Senj

Senj je menší městečko na chorvatském pobřeží při Velebitském průlivu. Naproti pevnině jsou za Velebitským průlivem Kvarnerské ostrovy Krk, Prvić a Rab. Jaderské pobřeží je v těchto místech až po 200 dní v roce sužováno suchým větrem zvaným bóra, který vane od pohoří Velebit směrem k moři. Obzvláště v oblasti Senje, kde větru nestojí v cestě vrcholy Velebitu, nýbrž relativně nízký průsmyk Vratnik (694 m n. m.), dosahuje v zimě vítr až síly orkánu. I proto je okolí Senje, jakož i přilehlé pobřeží Kvarnerských ostrovů, extrémně vyprahlé a skalnaté. Město Senj je jako vojenská stanice u stezky spojující Jaderské pobřeží přes průsmyk Vratnik s vnitrozemím zmiňována již v době antiky. Od 15. století se v Senji usazovali tzv. uskoci, křesťané uprchlí z Turky obsazeného území na Balkáně. Ti pak až do první světové války bojovali za podpory Rakušanů s Turky a také s Benátskou republikou. Na skalním útesu nad městem postavil uskocký kapitán Lenković v 16. století mohutný hrad Haj-Nehaj (v překladu „boj se – neboj se“), který je dodnes dominantou města.