Afričtí supi

Popis

Supi jsou velcí a silní ptáci s velmi dlouhými a širokými křídly uzpůsobenými k plachtění. Rozpětí křídel supů se pohybuje, v závislosti na druhu, od 2 do 3 metrů. Váha se pohybuje v rozmezí od 1,5 kg až do 9,4 kg u velkých druhů. Dospělci jsou zbarveni od šedé do tmavě hnědé barvy. Mladí ptáci jsou tmavší. Supi mají dlouhý krk, který je téměř holý, díky tomu ho snadněji udržují v čistotě, jinak by měli peří stále slepené a špinavé od krve.

Bez mávání křídel vydrží plachtit i několik hodin, využívají totiž teplých stoupavých vzdušných proudů, díky kterým mohou vystoupat do výšky až 11 000 m. Mají speciální formu hemoglobinu (barvivo červených krvinek vázající kyslík), která jim umožňuje efektivněji získávat kyslík z řídkého vzduchu vysoko v troposféře. Ve vzduchu se mohou pohybovat rychlostí až 35 km/h a za potravou uletět až 150 km.

Noci tráví supi na nepřístupných skalních římsách nebo stromech, obvykle akáciích. Jakmile se ráno dostatečně ohřeje vzduch (asi hodinu po východu slunce) a vytvoří se stoupavé vzdušné proudy, supi začnou kroužit nad krajinou. Obývají savany, polopouště, hornaté oblasti a některé druhy se objevují i ve městech a osídlených oblastech, kde se adaptovali na sběr potravy ze skládek.

Hejno

Supi jsou celkem společenští ptáci, kteří se vyskytují v hejnech čítajících okolo 10 jedinců (závisí na druhu). Většinu dne tráví kroužením na obloze a hledáním potravy. Když jeden sup zahlédne potravu a začne klesat, ostatní ho následují. Sup kapucín se někdy vyskytuje v blízkosti psů hyenovitých a čápů marabu a snaží se jim ukrást potravu.

Potrava

Supi se živí především mršinami, které vyhledávají ze vzduchu. Pokud se jich slétne dost, mohou odehnat třeba i levharta. Někdy ale také usmrcují nemocná či stará zvířata a mláďata. Menší druhy supů se živí hmyzem, mršinami a také odpadky. Nemají takovou sílu v pařátech jako ostatní dravci.

Supi mají velice kyselé žaludeční šťávy, takže stráví i kůži a kosti. Mohou bezpečně strávit i mršiny obsahující botulotoxiny, mršiny nakažené antraxem (bakteriální onemocnění hospodářských zvířat) nebo prasečím morem. Silným zobákem protrhnou tlustou kůži a díky dlouhému krku se dostanou hluboko do mršiny. Na jazyku mají dozadu obrácené trny, díky kterým snadněji oddělují maso od kostí.

Menší druhy supů většinou počkají, až ostatní supi mršinu načnou, protože nemají tak silný zobák. Při krmení jsou ale rychlejší a často jim kradou potravu. Sup dokáže pozřít až 1,5 kg masa najednou, takže pak může mít problémy i se vzlétnutím.

Rozmnožování

Většina supů hnízdí jednotlivě. Velké hnízdo si staví z větví a rostlin na stromech nebo skalách. Samice klade pouze jedno vejce, na kterém oba partneři sedí okolo 56 dní. Někteří supi, např. sup krahujový, hnízdí v koloniích čítajících až 1 000 párů. Mláďatům nenosí potravu v pařátech, ale vyvrhují ji z volete.

Komunikace

Supi jsou celkem klidní, tiší ptáci až do doby, než se dostanou k mršině, kdy se začnou chovat agresivně. Při hašteření o potravu vydávají charakteristické syčivé a kdákavé zvuky. Další zvuky produkují, když jsou vyrušeni při hnízdění.

Smysly

Někteří supi mají poměrně špatný čich, ale vynikající zrak, za pomoci kterého vyhledávají potravu. Mršinu jsou schopni spatřit na vzdálenost 1,5 km, pozorují také ostatní supy a další zvířata, která by je mohla k potravě zavést.

Zajímavosti

  • Nejrozšířenějším supem v Africe je sup africký.
  • Nejmenším supem Afriky je sup kapucín.
  • Sup krahujový je nejvýše létajícím ptákem světa, v roce 1973 byl pozorován z letadla ve výšce 11 000 m n. m.
  • Supi jsou ohroženi lovem, ztrátou přirozeného prostředí a masivním úbytkem velkých zvířat (mršin).
  • Latinské druhové jméno rueppellii dostal sup krahujový na počest Eduarda Rüppella (1794–1884), německého cestovatele, sběratele a zoologa.

Běžné druhy

  • sup africký (lat. Gyps africanus, angl. white-backed vulture)
  • sup kapucín (lat. Necrosyrtes monachus, angl. hooded vulture)
  • sup krahujový (lat. Gyps rueppellii, angl. rüppell's vulture)

Méně časté druhy

  • sup královský (lat. Torgos tracheliotos, angl. lappet-faced vulture nebo nubian vulture)
  • sup chocholatý (lat. Trigonoceps occipitalis, angl. white-headed vulture)

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.