(lat. Cebus capucinus, angl. white-headed capuchin, white-faced capuchin nebo white-throated capuchin)
Popis
Malpa je středně velký druh opice z čeledi malpovití (Cebidae), najdeme ji v tropických lesích, pralesích a mangrovových porostech na většině území Střední Ameriky a v severní části Jižní Ameriky. Je jedním z nejčastěji vídaných druhů opic.
Tělo malpy dorůstá délky 33 až 45 cm, ocas je delší než tělo, měří okolo 55 cm. Váha zvířete se pohybuje okolo 4 kg. Samec je zhruba o čtvrtinu větší než samice. Zbarvení malpy je černé s bílou srstí na krku, hrudi a ramenech. Obličej opice je růžový s bílou srstí.
Většinou se tato opice pohybuje po všech čtyřech, ale umí obstojně chodit po zadních končetinách, výborně šplhá po stromech a skáče do výšky až tří metrů. Chápavý ocas pomáhá zvířeti udržovat rovnováhu a také slouží jako další končetina, často ho nosí stočený do kroužku. Malpa je aktivní ve dne, kdy si hledá potravu, noci tráví spánkem na stromě. V zajetí se malpa může dožít až 54 let. Hlavními predátory malpy jsou dravý pták harpyje pralesní, velcí hadi, kajmani, jaguáři a oceloti.
Sociální uspořádání
Malpa žije v tlupě čítající až 40 jedinců (obvykle však okolo 16), z toho tvoří tři čtvrtiny samice, které jsou si navzájem příbuzné, a jejich mláďata. Samců je jen několik a střídají skupinu zhruba každé čtyři roky. Tlupa obývá malé území, na kterém se pohybuje a značkuje si ho močí a sekrety z pachových žláz. Ve skupině se udržuje přísná hierarchie jednotlivých členů, která se ale v čase mění uzavíráním spojenectví, hašteřením o potravu a podobně. Dobré vztahy se v tlupě udržují vzájemnou péčí o srst, společným odpočíváním, hraním nebo pářením.
Nejvýše v hierarchii je alfa samec, který tlupu ovládá a je otcem valné většiny mláďat. Podřízení samci, kteří jsou jeho spojenci při obraně tlupy před dalšími samci nebo predátory, se páří s potomky alfa samce, tím nedochází ke křížení příbuzných zvířat. Při setkání dvou skupin se k sobě samci chovají velmi agresivně a nepřátelsky, a stává se, že cizí samci jsou i zabiti. Proto je vždy důležité mít spojence. Když tlupu ovládnou nově příchozí samci, zabijí všechna mláďata původních samců, aby se s nimi samice mohly pářit co nejdříve.
Potrava
Malpa je všežravec, který nepohrdne ničím, co v pralese najde. Převážnou část jídelníčku malpy tvoří nejrůznější ovoce, jejími nejoblíbenějšími druhy jsou fíky a mango. Zralost ovoce malpa nejdříve pečlivě zkoumá zrakem, čichem i hmatem a až poté ho sežere. Semena z ovoce plive na zem, tím přispívá k jejich rozšiřování po okolí. Kromě toho se malpa živí také mladými listy a květy rostlin, které díky tomu i opyluje.
Další významnou složku jídelníčku tvoří hmyz a bezobratlí, které malpa hledá pod kůrou stromů, v opadaném listí, v mrtvém dřevě i pod kameny. Občas také loví i větší živočichy, jako jsou ptáci a jejich vejce, žáby, krabi, ještěrky, měkkýši a drobní savci. Složení jídelníčku se v průběhu roku mění. Vodu na pití získává z bromélií a dalších pralesních rostlin, které ji přirozeně zachytávají.
Komunikace
Malpa je velmi hlučný druh opice, která komunikuje s ostatními členy tlupy především zvukovými signály. Pro různé druhy nebezpečí má rozdílné signály, a tak ostatní členové tlupy vždy přesně vědí, co je ohrožuje. Stejně důležitým prostředkem dorozumívání je i výraz obličeje a postavení těla nebo naježení chlupů. Malpa využívá také pachové signály, které zanechává tak, že si chodidla potírá svou močí.
Rozmnožování
Malpa má polygamní rozmnožovací sytém, ve kterém se páří samec i samice s více partnery. U samců je počet příležitostí k páření dán jejich postavením v hierarchii tlupy. Doba páření nastává u malpy od ledna do dubna a březost trvá pět až šest měsíců. Obvykle se rodí jediné mládě, které samice nosí prvních šest týdnů na zádech.
Ve třech měsících je mládě už schopno se samo pohybovat a následovat ostatní členy tlupy, kteří se také podílí na péči a výchově. Malá malpa přechází na stravu dospělých v 6 až 12 měsících. Mladá samice zůstává žít ve skupině, ve které se narodila, zatímco mladý samec odchází ve věku okolo čtyř let. Dospívání malpy je poměrně dlouhé, samice je plně dospělá ve třech letech, ale první mládě má většinou až ve věku sedmi let. Samec dospívá ve věku 7 až 10 let.
Zajímavosti
- Své pojmenování dostala malpa podle zbarvení srsti na hlavě, které připomíná kutnu kapucínských mnichů.
- Při péči o svojí srst a zbavení se parazitů využívá malpa části různých rostlin a dokonce i mravence nebo mnohonožky.
- Malpa je podle některých studií jednou z deseti nejchytřejších opic Nového světa. Její mozek váží cca 79 g a je tedy větší než u velkých druhů opic, jako je třeba vřešťan. Malpa umí používat jednoduché nástroje, např. pomocí kamenů používaných jako kovadlina rozbíjí pevné skořápky semen, ořechů a měkkýšů. Na obranu před hady používá klacky a kameny. Dokáže také rozeznat lidmi nastražené pasti.
- Díky své inteligenci je malpa cvičena jako asistenční zvíře pro paraplegiky a kvadruplegiky (lidé s poškozenou míchou a omezenou pohyblivostí). Dříve byla také součástí mnoha pouličních představení a cirkusových vystoupení.
- Malpa se často vyskytuje ve společnosti jiných druhů opic, např. chápana středoamerického (Ateles geoffroyi) nebo vřešťana pláštíkového (Alouatta palliata). Její tlupy také sledují další druhy zvířat, jako je pekari páskovaný nebo aguti středoamerický. Tato zvířata se živí shozeným ovocem.
- Malpa je považována za málo dotčený druh, její populace ohrožuje hlavně ničení jejího přirozeného prostředí, odlesňování krajiny, lov pro maso a obchod se zvířaty.
- Malpa může být přenašečem různých onemocnění, především malárie a vlasovce mízního, který způsobuje tzv. sloní nemoc. Může být také škůdcem lidmi pěstovaného ovoce.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.