(angl. termites)
Popis
Patří mezi sociální hmyz žijící v koloniích, kde jsou jedinci hierarchicky rozděleni do skupin, tzv. kast. Každá kasta má jasně dané funkce, které plní v termitím společenství. Termiti mají velmi významné postavení v rámci ekosystému, protože patří mezi organismy živící se odumřelou hmotou (tzv. detritovory), jsou tedy důležitými recyklátory živin.
Jsou drobní a světlí, s 6 končetinami, podle stavby těla lze odlišit zástupce jednotlivých kast. Např. ústní ústrojí je kousací, ale jen u vojáků jsou extrémně vyvinutá kusadla, které využívají při obraně kolonie. I velikost jedinců se dost liší, vojáci a dělníci jsou dlouzí 2 až 14 mm, zatímco královna až 110 mm.
Kolonie žijí ve stavbách – termitištích, která budují dělníci ze směsi rozžvýkaného dřeva, hlíny, bahna, slin a trusu. Existují tři typy hnízd, která různé druhy termitů staví: nadzemní, podzemní a stromové. Největší nadzemní termitiště mohou dosahovat výšky až 9 m, obvykle ale dosahují 2–3 m, tvar je kuželovitý a stavba zasahuje i 2–3 metry pod povrch. Tvar a velikost stavby se ale liší v závislosti na druhu. V hnízdě se běžně vyskytuje několik milionů jedinců. Termitiště je složitá stavba, skládá se ze spleti tunelů, chodbiček a komor, které slouží jako skladiště potravy nebo odpadu, pro pěstování hub a k uskladnění vajíček. Důmyslný systém chodeb slouží také k udržování stálé teploty (kolísá jen o 1 °C), vlhkosti a k odvětrávání. Termit kompasový (Amitermes meridionalis) žijící v Austrálii staví vysoká klínová hnízda s delší hranou směřující severojižním směrem, tato orientace termitiště slouží k regulaci teploty uvnitř.
Termitiště poskytují místo k životu nejen termitům, ale i dalším živočichům a rostlinám. V afrických savanách, kde dochází ke každoročnímu sezónnímu zaplavování, slouží termitiště jako útočiště ptákům, ještěrkám, hmyzu, ale fungují i jako substrát pro rostliny, které nesnesou zaplavení kořenů. V opuštěných termitištích nacházejí úkryt štíři, ještěrky, hadi, malí savci a ptáci. Např. hrabáči si v nich vyhrabávají nory a ty se stávají domovem hyenám a mangustám. V některých oblastech může být až 100 termitišť na hektar, takže vytváří zajímavou krajinu.
Sociální uspořádání
Termiti žijí ve vysoce organizovaných koloniích s jedinci rozdělenými do kast podle funkce, kterou zastávají. Kolonie čítá od několika stovek až po několik milionů jedinců. Je to systém, který se sám organizuje a řídí se inteligencí skupiny.
Nejvýše postavenou kastou jsou rozmnožující se jedinci – královna a král. Úkolem královny je klást vajíčka, má proto hodně zvětšený zadeček a sadu vaječníků navíc, za den může naklást až 2 000 vajíček. Kvůli zvětšení zadečku je málo pohyblivá, a tak musí mít okolo sebe skupinu, která se o ni stará. Královna se považuje za primární zdroj feromonů, látek sloužícím ke komunikaci a udržování soudržnosti kolonie. Může žít až 45 let, král se drží poblíž ní a páří se s ní celý život.
Kasta vojáků slouží na obranu hnízda, mají zvětšenou a tvrdou hlavu s velkými kusadly. Kvůli kusadlům nemohou ani sami přijímat potravu, a proto musí být krmeni dělníky. Někdy mohou mít na hlavě vytvořený „roh“, na kterém ústí jedová žláza. Termitiště chrání hlavně proti mravencům. Během nebezpečí ucpávají úzké chodby svou zvětšenou hlavou a brání tak vniknutí nepřítele dovnitř. Pokud vznikne nějaká díra, která je větší než jejich hlava, vytvoří vojáci uskupení podobné římské falanze a kousají nebo vylučují jed. Tato obrana ale vyžaduje sebeobětování, protože jakmile dělníci opraví vzniklou trhlinu, tak není cesty zpět. U některých druhů termitů mohou vojáci spáchat sebevraždu protrhnutím velké žlázy, která se nachází kousek pod povrchem kutikuly. Po kontaktu se vzduchem se hustá žlutá tekutina ve žláze stane lepkavou a útočníci se k sobě přilepí.
Dělníci jsou nejpočetnější kastou v kolonii, zajišťují získávání a uchovávání potravy, stavbu a opravu hnízda a péči o nymfy. Mají měkké tělo. Jsou hlavní skupinou, u které dochází k trávení celulózy. Mezi sebou se dělníci navzájem krmí potravou z řitního otvoru, zatímco ostatní kasty a nymfy jsou krmeny ústy. Tím je zajištěno, že se symbiotické mikroorganismy potřebné pro trávení dostanou z jedné generace dělníků do druhé.
Potrava
Termiti se živí odumřelým rostlinným materiálem, jako je dřevo, tráva, hrabanka (=povrchová vrstva organického materiálu) nebo trus býložravců. Celulóza z rostlin je velmi bohatý zdroj energie, ale těžko se tráví. Proto mají v trávicím ústrojí mnoho druhů symbiotických mikroorganismů, kteří celulózu štěpí. Některé druhy termitů také produkují i své vlastní celulázové enzymy. Symbionty si jedinci mezi sebou předávají prostřednictvím vzájemného krmení.
V boji proti termitům vyvinuly rostliny různé metody obrany. Produkují např. chemické látky (oleje, ligniny, pryskyřice), které ukládají do buněčných stěn a tím odpuzují své požírače. Většina odolných stromů má velmi tvrdé dřevo s vysokým obsahem pryskyřice, jsou to např. eukalypty, teka obrovská (teak), Syncarpia glomulifera produkující terpentýnový olej nebo jeden druh sekvojí. Vědci se snaží tyto chemické látky izolovat a využít je na ochranu dřevěných budov. V blízkosti takové látky jsou termiti nejdříve zmatení a nakonec umírají. Testy ukázaly, že termiti raději vyhladoví, než by se dotkli ošetřeného dřeva.
Některé druhy také umí pěstovat houby, kterými se pak živí. V termitištích pro ně mají vytvořeny speciální komory, kde jsou pěstovány na termitím trusu. Při pozření houby termitem projdou spory neporušeně trávicím traktem. Při nedostatku potravy žerou termiti i jiné druhy hmyzu.
Rozmnožování
V termitím společenství se rozmnožuje jen k tomu určená kasta, ostatní (dělníci a vojáci) jsou sterilní. Na začátku vývoje se z nymfy (nedospělého jedince) může stát příslušník jakékoli kasty, o tom, v jakého jedince se vyvine, rozhoduje složení potravy, feromony a hmatové impulzy.
Mladé královny a králové jsou okřídlení a jako jediní mají vyvinuté oči. V oblastech s jasně odlišeným obdobím sucha opouští páry hnízdo ve velkém roji po prvním vydatném dešti. V ostatních oblastech dochází k rojení nejčastěji na jaře nebo na podzim. Jsou to špatní letci a snadno jsou neseni větrem. Jakmile pár přistane, křídla se odlomí v místě švu, který je k tomu určený.
Vyhloubí si komůrku v půdě nebo vlhkém dřevě a ta se stane základem nového termitiště. Pár se spáří a samice začne po několika týdnech klást vajíčka, zvětší se jí zadeček, a tak se stane nepohyblivou. Denně naklade až 2 000 vajíček. V nově založených hnízdech zůstávají vajíčka u královského páru, zatímco ve starších hnízdech jsou odnesena do speciálních komor.
Délka vývoje jedince závisí na kastě, do které bude patřit, nejkratší vývoj mají dělníci a nejdelší královské páry. Termiti mají vývoj s proměnou nedokonalou, jedinec se po vylíhnutí podobá dospělci (tzv. nymfa) a během růstu se několikrát svléká.
U většiny termitů je královský pár celý život uzavřen v komůrce, protože okolní chodbičky jsou příliš malé. V kolonii se běžně vyskytuje několik rozmnožujících se párů, navíc jsou v zásobě jedinci, kteří je v případě potřeby mohou nahradit.
Smysly
Všechny kasty kromě královských párů mají buď zakrnělé, nebo úplně chybějící oči. Orientují se hmatem pomocí krátkých tykadel a reagují také na vibrace půdy.
Komunikace
Termiti si předávají informace prostřednictvím feromonů, chemických látek sloužících k předávání informací mezi jedinci. Jejich primárním zdrojem v kolonii je královna. Chemický signál se zřejmě rozšiřuje vzájemným krmením mezi jedinci.
Zajímavosti
- V mnoha kulturách jsou termiti (hlavně ti okřídlení) součástí jídelníčku. Jsou zdrojem bílkovin, tuků a po tepelném zpracování mají ořechovou příchuť. Snadno se získávají na konci suchého období, kdy dochází k rojení, lidé je lákají na světla lamp a sbírají.
- Vlivem člověka se termiti rozšířili mezi kontinenty, ale lidé také způsobili dramatický pokles populací vlivem ztráty vhodného prostředí a používáním pesticidů.
- Termiti mohou produkovat až dva litry vodíku ze strávení 1 listu papíru, této efektivity dosahují díky více než 200 druhům mikroorganismů v jejich zažívacím traktu. Termiti jsou také považováni za hlavní zdroj metanu v atmosféře, který je jedním z hlavních skleníkových plynů.
- Málokdy jsou chováni v zoo, je to totiž poměrně složité. Navíc mají status škůdce, takže ani úřady nejsou moc ochotné povolit je k chovu. Jsou k vidění např. ve švýcarské zoo v Basileji.
- Jsou významnými škůdci, kteří ohrožují obilí, lesy a plantáže plodin. Svou činností ohrožují také dřevěné budovy a další stavby. Asi 10 % z celkového počtu 2 000 druhů termitů je považováno za škůdce.
- Mají ale i pozitivní vliv na krajinu. Rozsáhlý systém chodeb v půdě umožňuje dešťové vodě vsáknout se hlouběji. Snižují tak rychlost odtoku vody z krajiny a erozi půdy. Zároveň mají pozitivní vliv na její kvalitu. Jsou důležitými recyklátory živin, tvůrci prostředí, půd a potravou pro mnoho dalších živočichů. Jako konzumenti odumřelých rostlin čistí povrch země od spadaných listů, kusů dřeva atd. Tím snižují riziko vzniku požáru a jeho závažnost.
- Nejbližším příbuzným tohoto řádu jsou švábi.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.