Kočkodan diadémový

(lat. Cercopithecus mitis, angl. blue monkey, diademed monkey, golden monkey, samango, sykes' monkey)

Popis

Je to menší druh opice dosahující délky 50–65 cm, ocas je téměř stejně dlouhý jako tělo. Samci váží 8 kg, samice jsou menšího vzrůstu, váží okolo 4 kg a mají výrazně kratší špičáky. Hlavním znakem tohoto druhu je žlutohnědý „diadém“ (čelní srst) nad obočím, podle kterého má zvíře druhové jméno. Obličejová část hlavy je lysá, tmavá s šedomodrým nádechem. Zbarvení srsti je variabilní a liší se podle poddruhů. Většinou je tělo zbarveno žlutošedě s černými končetinami, špičkou ocasu a zadní částí krku. Uši a límec na krku jsou bílé.

Kočkodan diadémový patří mezi lesní druhy žijící převážně na stromech, na zem sestupuje jen občas. Aktivní je hlavně ve dne. Vyskytuje se v horních a středních patrech stromů, kde hledá potravu i útočiště před predátory – hady, orly, levharty a lidmi. Je vázán na stinná místa, nesnáší přímé sluneční světlo. Dožívá se okolo 20, ale i 30 let.

Tlupa

Kočkodani žijí ve větších rodinných skupinách skládajících se z jednoho samce a několika příbuzných samic s mláďaty. Každý člen má své hierarchické postavení uvnitř tlupy a společně obhajují teritorium. Mladé samice zůstávají ve skupině, zatímco samci ji opouští a hledají si jinou. Mohou vytvářet komunity s dalšími druhy primátů, jako jsou mangabejové a guerézy.

Potrava

Kočkodani jsou všežravci. Většinu jejich potravy tvoří různé plody, dále se živí listy, pryskyřicí, hmyzem a drobnými obratlovci. Většinu vody, kterou potřebují, získávají z potravy, hlavně z plodů.

Rozmnožování

Říje u samic nastává jednou do roka, během ní se páří pouze s dominantním samcem. Po pěti měsících březosti se rodí jedno mládě, které má úplný kožich i otevřené oči. Pečuje o něj jak matka, tak i ostatní samice ze skupiny, které mládě nemají. Samice tak odchová jedno mládě každé dva roky.

Komunikace

Kočkodani jsou společenská zvířata s rozvinutou zvukovou a zrakovou komunikací. Méně využívaný je u nich čich. Používají mnoho různých zvukových signálů na konkrétní situace, např. varování před dravcem, pro obranu teritoria, udržení skupiny pohromadě atd. Tyto signály se mláďata učí od svých rodičů, a tak v jednotlivých oblastech mají kočkodani rozdílné „jazyky“. Při zrakovém dorozumívání to jsou hlavně postoje, zívání a odhalování špičáků, různé postavení uší a zvedání obočí. Dalším prostředkem komunikace a utužování vztahů ve skupině je vzájemné čištění a probírání srsti nebo hra.

Zajímavosti

  • Anglický název blue monkey je odvozen od šedomodré barvy obličeje. Druhové jméno dostal kočkodan podle žlutohnědého „diadému“ nad obočím.
  • V lesním ekosystému patří mezi důležité rozšiřovatele semen rostlin.
  • Jako většina kočkodanů trpí ztrátou přirozeného prostředí, hlavně kácením a nahrazováním původního lesa monokulturami. Opice jsou také lesníky považovány za škůdce, protože při hledání potravy odlupují kůru dřevin, škody působí i farmářům. Kočkodani jsou loveni jako tzv. bushmeat.
  • Kočkodani se často chovají v zajetí, ale poměrně špatně se množí. Dovezení jedinci mají většinou mláďata pouze jednou.
  • Kočkodan diadémový je poměrně plachý, na člověka si nezvyká tak rychle jako např. kočkodan zelený.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.