Chndzoresk

Soutěska Chor Dzor („Hluboká propast“) dala jméno vesnici Chndzoresk, která byla před dávnými časy vyhloubena do jejích strmých svahů. Svá obydlí si do vulkanického pískovce začali lidé tesat ve 13. století. V 17. století zde vznikly dva jeskynní kostely s reliéfními portály – kostel sv. Tadeáše a kostel sv. Ripsima. V letech 1728–1730 sloužil Chndzoresk jako vojenská základna Mchitara Sarapeta, vůdce povstání proti osmanské nadvládě. Protože však osmanský paša hrozil zničením města, pokud odbojáře nevydají, byl Sarapet zavražděn samotnými obyvateli Chndzoresku. Město dále vzkvétalo a v 19. století bylo největší ve střední Arménii. Byly zde desítky obchodů, barvírny, koželužny a několik škol. Po zemětřesení roku 1931 byla většina města opuštěna. Poslední obyvatelé odešli v 50. letech 20. století pod tlakem sovětských úředníků, kteří považovali jeskyně za necivilizované. Pouze během válek o Náhorní Karabach se tu lidé z okolí skrývali před ostřelováním. Dnes jsou některé prostory využívány jako sklady a stáje. Moderní obydlená zástavba zvaná Nový Chndzoresk byla vystavěna v 50. letech 20. století na protější straně soutěsky. Se Starým Chndzoreskem ji od roku 2012 propojuje 160 m dlouhý visutý most.