Hrad Dunnottar

Dunnottar je impozantní zřícenina středověké pevnosti na skalnatém výběžku asi tři kilometry na jih od přístavního města Stonehaven. Jméno hradu pochází z piktského slova dun, které znamená místo síly. Je pravděpodobné, že tu nějaká forma opevnění stála už od nepaměti, ale dochované budovy pocházejí až z 15. a 16. století. Hrad je výjimečný svým strategickým postavením. Plocha přibližně jednoho hektaru, na které se rozprostírá, je ohraničena útesem klesajícím 50 metrů do ledových vod Severního moře. Přístup od pobřeží je pouze po úzké a strmé pěšině vedoucí k hradní bráně. V minulosti mnoho vojevůdců využilo nedobytnosti tohoto místa a bez nadsázky se dá říci, že nebýt hradu Dunnottar, nebylo by ani dnešního Skotska. Svatý Ninian zde v pátém století založil první kamenný kostel. V roce 900 tady zemřel skotský král Donald II. při neúspěšné obraně proti nájezdu Vikingů. William Wallace dobyl hrad Dunnottar během válek za nezávislost a jeho anglickou posádku nechal upálit v místním kostele. Obranné kvality pevnosti byly řádně prověřeny v polovině 17. století, kdy pevnost bránila posádka sedmdesáti mužů po dobu osmi měsíců proti vojsku Olivera Cromwella. Hrad byl dobyt až s použitím těžkých děl. Skotské královské klenoty, které se Cromwell snažil ukořistit, byly ale během obléhání propašovány ven v sukních Anne Lindsay. Jako nejtemnější moment historie hradu Dunnottar je uváděn rok 1685, kdy bylo v podzemní části Whig's Vault uvězněno 167 vzbouřenců, z nichž skoro nikdo nepřežil. Návštěva tohoto místa je bezesporu nezapomenutelným zážitkem. Návštěvníkům je doporučováno dbát zvýšené opatrnosti a vzít si sebou baterku, aby mohli nahlédnout do všech temných zákoutí dochovaných budov.