Pevnost Kronštadt

Na ostrově Kotlin ve Finském zálivu asi 30 km od Petrohradu leží ostrovní pevnost a námořní základna Kronštadt. Nejprve menší pevnost s loděnicí zde nechal v letech 1703–1704 vybudovat Petr Veliký. Postupem času na ostrově vznikla osada, která je od roku 1723 nazývána právě Kronštadt neboli Korunní město. Petr Veliký tímto krokem zúročil strategickou polohu ostrova a základna se stala spolu se svými plovoucími děly, námořním přístavem a mořskými pevnostmi na okolních ostrovech nejsilnější na Baltu. Pevnost úspěšně odolávala britské a francouzské flotile roku 1854 nebo loďstvu nacistického Německa za druhé světové války. Kronštadt nikdy neměl daleko k revoltě. První významnější událostí se stalo povstání děkabristů v roce 1825, které vedl zdejší důstojník Bestušev. Kronštadtští námořníci se bouřili i v letech 1905 a 1906. Roku 1917 během ruské revoluce, kdy padl carismus, dokonce vyhlásili nezávislou republiku. Kronštadt byl jedním z opěrných bodů komunistického převratu Říjnové revoluce, to se však změnilo roku 1921, kdy se Rusko ocitlo v hospodářské krizi. Továrny byly zavírány a obyvatelstvu se nedostávalo jídla. Vzpoura v Kronštadtu proti bolševikům vypukla v únoru roku 1921. Povstání však bylo krutě potrestáno nasazením oddílů Rudé armády.

Do roku 1992 byl přístup cizincům na ostrovní pevnost odepřen. Dnes však mohou Kronštadt navštívit i jednotlivci a obdivovat válečné lodě Baltské flotily, ponorky, doky nebo kasárna. Asi nejkrásnější památkou ostrova je Mořská katedrála na náměstí Jakornaja ploščaď, novobyzantská stavba z let 1903–1913, ve které v současné době sídlí Muzeum pevnosti Kronštadt. Ve městě čítajícím 50 000 obyvatel plápolá na památku padlým nad secesním památníkem admirála Makarova věčný oheň. Památníky námořníkům ostatně v Kronštadtu stojí takřka na každém rohu. Úkoly námořníků připomíná socha Petra Velikého v parku Petrovskij, která nese nápis: „Bránit flotilu a její základnu do posledních sil je nejvyšší povinností.“