(lat. Cynictis penicillata, angl. yellow mongoose nebo red meercat)
Popis
Mangusta je drobná šelmička patřící do čeledi promykovití (Herpestidae). Žije v savanách, křovinaté krajině a na travnatých pláních jižní Afriky. Často se také vyskytuje v blízkosti lidských obydlí, kde může snadno zkrotnout.
Mangusta liščí je menšího vzrůstu, dosahuje délky 40–60 cm a váhy okolo 0,4 až 0,9 kg. Má špičatý čumák, malé kulaté uši, dlouhý ocas a krátké nohy opatřené silnými dlouhými drápy. Srst na těle je žlutohnědé barvy a kratší délky, zatímco ocas zvířete je huňatý s charakteristickou bílou špičkou. Spodní strana těla a tváře jsou o něco světleji zbarvené. Samci a samice se vzhledem neliší.
Mangusta je aktivní během dne, kdy většinu času tráví hledáním potravy, v noci spí ukrytá v noře. Stává se potravou šakalů, velkých druhů hadů a dravých ptáků. V zajetí se dožívá až 15 let.
Skupina
Mangusty jsou společenská zvířata žijící v rodinných skupinách o 20 až 40 jedincích, v nichž panuje přísná hierarchie. Nejvýše stojí dominantní pár a jeho potomci. Zbytek skupiny tvoří starší příbuzná zvířata a odrostlá mláďata. Alfa samec každý den značkuje svoje teritorium a členy své skupiny sekretem z análních žláz a močí. Většinou se teritoria jednotlivých skupin trochu překrývají a může docházet ke konfliktům, početnější skupina obvykle vyhrává.
Mangusty si společně hledají potravu, starají se o mláďata alfa páru, hlídají skupinu před predátory a spí v podzemní noře. Nora poskytuje nejen ochranu před predátory, ale také před nepříznivým počasím a teplotními výkyvy.
Potrava
Mangusty se živí drobnou potravou, jako jsou různé druhy hmyzu, larvy brouků, pavouci, štíři, žáby, vejce, malé ještěrky a hadi, drobní ptáci a savci. Výjimečně žerou i různé bobule. Celá skupina se vydává za potravou společně, nejčastěji ráno a někdy i pozdě odpoledne.
Každý jedinec si potravu hledá samostatně a brání si ji proti ostatním. Mangusty využívají při lovu svůj vynikající čich a silné drápy, kterými hrabou v zemi a v trouchnivém dřevě. Často také hledají v blízkosti trusu velkých býložravců, protože tam se shromažďují brouci a stonožky. V blízkosti lidských obydlích hledají potravu i mezi odpadky. Nebezpečnou kořist produkující jedovaté látky, jako jsou stonožky a žáby, nejprve mangusty oválí na zemi a až potom sežerou.
Rozmnožování
K páření mangust dochází během července a srpna. Ve skupině se rozmnožuje hlavně dominantní pár. Když jsou dobré podmínky, mohou zabřeznout i podřízené samice, ale jen zřídkakdy mláďata přežijí.
Březost trvá 42–57 dní a rodí se obvykle dvě až tři mláďata, která první týdny života tráví v podzemní noře. Samice je krmí do věku 10 týdnů, kdy dochází k jejich odstavení a potom se už od dospělých učí hledat si vhodnou potravu sama. Velikosti dospělých dorůstají ve věku 10 měsíců a začít rozmnožovat se mohou ve věku 1 roku.
Komunikace a smysly
Mangusty jsou spíše tichá zvířata, která vydávají zvuky hlavně při boji anebo v případě ohrožení. K dorozumívání používají i signalizaci huňatým ocasem. Pach používají k vymezení a udržení teritoria, ale také slouží ke komunikaci mezi jedinci v rámci skupiny. Mangusty mají velmi dobrý čich, který využívají při hledání potravy, kterou mohou cítit i několik centimetrů pod povrchem.
Zajímavosti
- Mangusty jsou velmi rychlé a mrštné, takže se mohou vyhýbat i útokům hada.
- Brzy ráno je můžeme vidět vyhřívat se na slunci před norami předtím, než vyrazí hledat potravu.
- Nory mohou obývat společně se surikatami a veverkami kapskými, toto soužití je velmi výhodné – navzájem se varují před nebezpečím.
- Jsou významnými přenašeči vztekliny v jižní Africe.
- Mangusta liščí je poměrně rozšířený a běžný druh, který není vystaven nějakému velkému tlaku, a tak jeho populace zůstává stabilní.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.