Kuduové

Kudu velký

(lat. Tragelaphus strepsiceros, angl. greater kudu)

Kudu menší/malý

(lat. Ammelaphus imberbis dříve Tragelaphus imberbis, angl. lesser kudu)

Popis

Kudu velký a malý jsou turovití sudokopytníci, mezi jejich příbuzné patří antilopa losí, nyaly, sitatungy, lesoni a antilopa bongo. Vyskytují se v suchých křovinatých oblastech s řídkými lesy, které jsou porostlé hlavně akáciemi. Otevřeným biotopům se kuduové vyhýbají, protože se zde stávají snadnou kořistí predátorů. Během dne nejsou moc aktivní, spíše se ukrývají v křoví a odpočívají.

Kuduové mají úzké tělo, poměrně dlouhé nohy a velké kulaté uši. Srst je hnědo-šedo-zrzavá s 4–12 vertikálními bílými pruhy na bocích těla. Když cítí nebezpečí, strnou a díky svému zbarvení splynou s vegetací.

Kudu velký patří mezi antilopy s nejdelšími rohy. Ty rostou jen samcům a jsou šroubovitě stočené. Kdyby se natáhly, měřily by až 120 cm. Rekordní změřená délka rohů je 187 cm. Rohy začínají růst v 6–12 měsících a šroubovitě se stáčí až ve 2 letech věku. Samci jsou větší než samice, dorůstají délky těla 185–245 cm a váhy 190–270 kg. Dalším výrazným znakem je bílý pruh mezi očima a u samců dlouhá srst na krku.

Kudu malý vypadá skoro stejně jako kudu velký, ale je menšího vzrůstu. Samci dosahují váhy jen 60–90 kg. Oproti kudu velkému má na krku dvě bílé skvrny a skvrna mezi očima je neúplná. Rohy dorůstají délky 70 cm.

Jejich hlavními predátory jsou lvi, levharti a psi hyenovití. Gepardi loví většinou jen samice nebo mláďata, protože nedokážou strhnout dospělého samce. V zajetí se mohou dožít až 23 let, ale v přírodě průměrně jen 7–8 let.

Stádo

Samice s mláďaty vytváří malá stáda o 6-20 jedincích. Samci kudua žijí většinou samotářsky, ale někdy se sdružují do mládeneckých stád o 4–8 zvířatech. Stádo obývá oblast o rozloze zhruba 6 km².

Potrava

Kuduové se živí rostlinnou potravou jako listy, tráva, výhonky, hlízy rostlin, kořínky a ovoce – nejraději mají pomeranče a mandarinky. Hledat potravu se vydávají buď brzy ráno anebo později odpoledne. Kudu velký obývá pouze oblasti s dostatkem vody, zatímco kudu malý bez ní vydrží déle, a tak se vyskytuje i v sušších oblastech. Vodu získávají i z potravy, jako jsou kořínky a cibule rostlin.

Rozmnožování

Rozmnožování kuduů nastává ke konci období dešťů. Dospělí samci se při soubojích přetlačují svými rohy. Někdy se mohou do sebe zaplést tak, že se už nemohou rozmotat a uhynou. Samotnému páření ještě předchází rituální námluvy.

Březost kuduů trvá 8 měsíců a narodí se většinou jedno mládě, i když někdy mohou být i dvě. Vše je naplánováno tak, aby se mláďata narodila v době, kdy tráva dosahuje největší výšky. V ní se první dva týdny mládě skrývá a poté se s matkou připojuje ke stádu. Dospělosti se ale dožívá jen asi 25 % narozených mláďat.

Komunikace

V nebezpečí vydávají dospělí jedinci varovný signál, aby upozornili ostatní na možné nebezpečí.

Smysly

Kuduové mají velmi dobrý čich a sluch, jsou to velmi plachá a ostražitá zvířata.

Zajímavosti

• Rohy kuduů se běžně používají na výrobu židovského rituálního rohu šofaru, na který se troubí během svátku Roš Hašana.
• Kuduové jsou hbití, ale nejsou moc vytrvalí běžci, aby unikli predátorovi v otevřeném terénu. Proto raději setřesou pronásledovatele kličkováním mezi vegetací.
• Kudu malý dokáže v nebezpečí skočit až 9 m do dálky a 2,5 m do výšky. Navíc je jednou z nejrychlejších antilop, může dosáhnout až 95 km/h. Naopak kudu velký patří mezi nejpomalejší antilopy.
• Nebezpečí pro ně představuje hlavně ztráta přirozeného prostředí odlesňováním a ilegální lov pro rohy. Na druhou stranu nově stavěné studny a zavlažování umožňují těmto zvířatům žít i v oblastech s nedostatkem vody.
• Kudu malý je symbolem ZOO v Saint Louis (Missouri, USA).

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.