(lat. Crocodylus palustris, angl. mugger crocodile, Indian/ Indus/ Persian/ marsh crocodile nebo jen mugger)
Popis
Krokodýl bahenní se vyskytuje na indickém subkontinentu a v přilehlých oblastech. Je to středně velký druh obvykle dorůstající délky 3–4 m a váhy 200–250 kg, staří samci ale mohou být ještě větší. Největší zdokumentovaný jedinec měřil 5,2 m a vážil odhadem okolo 500 kg. Tělo krokodýla je pokryto šupinami, které jsou vyztuženy kostěnou destičkou. Okolo krku jsou tyto štítky zvlášť velké, to ho odlišuje od dalších druhů.
Zbarvení dospělého krokodýla bahenního je tmavě šedohnědé a slouží jako dokonalé maskování, které mu umožňuje splynout s okolím. Mláďata jsou spíše do zelena s černými tečkami. Čenich má nejširší ze všech žijících druhů krokodýlů a tak trochu připomíná aligátora. V jeho čelistech najdeme 66–68 zubů. Oči, uši a nozdry jsou na vrcholu hlavy, takže může vnímat vše okolo sebe a zároveň být skrytý pod hladinou.
Ve vodě se krokodýl pohybuje pomocí dlouhého silného ocasu, a to rychlostí skoro 20 km/h. I na souši je dost pohyblivý, při pronásledování kořisti dokáže sprintovat na krátké vzdálenosti rychlostí 12 km/h. Krokodýl bahenní obývá sladkovodní jezírka, nádrže, zavlažovací kanály, močály a bažiny s mělkou pomalu tekoucí vodou. Byl pozorován dokonce i ve slaných lagunách na pobřeží oceánu. Při hledání vhodné lokality migruje přes souš i několik kilometrů daleko.
Během období sucha si krokodýl vyhrabává nory, kde se ukrývá. Teplotu těla reguluje buď vyhříváním na slunci, nebo ochlazováním ve stínu, otevřenou tlamou se zbavuje přebytečného tepla. V přírodě se krokodýl bahenní dožívá 20–40 let, v zajetí je to průměrně okolo 28 let.
Sociální uspořádání
Krokodýli netvoří skupiny s vnitřním uspořádáním. Na vhodných místech se většinou hromadí např. během vyhřívání nebo v blízkosti potravy. V období rozmnožování si samci vytváří a brání teritoria.
Potrava
Protože jsou krokodýli studenokrevní, nepotřebují tolik potravy a vydrží bez ní dost dlouhou dobu. Jakmile se ale naskytne příležitost, mohou najednou sežrat potravu dosahující poloviny jejich váhy. Dospělí krokodýli loví ryby, obojživelníky, jiné plazy, ptáky a středně velké savce, jako jsou opice, veverky a jeleni axisové. Velcí jedinci občas mohou ulovit i sambary, vodní buvoly nebo domácí skot, není to ale příliš obvyklé.
Jejich lovecká strategie je jednoduchá, tiše číhají pod vodou a čekají, až se zvířata přijdou napít. Ve vhodné chvíli se rychle vymrští, sevřou kořist v silných čelistech a snaží se ji stáhnout pod vodu, kde ji utopí. Kusy masa vytrhávají pomocí „válení sudů“, zakousnou se a otáčí se okolo své osy. Chycenou kořist si často ukládají do „spižíren“ pod kamenem nebo větví, kde ji nechávají změknout. Během noci občas loví i na souši, kde se ukryjí v blízkosti lesních stezek, po kterých chodí zvěř. Mláďata krokodýlů se živí drobnější kořistí, jako jsou korýši, hmyz a drobné rybky.
Otevřenou tlamu pod vodou mohou mít krokodýli díky tzv. hrdelní záklopce, které vznikla z části jazyka a kryje vstup do průdušnice a jícnu, aby tam nenatekla voda. Kusy potravy polykají vcelku, ale vždy nad vodou nebo na souši. Žaludek krokodýlů je dvoudílný, v první části se nachází gastrolity (spolykané kameny), které slouží k rozmělňování potravy. Druhá část je žláznatá, žaludeční šťávy jsou tak silné, že rozpustí i kosti.
Rozmnožování
K páření krokodýlů dochází od prosince do února, kdy panuje období sucha. Samci se snaží nalákat samice vydáváním chrčivého zvuku spojeného s infrazvukem, který vyvolává třesení vody na hřbetě samce. Po páření samice vyhledávají vhodná místa, kde by vyhrabaly hnízdní noru. Nejčastěji vybírají strmé písčité břehy říčních toků.
Ke kladení vajec s kožovitou skořápkou dochází od února do dubna a v jedné snůšce jich bývá 25–30. Inkubační doba vajec je poměrně krátká, po 55–75 dnech se líhnou 30 cm dlouhá mláďata. Obal vajíčka protrhávají tzv. vaječným zubem, který mají na špičce tlamy. Není to ale pravý zub, je to jen ostrý výčnělek, který po vylíhnutí odpadá. Jejich pohlaví je určeno teplotou v hnízdě během inkubace, samice se líhnou v teplotním rozmezí 28–31 °C a samci v teplotě okolo 32 °C.
Po celou dobu samice bedlivě střeží snůšku, čerstvě vylíhlá mláďata opatrně přenáší v tlamě do blízké vody. Pod jejím dohledem tam malí krokodýli stráví další rok, než se rozprchnou. Samice dospívají ve věku 6 let (1,7–2 m) a samci v 10 letech s délkou 2,6 m.
Komunikace
Krokodýli bahenní produkují dost různých zvuků, hlavně samci při námluvách vydávají daleko slyšitelné zvuky ve spojení s třesením vody na hřbetě. Nejrůznější zvuky vydávají také mláďata.
Smysly
Krokodýli skvěle vidí, mají barevné denní a vynikající noční vidění. V noci se nejlépe hledají tak, že se svítí baterkou na vodu a jejich oči se ve světle odráží. Mrkají spodním víčkem. Dále také velmi dobře slyší, a to i infrazvuk. V kůži mají tlakové receptory (DPR = dermal pressure receptor), které slouží k vnímání tlaku, pohybu vody při lovu a orientaci. Zřejmě tím vnímají i chemické signály z vody.
Zajímavosti
- Krokodýl bahenní je vzhledem ke své velikosti považován za nebezpečného pro člověka, ale není tak agresivní jako krokodýl mořský (Crocodylus porosus).
- Krokodýl bahenní byl v minulosti nekontrolovaně loven pro kůži, což způsobilo značný pokles početnosti jeho populace. V současnosti je ohrožován ničením životního prostředí, nelegálním lovem, sběrem vajec a úhyny v rybářských sítích. Je zařazen mezi zranitelné druhy. Jeho počty v divoké přírodě jsou odhadovány na 5–10 000 jedinců. Jednotlivé populace jsou ale malé a navzájem izolované. V Indii probíhají podpůrné programy spojené s umělým odchovem a zpětným vypouštěním odchovaných zvířat do volné přírody. Největší světová populace krokodýlů bahenních se nachází na Srí Lance a odhaduje se na 2 000 jedinců.
- Krokodýl bahenní je úzce spojen s indickou kulturou jako náboženský symbol. Některé části jeho těla se používají v tradiční medicíně.
- Latinské rodové pojmenování Crocodylus je odvozeno z řeckého slova krokodeilos, které doslova znamená oblázkový červ a odkazuje na vzhled krokodýla. Druhový název palustris znamená v latině z bažin.
- Anglický název mugger pochází z hindského slova „magar“, které znamená vodní příšera.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.