Smolensk

Smolensk leží na horním toku Dněpru při západní hranici Ruska ve vzdálenosti 400 km od Moskvy. Nachází se na sedmi pahorcích, oddělených od sebe strmými roklemi, vyhloubenými četnými přítoky Dněpru, takže jeho reliéf je mimořádně členitý. Je jedním z nejstarších ruských měst, poprvé je zmíněn v Nestorově kronice pod rokem 863, kde je označen jako centrum kmene Krivičů. Později se stává střediskem samostatného Smolenského knížectví. Ve 14. století je přičleněn k Litvě, se kterou bude o Smolensk následujících několik staletí bojovat Moskevská Rus. V 16. století Moskva v souboji uspěla, město obsadila a opevnila ho mohutnou hradbou, která se zachovala dodnes a je jeho nejznámější památkou. Údajně sám Boris Godunov tehdy smolenskou hradbu nazval „náhrdelníkem vší Rusi“. V tzv. době Zmatků (Smuty) na počátku 17. století ovládla město opět polsko-litevská Řeč pospolitá, až roku 1654 město tentokrát již definitivně dobyl ruský car Alexej Michajlovič Romanov. Smolensk se stává střediskem gubernie a staví se nejvýznamnější kostel ve městě – barokní Uspenský chrám. Zničujícím byl pro město rok 1812, kdy ho dobylo a vypálilo Napoleonovo vojsko. V roce 1919 byla ve Smolensku vyhlášena Běloruská SSR, jejímž hlavním městem však zůstal pouhý týden. O další týden později sovětské vedení zřejmě usoudilo, že se k Bělorusům zachovalo až příliš velkoryse a celou smolenskou oblast připojilo (přestože etnicky byla převážně běloruská) k Ruské SSR. Dnešní Smolensk má přes 300 000 obyvatel a díky svým velkolepým hradbám a chrámům a také své poloze na cestě mezi Moskvou a střední Evropou je častým cílem turistů.