(lat. Chlorocebus pygerythrus, angl. vervet monkey)
Popis
Kočkodan je menší druh opice, který se vyskytuje na většině území jižní a východní Afriky. Samec dosahuje délky těla 42 až 60 cm a váhy 4 až 8 kg. Ocas kočkodana je téměř stejně dlouhý jako tělo. Samice je menšího vzrůstu, váží okolo 4 kg a má výrazně kratší špičáky.
Obličejová část hlavy je lysá s tmavou kůží ohraničená světlými chlupy, zbytek těla je pokryt šedohnědou srstí. Konce končetin a špička ocasu jsou zbarveny více do černa. Nápadným znakem tohoto druhu je modře zbarvený šourek samců.
Kočkodan obývá savany, lesy v okolí řek a mořských pobřeží, velmi dobře se ale adaptoval na život v blízkosti člověka. Aktivní je hlavně během dne, kdy většinu času stráví přesuny, hledáním potravy a udržováním vztahů ve skupině. Noc tráví spánkem v bezpečí koruny vysokých stromů. Jeho hlavními predátory jsou levharti, paviáni, krajty, orli a lidé. Dožívá se věku 15 až 30 let.
Tlupa
Kočkodani žijí ve větších rodinných skupinách skládajících se z jednoho dominantního samce, několika podřízených samců a samic s mláďaty. Každý člen má své hierarchické postavení uvnitř tlupy a vztahy uvnitř tlupy jsou složité. Tlupa obývá teritorium, které si hlídá, vztahy mezi jednotlivými skupinami mohou být přátelské i nepřátelské. Postavení samce ve skupině se odvozuje od jeho věku, bojových schopností a počtu spojenců, zatímco postavení samice závisí na postavení její matky.
Potrava
Kočkodani červenozelení jsou převážně býložravci, většinu jejich potravy tvoří různé plody, listy, květy a semena. Dále se živí hmyzem, jako jsou kobylky a termiti. Občas také vybírají vejce a mláďata z ptačích hnízd. V zemědělských oblastech jsou považováni za škůdce, protože se chodí krmit na pole a plantáže.
Rozmnožování
Říje u samic nastává jednou do roka, během které se páří s dominantním samcem. Po 165 dnech březosti se rodí jedno mládě, které váží 300 až 400 g. Oproti dospělcům je srst mláděte tmavá a kůže na obličeji růžová. O mládě pečuje jak matka, tak i ostatní samice ze skupiny, které mládě nemají. Ve věku 8 až 9 měsíců je mládě odstaveno a začíná si hledat potravu společně s dospělými. Samice dospívají mezi 3 a 4 roky věku a zůstávají v rodné tlupě, zatímco samci dospívají až v 5 letech a skupinu opouští.
Komunikace
Kočkodani jsou velmi společenská zvířata s rozvinutou zvukovou a zrakovou komunikací. Méně využívaný je u nich čich. Používají mnoho různých zvukových signálů na konkrétní situace, např. varování před pozemním predátorem, varování před nebezpečím ze vzduchu, pro obranu teritoria, udržení skupiny pohromadě atd. Tyto signály se mláďata učí od svých rodičů, a tak mají v jednotlivých oblastech kočkodani rozdílné „jazyky“.
Při zrakovém dorozumívání využívají hlavně postoje, zívání a odhalování špičáků, různé postavení uší a zvedání obočí. Dalším prostředkem komunikace a utužování vztahů ve skupině je vzájemné čištění a probírání srsti. Podřízení jedinci probírají srst vždy výše postavenému členu tlupy. Mláďata si trénují svoje sociální dovednosti hrou mezi sebou anebo s dospělci.
Zajímavosti
- Je jedním z nejrozšířenějších druhů opic v Africe, a tak patří mezi málo dotčené druhy. Jako většina kočkodanů trpí ztrátou přirozeného prostředí, hlavně kácením a nahrazováním původního lesa monokulturami.
- Jsou loveni pro tzv. bushmeat (maso z ulovených divokých zvířat) anebo chytáni pro obchod se zvířaty.
- Kočkodani konzumují velké množství plodů, proto patří mezi důležité šiřitele semen rostlin.
- Byli lidmi dovezeni např. na Floridu a Barbados.
- Kočkodani jsou používáni k výzkumům v humánní medicíně týkajících se např. vysokého tlaku, alkoholismu a úzkosti.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.