Lucern (Luzern)
Lucern (německy Luzern, francouzsky Lucerne, italsky Lucerna) je město s cca 80 tisíci obyvateli, které leží na západním břehu Lucernského jezera (německy Vierwaldstättersee, tedy Čtyřkantonální jezero). Je to hlavní město stejnojmenného kantonu v německy hovořící části Švýcarska. Z jezera vytéká řeka Reuss, která dělí staré město Lucernu na dvě části. Město má díky jezeru a okolním horám nádhernou polohu. Tyčí se nad ním hora Pilatus (2 128 m) přístupná z Alpnachstadu nejstrmější ozubnicovou dráhou na světě (stoupání se sklonem až 48 %).
Luzern významně ožívá při každoročním šestidenním karnevalu (Fasnacht), který končí na masopustní úterý. Je to největší a nejzajímavější podobná akce ve Švýcarsku.
Historie Lucernu
Lucern vyrostl kolem benediktinského kláštera, který byl založen v 8. století. K jeho velkému rozvoji však došlo až počínaje rokem 1220, kdy byl na jih od Vierwaldstättského jezera otevřen průsmyk svatého Gottharda. Cestou do/z průsmyku se tu lidé chtě nechtě museli zastavit, a Lucern se tak ocitl na významné obchodní cestě přes Alpy, tj. z Německa do Itálie. Až do poloviny 19. století neexistovala podél jezera žádná silnice, takže se všechno zboží mezi Lucernem a městem Flüelen, které leží na jižním konci jezera, převáželo na lodích.
Lucern byl prvním městem, které se připojilo k venkovským „lesním kantonům“ Uri, Schwyz a Unterwalden a stal se tak jedním z prvních členů Švýcarského spříseženstva. Přestože obchod činil z Lucernu kosmopolitní město, jeho obyvatelé zůstali konzervativní a v době reformace se jednoznačně postavili na stranu katolicismu. V rámci boje proti reformaci sem byli dokonce pozváni jezuité. Později sloužili zdejší obyvatelé velmi často jako žoldnéři cizích armád, např. jich mnoho zemřelo při obraně krále Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty v paláci Tuileries v roce 1792 (během Francouzské revoluce).
Zejména po dokončení stavby železnice z Basileje v druhé polovině 19. století sem začali proudit turisté, bylo zde postaveno mnoho luxusních hotelů a při výstavbě bohužel zničeny i části středověkého starého města. Cestovní ruch tvoří pilíř zdejší ekonomiky dodnes.
Veslování
Na sever od centra Lucernu leží přírodní jezero Rotsee, které má ideální podmínky pro veslování – je dlouhé 2 400 metrů a velmi úzké (maximálně 250 metrů), leží v závětří a nejsou tu žádné silnější proudy. Každý rok se tu koná závěrečné kolo Světového poháru ve veslování a dokonce se tu už čtyřikrát konalo mistrovství světa (v letech 1962, 1974, 1982 a 2001).
Zajímavosti a památky Lucernu
Kapellbrücke – nejznámější památka a symbol města, nejstarší dřevěný most v Evropě. Krytý most ze 14. století byl postaven přes řeku Reuss jako součást městského opevnění. Částečně byl zničen požárem v roce 1993 (hořet tehdy začala jako první loďka zakotvená u mostu), ale poté byl renovován. Své pojmenování má podle kaple svatého Petra umístěné na severním konci mostu. Na mostě stojí i osmiboká vodárenská věž (Wasserturm), která sloužila v průběhu historie jako maják, pokladnice, vězení i mučírna.
Most Kapellbrücke je proslavený trojúhelníkovými malovanými stropními panely ze 17. století, které ho lemují po celé délce. Třicet původních maleb se povedlo zachránit i před požárem, ostatní byly restaurovány nebo nahrazeny kopiemi. Typická je deska číslo 31, na níž se Vilém Tell snaží sestřelit jablko z hlavy svého syna.
Spreuerbrücke – druhý dřevěný krytý most přes řeku Reuss postavený v roce 1408. Je vyzdoben malbami ze 17. století s tématem tance smrti. Most i malby jsou původní.
Staré město – leží na sever od řeky a vyniká několika hrázděnými domky s malovanými průčelími. Jeho součástí je i Kornmarkt, na němž bylo ve středověku veřejné tržiště.
Městské hradby – pozůstatek středověkých hradeb nabízí pěkné výhledy na město, jezero i hory za ním. Je možné projít se po cimbuří a vylézt na několik věží.
Sammlung Rosengart – soubor několika pozdních děl Pabla Picassa doplněný fotografiemi mistra při práci. Kromě toho jsou tu k vidění např. obrazy Marca Chagalla, Paula Klee, Henriho Matisse, Jeana Miróa či Augusta Renoira.
Löwendenkmal (Pomník lvů) – památník v podobě umírajícího lva vytvořený dánským sochařem Bertelem Thorvaldsenem je věnovaný vojákům, kteří zemřeli při obraně francouzského krále Ludvíka XVI. Revolucionáři přepadli v roce 1792 královský palác Tuileries a pobili na sedm set švýcarských žoldnéřů, kteří přitom předtím složili zbraně.
Hofkirche – kostel umístěný uprostřed kláštera, jenž se na tomto místě vyskytoval už v 8. století. Kostel má dvě románské věže, které unikly plamenům při středověkém požáru a dnes jsou zasazeny do renesanční zdi. Dekorace a nábytek uvnitř je vesměs originální z doby renesance, k vidění jsou zde i mohutné varhany. Kostel je věnovaný patronům Lucernu – sv. Leodegarovi a sv. Mořicovi.
Jezuitský kostel – barokní kostel sv. Františka Xaverského se štukovou výzdobou, který má také dvě věže a je výraznou dominantou nábřeží. Sousední palác Ritersche postavený ve stylu florentské renesance je dnes sídlem kantonální vlády.
KKL (Kultur- und Kongresszentrum Luzern) – nápadně moderní kulturní a kongresové centrum projektované francouzským architektem Jeanem Nouvelem, který je také autorem návrhu administrativního a obchodního centra Zlatý Anděl v Praze. Mezi historickými budovami bije tato stavba otevřená v roce 1998 do očí. Tamní koncertní síň je údajně co do kvality akustiky jednou z nejlepších na světě. Je postavená částečně pod úrovní jezera, je úzká a vysoká, má nastavitelný strop a je obklopená ozvučnými komorami. Téměř dokonalé utlumení zvuku má za následek, že se posluchači při koncertě bojí rozbalit si bonbon nebo žvýkačku…
Švýcarské muzeum dopravy (Verkehrshaus) – zábavní komplex věnovaný dopravě a doplněný multikinem je velmi rozlehlý a při několikahodinové prohlídce Lucernu nelze jeho prohlídku stihnout. Najdete tu lokomotivy, auta, lodě i letadla. Muzeum leží 2 km na východ od centra.