Souostroví Vestmannaeyjar

Souostroví Vestmannaeyjar je skupinka 15 ostrůvků a zhruba 30 útesů 12 km na jih od islandského pobřeží. Největší a jediný osídlený ostrov je Heimaey (13,4 km²). Ostatní ostrůvky jsou obtížně dostupné a pouze na šesti z nich stojí solitérní lovecká chatka. Název překládaný jako „Ostrovy západních mužů“ odkazuje na tzv. Vestmany, Gaely z Irska, protože jejich země byla Evropany původně považována za nejzápadnější zemi na světě. Označení už Gaelům zůstalo, přestože Island leží ještě dál na západ než Irsko. Několik z Vestmanů, kteří byli na Islandu zajati jako otroci, po vzpouře uniklo a ukrývalo se právě zde. Vestmanské ostrovy jsou geologicky mladé – vznikly erupcemi v průběhu posledních 10 až 12 000 let. Nejmladším z ostrovů je nejjižnější Surtsey, který se vynořil v 60. letech minulého století. V roce 1973 protnula ostrov Heimaey 1,5 km dlouhá sopečná puklina a pět měsíců trvající erupce si vyžádaly evakuaci obyvatelstva. Souostroví Vestmannaeyjar je také známé jako významné stanoviště papuchalků. Donedávna tu každoročně hnízdilo kolem 2 milionů jedinců. V souvislosti s oteplováním oceánu a úbytkem některých druhů ryb došlo k výraznému poklesu papuchalčí populace. Nesmírně se zde ale daří treskám – vody omývající souostroví patří mezi nejbohatší loviště v Atlantiku.