Město Bayuex leží v Normandii v departementu Calvados a žije v něm zhruba 13 tisíc obyvatel. Historické centrum je poměrně malé, táhne se od západu na východ od náměstí Place St-Patrice přes ulice Rue St-Malo, St-Martin a St-Jean, což je prakticky jedna dlouhá ulice s několika názvy, na které najdeme množství kaváren, restaurací a obchůdků se suvenýry. Hlavní ulici míjí i regulovaný tok řeky Aure.
Historie
Město bylo založeno jako galo-římská osada v 1. století př. n. l. pod názvem Augustodurum. V 9. století bylo zcela zničeno při nájezdech Vikingů, později se stalo součástí Normanského vévodství a po dobytí Anglie Normanem Vilémem Dobyvatelem dlouho podléhalo anglickým králům. Teprve v rámci stoleté války v roce 1450 získali město Francouzi.
Bayeux je známé jako vůbec první francouzské město osvobozené Spojenci po vylodění v Normandii v roce 1944. Je také jedním z mála měst v regionu, které vyšlo z válečné vřavy druhé světové války bez většího poškození, protože Spojenci zastihli německou obranu města nepřipravenou a obsadili ho poměrně snadno. Bayeux pak krátce působilo jako hlavní město Svobodné Francie.
Charles de Gaulle, za války vůdce organizace Svobodná Francie, pronesl v Bayeux dva slavné proslovy. První řeč pronesl 14. června 1944, kdy byl po osvobození nadšeně přijat obyvateli a i v důsledku toho pak byl schopen vytvořit provizorní vládu ovládající osvobozená území. O dva roky později, v červnu roku 1946, zde mluvil o změně ústavy, která by dala více moci prezidentovi Francie na úkor parlamentu. K tomu nakonec došlo schválením nové ústavy až v roce 1958.
Zajímavosti a památky
Tapisérie z Bayeux – neocenitelný kus vyšívané látky umístěný v muzeu Centre Guillaume Conquérant (v překladu Vilém Dobyvatel) je magnetem, který přitahuje miliony turistů. Ve skutečnosti se nejedná o tapisérii, ale výšivku. Jde o 70 metrů dlouhý pás z hrubého lnu, který znají Francouzi pod názvem Tapiserie de la Reine Mathilde (tapisérie královny Matyldy). O vznik tohoto díla se však ve skutečnosti nezasloužila manželka Viléma Dobyvatele Matylda, nýbrž biskup Odo z Bayeux, Vilémův nevlastní bratr, a to někdy mezi normanskou invazí do Anglie v roce 1066 a rokem 1077, kdy byla v Bayeux vysvěcena katedrála. Autorkami byly zřejmě anglické jeptišky. Příběh zobrazený na tapisérii je složen z 58 panelů s akčními scénami průběhu invaze na Britské ostrovy a také událostí, které k invazi vedly. To vše samozřejmě z normanského pohledu. Události jsou komentovány latinskými nápisy. Zobrazení jsou velmi cenná pro historiky, protože jsou zde k vidění Normané i Sasové v dobových oděvech, s jídlem, nástroji, kuchyňským náčiním i zbraněmi. Sasové jsou zobrazeni s kníry a dlouhými vlasy, Normané mají zase vyholenou zadní část hlavy. Na výšivce se objevuje dokonce i Halleyova kometa, která procházela naší sluneční soustavou právě v roce 1066. Hlavní příběh je ve středu plátna, zatímco nad ním i pod ním jsou scény z obyčejného života. Cenná památka je v překvapivě dobrém stavu vzhledem k tomu, co všechno zažila. V roce 1792 byla jen těsně zachráněna před možností, že bude použita na přikrytí vagónu, a v roce 1794 byla málem roztrhána na dekorativní kousky. V roce 1803 ji vystavoval Napoleon v Paříži, aby získal podporu pro svůj plán invaze do Anglie. V roce 1939 byla umístěna v leteckém krytu a v roce 1944 uschována ve sklepě pařížského Louvru. Scény zobrazené na tapisérii si může návštěvník projít s komentovaným výkladem audioguidu, kromě toho je v muzeu několikrát denně promítán 14minutový film.
Cathédrale Notre Dame – je pěkným příkladem tzv. normanské gotiky. Právě zde byla tapisérie z Bayeux vystavena po svém vzniku. Stavba pochází převážně ze 13. století, i když některé části jsou i starší (románské z 11. století) a jiné zase novější, např. centrální věž z 15. století. Dominantou nádvoří na severní straně katedrály je tzv. strom svobody, více než 200 let starý platan zasazený zde po Velké francouzské revoluci. V roce 1797 vydala revoluční vláda nařízení, že takový strom musí být zasazen v každém francouzském městě a některé z těchto stromů se zachovaly dodnes.
Conservatoire de la Dentelle – místo věnované uchování tradičního normanského umění výroby krajek. Můžete zde vidět oslavované řemeslníky, kteří tvoří složité motivy s pomocí desítek paliček a stovek jehlic. V době největšího rozkvětu zaměstnával zdejší krajkářský průmysl kolem 5 000 lidí. Sídlo konzervatoře se nachází v pěkném hrázděném domku z 15. století.
Muzeum umění a historie barona Gérarda (MAHB) – muzeum umístěné v bývalém biskupském paláci obsahuje umělecká díla jako obrazy, porcelán či ručně vyráběnou krajku, ale také archeologické a etnografické artefakty.
Musée Mémorial 1944 Bataille de Normandie – obrovské válečné muzeum, které vystavuje tisíce fotek, mapy, uniformy, zbraně, novinové výstřižky a scény ze života spojené s Dnem D a bitvou o Normandii. Seznámit se tu můžete také s vojenskou a politickou kariérou Charlese de Gaulla.
Válečný hřbitov – největší z 18 vojenských hřbitovů zemí Commonwealthu v Normandii. Nachází se tu 4 648 hrobů vojáků z Velké Británie a z deseti dalších zemí. Řada Němců, jichž tu leží 466, nebyla ani identifikována, takže u jejich hrobu je pouze nápis „Ein Deutscher Soldat“ (německý voják).