dal postavit Hrvoje Vukčić Hrvatinić, zakladatel Jajce, původně jen pro sebe a svoji rodinu.
Mešita Esma Sultana – je pojmenovaná podle ženy bosenského vezíra, která dala mešitu postavit v roce 1753. Podle pověsti vezírova žena onemocněla a bylo jí řečeno, že se uzdraví, pokud postaví mešitu na místě, kde se setkávají dvě řeky. Udělala to, ale přesto se dokončení stavby nedožila… Za války byla mešita zničena, následně znovu obnovena.
Medvědí věž – jedna z nejranějších staveb bosenského středověku. Tloušťka zdí dosahuje až šesti metrů.
Chrám boha Mithry – zbytky chrámu postaveného v římské době ve 4. století n. l. Mithra je indoíránské božstvo slunce, které bylo uctívané i některými Římany. V chrámu je k vidění reliéf obětování posvátného býka (tzv. tauroktonie) starověkým náboženským spasitelem Mithrou.
Malo a Veliko Plivsko jezero – leží nedaleko centra Jajce a jsou oblíbenou rekreační oblastí. U Malého Plivského jezera stojí malebné staré vodní mlýnky z časů turecké vlády. Lidově se jim říká mlinčići (malé mlýny). Jezera jsou však také vhodná pro jízdu na kánoi, kajaku a pro veslování, v roce 1963 se tu dokonce konalo mistrovství světa v kanoistice. V jezerech žije celá řada druhů ryb (pstruzi, lipani, kapři a líni), takže jsou vhodným místem pro rybaření.