(lat. Rhea pennata, angl. Darwin's rhea nebo lesser rhea)
Popis
Nanduové patří s dalšími velkými nelétavými ptáky (pštros, emu, kivi, kasuár a další) do čeledi běžců (Rattitae). Tato skupina se vyznačuje redukcí křídel a absencí hřebene hrudní kosti, kam se u létavých ptáků upínají létací svaly.
Nandu menší měří 90–100 cm na výšku a dosahuje délky 92–100 cm, váží 15–25 kg. Žije v otevřených křovinatých oblastech a na travnatých pláních Patagonie a náhorní plošiny Altiplano.
Peří nanduů svojí strukturou připomíná spíše chlupy, větve jednotlivých per na sobě nemají háčky, které by je držely u sebe a tvořily tak souvislou plochu. Zbarvení nanduů je u obou pohlaví šedohnědé s bělavým břichem a světlými tečkami na hřbetě a křídlech, tím se také liší od nandua pampového.
Mají silné dlouhé nohy se třemi prsty, na kterých se nachází ostré drápy. Nanduové jsou skvělí běžci a dokážou vyvinout rychlost až 60 km/h. V nebezpečí prchají cik-cak a využívají svá poměrně velká křídla jako kormidla pro náhlé změny směru. Umí i plavat, byli pozorováni, jak plavou přes řeku s křídly zvednutými nad hladinu.
Hejno
Většinu roku žijí nanduové ve skupinách o 5–30 zvířatech, kde jsou společně samci i samice, mladí i staří jedinci. Jen v době rozmnožování se tato hejna rozpadají, samice se sdružují do malých skupinek o 2–12 jedincích a samci si vytváří teritoria, která brání proti svým rivalům.
Potrava
Nanduové jsou všežravci, živí se převážně rostlinami s širokými listy, semeny, kořínky a ovocem. Nepohrdnou ani ještěrkami, brouky, sarančaty nebo mršinami. Často je můžeme vidět ve společných stádech s pasoucími se lamami nebo s dobytkem.
Rozmnožování
Období rozmnožování nastává koncem července a trvá do srpna. Samci nanduů v této době obhajují teritoria a snaží se přivábit co nejvíc skupin samic. Samec se páří se všemi samicemi ve skupině a pak postaví hnízdo. Je to jen očištěný důlek ohraničený listy a trávou. Samice do hnízda nakladou celkem 3–55 vajec, která mají žlutozelenou skořápku, a pak samce opouští. Většinou se samice páří postupně ještě s několika dalšími samci a tím si zaručí, že mají vejce v několika hnízdech.
Na vejcích sedí pouze samec po dobu 30–44 dní, v tomto období je velmi agresivní. Okolo hnízda většinou zůstane několik opuštěných vajec, která slouží jako potrava predátorům, kteří si tak samotného hnízda nevšímají. Kazící se vejce také lákají mnoho much, ty požírá samec a potom i vylíhlá mláďata. Ta jsou zbarvena šedohnědě s černými pruhy, samec je hlídá a stará se o ně. Za 8–9 měsíců mláďata dosáhnou velikosti dospělých, ale sama se rozmnožovat začínají až ve 2–3 letech.
Komunikace
Jsou to tiší ptáci, kteří nevydávají téměř žádné zvuky. Výjimku tvoří období, kdy mají mladé nebo když samec vábí skupiny samic.
Zajímavosti
- Vědecké pojmenování rhea dostal nandu podle řecké bohyně Rhei, jejíž jméno se odvozuje od slova země; pennata znamená okřídlený.
- Nandu menší má mnoho lokálních pojmenování jako např.: suri, choique, ñandú petiso nebo ñandú del norte. Pojmenování ñandú pochází z jeho názvu v jazyce guaraní ñandú guazu, což znamená velký pavouk, pravděpodobně kvůli jeho zvyku roztahování křídel při běhu.
- Z nanduů se využívá kůže, maso a peří, ze kterého se vyrábí péřové prachovky.
- Patří mezi téměř ohrožené živočichy. Největší nebezpečí pro populace nanduů představuje lov, sběr vajec a fragmentace prostředí prostřednictvím jeho přeměny na zemědělskou půdu nebo pastviny pro dobytek. Dále pak stavba silnic a plotů.
- V posledních desetiletích se dost rozšířil farmový chov nanduů.
- Nandu menší se vyskytuje v mnoha chráněných oblastech, jako je NP Los Glaciares, NP Ischigualasto-Talampaya a Península Valdes and Punta Tombo Natural Protected Areas.
- K objevení nandua menšího došlo během druhé expedice HMS Beagle. Charles Darwin se vydával na průzkumné cesty na pevninu, v roce 1833 v oblasti Río Negro se od místních obyvatel dozvěděl o existenci menšího druhu nandua. Pokoušel se ho najít, ale bez úspěchu. V lednu 1834 zastřelil malíř Conrad Martens nandua. Bohužel ho snědli ještě dříve, než si Darwin uvědomil, že tento pták byl drobnější než ostatní i přesto, že to nebylo mladé zvíře. Zachoval z něho tedy jen hlavu, krk, jedno křídlo a peří. Všechny sesbírané materiály byly poslány zpět do Británie. Na výpravě po řece Santa Cruz už viděla výprava mnoho nanduů, kteří ale byli příliš ostražití, takže se žádného nepodařilo chytit. V roce 1837 byly zbytky snědeného nandua popsány jako samostatný druh nandu Darwinův ornitologem Johnem Gouldem.
- Nandu je vyobrazen na argentinské 1centové minci.
- I když jsou nanduové svým vzhledem podobní ostatním zástupcům běžců, nejsou s nimi geneticky blízce příbuzní.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.