Hekla je doposud aktivní stratovulkán (jeden z nejběžnějších typů sopky, tzv. navrstvená sopka, ve které vytékající láva vytváří relativně štíhlý kužel s vrcholovým kráterem). Osídlení oblasti kolem Hekly se datuje do 12. století. Tehdy si zde vikinští osadníci postavili statky, které byly nedlouho poté zničeny mohutnou erupcí. Sopečná aktivita Hekly je známá dodnes (je druhou nejaktivnější sopkou na Islandu), a lidé jí proto od středověku přezdívají „brána do pekel“. Vrchol kráteru se nyní nachází v nadmořské výšce 1 488 m a je pokryt sněhem. Jako první ho v roce 1750 zdolali studenti Eggert Olafsson a Bjarni Palsson. Za příznivých bezpečnostních podmínek je možné absolvovat cestu na vrchol i dnes.