(lat. Colobus guereza, angl. mantled guereza, eastern black-and-white colobus nebo abyssinian black-and-white colobus)
Popis
Gueréza pláštíková je středně velký druh primáta, tělo měří 52 až 57 cm, ocas je 53 až 83 cm dlouhý. Srst gueréz je černá s bílým „pláštěm“ okolo těla tvořícím písmeno U, dále bílým krajem obličeje a koncem ocasu. Mláďata jsou v prvních týdnech téměř celá bílá. Pohlaví se od sebe liší hlavně délkou zubů.
Žijí téměř výhradně na stromech a na zem sestupují jen občas. Guerézy se vyskytují v různých typech lesů (i ve vyšších nadmořských výškách), jsou časté také v lesích okolo řek. Někdy navštěvují bažiny a např. eukalyptové plantáže, kam si chodí opice doplňovat chybějící složky potravy. K životu na stromech jsou dobře přizpůsobeny, mají delší zadní končetiny, díky nimž mohou dělat velké skoky. Na rukách i nohách mají redukovaný palec. Sedací mozoly guerézám umožňují sedět dlouho na tenkých větvích. Jsou aktivní během dne, nejvíce času tráví odpočinkem, krmením a přesuny za potravou.
Hlavním nepřítelem gueréz jsou draví ptáci, jako je orel korunkatý (Stephanoaetus coronatus) nebo orel damaní (Aquila verreauxii). Dále je loví levharti a šimpanzi. V zajetí se dožívají i více než 23 let, v přírodě je to ale o polovinu méně.
Tlupa
Guerézy jsou společenská zvířata žijící v rodinných skupinách o 3–15 členech. Tlupy se skládají z dominantního samce a několika příbuzných samic s mláďaty. Můžou být i skupiny, kde je více samců, ale jeden je vždy dominantní a k ostatním se chová agresivně. Mladé samice v tlupě zůstávají, zatímco samci ji opouští a hledají si jinou. Samci mohou žít také solitérně nebo v mládeneckých skupinách.
Přátelské vztahy uvnitř tlupy se udržují vzájemným čistěním srsti. Tlupa obývá a společně brání teritorium o rozloze zhruba 0,16 km2. Při setkání s jinou skupinou na sebe opice křičí a honí se, spíše než by se napadli.
Potrava
Jejich jídelníček je složen převážně z rostlinné potravy, jako jsou listy, plody, květy, pupeny, semena, kůra a vodní rostliny. Dále se živí drobnými bezobratlými, půdou a dokonce i betonem z budov. Polovinu potravy tvoří listy rostlin a druhou největší složku tvoří ovoce. Rostlinnou potravu mohou trávit díky třídílnému žaludku, ve kterém žijí mikroorganismy štěpící celulózu. To umožňuje opici získat z potravy až dvojnásobné množství živin.
Rozmnožování
Samice se většinou páří s dominantním samcem v tlupě, ale bylo pozorováno i páření se samci mimo skupinu. Ve skupinách, kde je několik samců, mají možnost pářit se i nedominantní jedinci. Po pěti měsících březosti samice rodí jedno mládě, které má růžovou kůži a bílou srst, ta postupně tmavne. Mládě je první týdny na matce zcela závislé. Samec si malých mláďat moc nevšímá, teprve když trochu vyrostou, začíná se o ně trochu zajímat.
Komunikace
Guerézy jsou sociální zvířata s rozvinutou zvukovou a zrakovou komunikací. Méně využívaný je u nich čich. Vydávají různé druhy zvuků, které používají ke komunikaci mezi jedinci, značení a na obranu teritoria, varování před predátorem a při agresivním chování. Pozoruhodným zvukem je křik, kterým se ozývají hlavně samci v noci anebo za svítání. Toto volání je slyšet na velkou vzdálenost a slouží ke komunikaci mezi tlupami. Jakmile se začne ozývat jeden, ostatní samci z okolních tlup se brzy přidají. Samec tak informuje ostatní, jak je zdatný a jak silná je jeho tlupa. Další zvuky, které vydávají, je frkání, které slouží jako varovný signál. „Předení“ znamená, že se tlupa dá brzy do pohybu. Při stresu opice piští a v agresivní náladě mlaskají jazykem.
Komunikují také prostřednictvím zrakových signálů, které zahrnují otevírání tlamy, zívání, strnulý pohled, skákání dokola, třesení větví a různé grimasy. Jedinci se také navzájem často dotýkají, čistí si srst, škrábou se, objímají se a hrají si.
Zajímavosti
- Patří do kategorie málo ohrožených druhů, protože se vyskytují v různých typech lesů a mohou se mezi nimi pohybovat po zemi. Ohrožení populací gueréz představuje hlavně kácení lesů a lov pro maso a kůži, která se prodává do módního a turistického průmyslu. Maso se prodává jako tzv. bushmeat (maso z pralesa).
- Rodové jméno colobus pochází z řeckého kolobos, to znamená zkrácený nebo znetvořený, protože zvíře má pouze 4 prsty. Palec je na obou končetinách redukovaný, zřejmě je to adaptace pro rychlý pohyb ve větvích stromů.
- Pozorování guerézy ve větvích vysokých stromů hustého lesa, kde se rády zdržují, může být velmi obtížné.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.