(lat. Phoca vitulina, angl. harbor, harbour nebo common seal)
Popis
Tuleň obecný je nejrozšířenějším druhem ploutvonožce (Pinnipedia). Vyskytuje se na severní polokouli v pobřežních vodách Atlantiku, Pacifiku, Baltu a Severního moře. Samci tuleně obecného dorůstají délky 1,85 m a dosahují váhy až 168 kg. Samice jsou vzrůstem o něco menší.
Tuleň je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě, jeho tělo má hydrodynamický tvar, zadní ploutve jsou posunuty až na konec těla a slouží ke kormidlování. Na souši se díky tomu může pouze plazit po břiše za pomocí předních ploutví. Tělo tuleně je pokryté kůží s krátkou tuhou srstí, která může být zbarvena od šedé až po hnědočernou barvu. Každé zvíře má svoji jedinečnou kresbu - tečkování, kterou se liší od ostatních jedinců, spodek těla bývá světlý. Jednou ročně po období rozmnožování tuleni línají, v této době zůstávají na souši. Proti chladu chrání tuleně silná vrstva podkožního tuku.
Hlava je zakulacená s vysoko položenými nozdrami do tvaru V, to umožňuje tuleni plavat na hladině a při tom dýchat. Oči jsou velké, a tak tuleň dobře vidí i v temné vodě. Dalším přizpůsobením životu ve vodě jsou chybějící ušní boltce, zvukovod ústí kousek za okem.
Tuleně obecného často najdeme odpočívat ve skupinách na pobřeží, v přístavech a ústích řek, kde je chráněn před vlivy počasí a predátory. Samice tuleně se dožívají 30 až 35 let, zatímco samci jen 20 až 25 let.
Sociální uspořádání
Tuleni jsou společenská zvířata, která se shromažďují na vhodných místech a vytváří menší skupiny. Pokud zrovna neloví v moři, odpočívají na pobřeží.
Potrava
Ve vodě loví tuleni různé druhy ryb, jako jsou ančovičky, sardele, sledi, makrely, tresky a platýsi. Příležitostně uloví i krevety, kraby, měkkýše a hlavonožce. V několika případech byli tuleni pozorováni, jak ulovili a sežrali několik druhů kachen.
Na moři se za potravou vydávají až 20 km od pobřeží a strávit tam mohou i několik dní. Při tom nacestují až 50 km a potápí se i více než 400 m hluboko. Pod vodou vydrží od 3 do 30 minut. Někdy se také vydávají lovit proti proudu velkých řek. Za den spořádá tuleň 5 až 7 kg ryb.
Rozmnožování
Tuleni vytváří skupiny s polygynním uspořádáním (jeden samec a více samic). Období páření a rozmnožování se u tuleňů kryje a probíhá od února do června. Samci v době námluv brání svoje pářící teritorium, které se nachází ve vodě. Občas mezi nimi dochází k potyčkám. Po spáření samice tráví většinu času lovem, aby si vytvořila dostatečné tukové zásoby.
U tuleňů dochází k tzv. odložené nidaci, oplozené vajíčko se zastaví ve svém vývoji zhruba na 2,5 měsíce, takže se mládě narodí až za rok zase v době, kdy dochází i k páření. Tímto je minimalizována doba, kterou musí zvířata trávit na souši.
Po dalších devíti měsících březosti porodí samice v kolonii společně s ostatními samicemi jedno mládě. Za měsíc přichází znovu do říje. Malý tuleň váží okolo 10 kg a od narození umí plavat a potápět se. Samice kojí mládě 4 až 6 týdnů jednou nebo dvakrát denně. Tulení mléko obsahuje 50 % tuku, takže mládě přibírá velmi rychle na váze. Než je mladý tuleň odstaven, zdvojnásobí svoji původní váhu. Samci dospívají ve věku 4 až 5 let, zatímco samice už ve 3 až 4 letech.
Zajímavosti
- Během ponoru se tuleňům zpomaluje srdeční tep, aby se snížila spotřeba kyslíku uloženého v krvi a svalech. V porovnání s člověkem má tuleň dvojnásobné množství krve, která má navíc mnohem lepší schopnost vázat kyslík.
- V minulosti byli tuleni hojně loveni pro maso a kožešinu, nejvíce byla ceněna ta od mláďat. Jejich počty postupně klesaly. Od roku 1970 jsou tuleni chráněni zákonem před většinou forem lovu a zabíjení. Od té doby jejich populace opět narůstají.
- Dnes je tuleň obecný řazen mezi málo dotčené druhy, jeho celosvětová populace je odhadována na 350 000 až 500 000 jedinců. Největší nebezpečí pro tuleně představuje nelegální lov, zamotávání do rybářských sítí, šíření nemocí (Phocine distemper virus), znečistění moří a rušení lidmi na místech rozmnožování.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.