Estonská metropole Tallinn leží na severním pobřeží Estonska u Finského zálivu, zhruba 80 km na jih od Helsinek. Centrem města neprotéká žádná významná řeka (pouze východním předměstím Pirita teče stejnojmenná řeka). Na jižním okraji Tallinnu leží jezero Ülemiste, které je hlavním zdrojem pitné vody pro obyvatele. Městem prochází vápencový útes (součást Baltského štítu), hradní vrch Toompea ale není jeho součástí, je to samostatný pahorek. Tallinn má přibližně 435 000 obyvatel, z nichž 50 % používá jako svůj rodný jazyk estonštinu (jediný oficiální jazyk), 47 % ruštinu, zbytek připadá hlavně na ukrajinštinu, běloruštinu a finštinu.
Tallinn vytváří více než polovinu estonského HDP a má vysokou životní úroveň, která je na rozdíl od zbytku země vysoce nad průměrem Evropské unie. Přispívá k tomu vysoká míra ekonomické svobody a různorodá ekonomika, silná především v oblasti informačních technologií. Právě tady vznikl Skype a většina jeho vývojového týmu tu stále sídlí. Dalšími významnými zdroji příjmu jsou cestovní ruch a logistika. Usídlily se tu pobočky podniků jako Nokia, Ericsson a Philips, množství bank a telekomunikačních firem. Ze zdejšího přístavu vyplouvá spousta lodí přes Finský záliv do Helsinek, ale také do Stockholmu, Petrohradu a jinam. Snadná, rychlá a relativně levná cesta z Tallinnu do Helsinek a zpět umožnila časté cestování Finů a Estonců na druhou stranu zálivu, mnohdy jen za nákupy, a dala vzniknout termínu Talsinki.
Rychlá modernizace a téměř posedlost informačními technologiemi dává zapomenout na sovětskou minulost, kterou připomínají jen šedivá paneláková předměstí. Centrum Tallinnu má středověké historické jádro, které je od roku 1997 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 2011 byl Tallinn také Evropským městem kultury. Během moskevských olympijských her v roce 1980 se tu na předměstí Pirita konaly jachtařské závody. Ve městě působí fotbalový klub Levadia Tallinn, který byl např. v roce 2014 v evropských pohárech soupeřem pražské Sparty, v roce 2016 pro změnu soupeřem Slávie.
Historie Tallinnu
Tallinn byl už v pravěku osídlen ugrofinskými kmeny. První (ještě dřevěná) pevnost vznikla na vršku Toompea v 11. století. V roce 1219 dobyl celé severní Estonsko dánský král Valdemar. Podle pověsti byli Dánové u Tallinnu na pokraji porážky, když jim jako božské znamení spadl z nebe bílý prapor s červeným křížem. Pod touto vlajkou zvítězili a dodnes je to dánská státní vlajka (skutečné důkazy o používání dánské vlajky pocházejí až ze 14. století, i tak je „Dannebrog“ nejstarší státní vlajka na světě používaná dodnes).
Dánové pojmenovali město Reval a toto jméno mu zůstalo až do roku 1917. Dnešní název je sice jiný, ale je také odvozen od prvních dobyvatelů - „Taani linn“ znamená estonsky „dánské město“. Reval byl pod dánskou nadvládou, ale usadili se tu také němečtí kupci. V roce 1285 se proto připojil k obchodní lize převážně německých měst hanza a stal se kanálem pro obchod mezi ruskými městy Novgorod a Pskov na straně jedné a západní Evropou na straně druhé. Z Ruska se přivážely kožešiny, med nebo tulení tuk, ze západu sůl, tkaniny, slanečci a víno. V polovině 14. století prodali Dánové toto hanzovní město Řádu německých rytířů.
Reval prosperoval až do 16. století, kdy upadla moc hanzy a o region sváděli boj Švédové, Dánové, Rusové a Poláci. Mezi lety 1561 a 1710 tu vládli Švédové a po nich (od doby Petra Velikého) nadlouho Rusové. V roce 1870 byla postavena železnice z Petrohradu a Tallinn se stal důležitým přístavem pro celé ruské impérium. Za druhé světové války byl silně poškozen bombardováním. Po válce nastal silný rozvoj průmyslu, za prací se sem přistěhovala řada etnických Rusů.
Zajímavosti a památky Tallinnu
Staré město (Vanalinn)
Většina uliček Starého města je pěší zónou a procházka labyrintem romantických uliček plných kaváren a restaurací je hlavním lákadlem estonské metropole a vlastně nejoblíbenější turistickou atrakcí celého Estonska.
Radniční náměstí (Raekoja Plats) – je centrem Starého města už od 11. století, kdy se tu začaly konat trhy. Náměstí je lemované rekonstruovanými historickými domy, včetně Radniční lékárny, která funguje nepřetržitě od roku 1422. Pro Estonce je to oblíbené shromažďovací místo. Konají se tu všechny významné demonstrace, v roce 2002 tu davy lidí vítaly olympijského vítěze v běhu na lyžích Andruse Veerpalu, o rok dříve zase dvojici Padar a Bentot, která se stala vítězem pěvecké Eurovize.
Radnice (Tallinna Raekoda) – jediná gotická radnice v severní Evropě. Pochází ze 14. až 15. století a je tak nejstarší v celém regionu Pobaltí a Skandinávie. Je možné vystoupit na její 64 metrů vysokou neobvykle štíhlou věž, která trochu připomíná minaret a údajně vznikla na základě poznatků jednoho cestovatele v Orientu. Korouhvička ve tvaru válečníka s mečem, zvaná Starý Tomáš, střeží Tallinn už od roku 1530.
Kostel svatého Ducha (Pühavaimu kirik) – luteránský gotický kostel, který se stal v době reformace hlavním kostelem estonsky mluvících poddaných. Má nejstarší zvonici v Estonsku (1483). Nad hlavním vchodem uvidíte bohatě zdobené hodiny z roku 1680.
Městské muzeum (Tallina Linnamuuseum) – je umístěné ve starém středověkém kupeckém domě a provede vás dějinami Tallinnu.
Dominikánský klášter (Dominiiklaste klooster) – byl založen už v roce 1246 skandinávskými mnichy, kteří se snažili přivést estonské pohany ke křesťanství. Kdysi byl klášter velmi bohatý, byl nejvýznamnější stavbou ve městě a hlavním sídlem církevní moci. Měl dokonce vlastní pivovar a nemocnici. Klášter byl zpustošen v době reformace, ale v polovině 17. století zde byl postaven nový katolický kostel.
Pikk tänav (Dlouhá ulice) – hlavní ulice Starého města lemovaná středověkými domky německých obchodníků a drobné šlechty. V mnoha z nich (např. Cechovní dům, Dům černých hlav, Maurské bratrstvo) sídlily tzv. gildy, tedy cechy obchodníků a řemeslníků. Na severním konci ulice stojí Velká mořská brána a na ní dvě věže. Výraznější z nich je věž Tlustá Markéta se zdmi tlustými až 4 metry. Uvnitř sídlí Námořní muzeum, z jehož střechy je pěkný výhled. V parku blízko muzea vně hradeb stojí památník v podobě rozseknutého oblouku, který se jmenuje Čára ponoru a připomíná oběti největší mírové námořní tragédie v historii Evropy. Trajekt společnosti Estline se potopil na trase mezi Tallinnem a Stockholmem v roce 1994, zemřelo při tom 852 lidí.
Lai tänav (Široká ulice) – další významná třída Starého města, víceméně paralelní s Pikk Tänav. Zatím Pikk bývala třídou kupců, Lai byla ulicí řemeslníků.
Kostel svatého Olafa (Oleviste kirik) – býval ústředním místem někdejší skandinávské populace Revalu. I když je zasvěcen norskému králi Olafovi II., který žil v 11. století, místní lidé ho mají spojený s jiným Olafem, legendárním architektem, který ignoroval proroctví o záhubě toho, kdo stavbu dokončí. Nakonec se zabil pádem z věže… Výraznou dominantou gotického kostela je 124 metrů vysoká věž, kterou používala sovětská KGB k vysílání rádiových zpráv. V minulosti měla výška věže i své nevýhody, kostel celkem osmkrát vyhořel, vždy po úderu blesku… Mezi lety 1549 a 1625 byla věž nejvyšší stavbou světa. Na věž se dá vystoupit, výhled na město je odtud lepší než z věže gotické radnice.
Hradby – obklopovaly dříve město v délce 2,35 km. Dodnes se zachovala jejich velká část, postavená většinou v 16. století. Celkem stojí dodnes 26 ze 45 původních věží. Nejhezčí je řada věží v severozápadní části Starého města. Zde se také dá v místě zvaném Staroměstská zeď (Linnamüür) na krátký úsek hradeb vystoupit. Na západ od hradeb i vrchu Toompea se rozkládá rozsáhlá zelená plocha, park Toompark.
Kostel sv. Mikuláše (Niguliste kirik) – trojlodní gotická bazilika postavená (do současné podoby) v 15. století a zasvěcená italskému patronovi námořníků. Kostel byl značně poničen během bombardování za druhé světové války. Dnes slouží jako muzeum a konají se tu varhanní koncerty.
Vrch Toompea
Podle legendy je tento vrch pohřební mohylou Kaleva, hrdinného prvního vůdce Estonců, kterou postavila jeho vdova Linda. Historickou skutečností je, že zde stála estonská pevnost s kolovou hradbou, poté dánský kamenný hrad a nakonec pevnost postavená německými rytíři. V časech německé nadvlády tady sídlila šlechta a biskup, kteří shlíželi z výšky na obchodníky a své poddané. Také název Toompea je odvozen z němčiny – od slova Domberg, tedy Katedrální vrch. Na kopci dnes sídlí státní i církevní instituce a je tu několik vyhlídkových míst.
Hradní komplex Toompea – dnes sídlo estonského parlamentu (Riigikogu) a vlády. Z původního dánského hradu z roku 1219 už nezbylo nic, ale zachovaly se tři věže postavené o pár let později Mečovými rytíři. Dnešní budova s růžovou fasádou je převážně barokní, pochází z dob ruské carevny Kateřiny Veliké. Na nejzachovalejší věži Vysoký Hermann (Pikk Hermann) z roku 1371 plápolá estonská státní vlajka.
Katedrála Alexandra Něvského – ruský pravoslavný kostel s typickými cibulovitými kopulemi je relativně moderní, pochází z roku 1900. Není náhoda, že stojí naproti estonskému parlamentu, protože byl postaven v době, kdy se ruští carové snažili o rusifikaci pobaltských národů. Dodnes je hojně využívaný pravoslavnými ruskojazyčnými obyvateli Tallinnu. Pravidelně se objevují úvahy o jeho zbourání.
Kostel Toomkirik – nejstarší kostel v Estonsku založený Dány v roce 1219 a přebudovaný v 15. a následně v 17. století. Luteránský chrám (Dóm) dal jméno celému kopci. Uvnitř byly mimo jiné pohřbívány slavné osobnosti.
Kiek-in-de-Kök – masivní věž z 15. století. Název znamená v překladu „Koukni do kuchyně“ a naznačuje, že se z věže dalo dívat do domů obyvatel dolního města. Dnes uvnitř sídlí Muzeum historie Estonska.
Mimo centrum
V Tallinnu se nachází také několik památek, které nejsou v pěším dosahu ze Starého města, ale leží na východních předměstích.
Kadriorg – park s barokním palácem a květinovou zahradou, které postavil ruský car Petr Veliký pro svoji milenku Martu Skavronskou, pozdější carevnu Kateřinu (Kadriorg znamená v překladu Kateřinino údolí). V malé chatce nad palácem (tzv. Holandský dům), kde Petr I. pobýval, je dnes Muzeum Petra Velikého.
Pirita – část města, která leží další 2 km na východ od Kadriorgu. Najdete tu jachtařský přístav (dějiště jachtařských závodů v rámci moskevské olympiády v roce 1980), středověký klášter Pirita, lesem ohraničenou pláž s výhledem na tallinnský přístav, botanickou zahradu a také televizní věž (Teletorn), z jejíž vyhlídkové plošiny se nabízí krásný výhled na přístav i Staré město.
Tallinnský koncertní sál (Lauluväljak) – masivní modernistická stavba, která je každých pět let dějištěm estonských písňových festivalů, na nichž vystupuje na 35 tisíc lidí a přihlíží masy diváků. Před rozpadem Sovětského svazu tu během tzv. písňové revoluce na 300 tisíc lidí požadovalo nezávislost Estonska.
Etnografické muzeum pod širým nebem – leží naopak na západ od centra, na předměstí Rocca al Mare (v překladu Skála u moře). K vidění jsou tu vesnické stavby z 18. a 19. století.