(lat. Theobroma cacao, angl. cocoa, cacao tree)
Kakaovník pravý je stálezelený nízký strom pěstovaný pravděpodobně už od 5. století středo- a jihoamerickými Indiány. Vyžaduje vlhké tropické podnebí a roste většinou ve stínu větších stromů. Malé bílé květy vyrůstají přímo na kmeni nebo silnějších větvích stromu (tzv. kauliflorie) a jsou opylovány malými muškami. Až 30 cm velký plod podlouhle elipsovitého tvaru může vážit až půl kila. Při zralosti je červenohnědý.
Uvnitř plodu (bobule) se nachází cca 2 cm velká semena, tzv. kakaové boby, které se používají na výrobu kakaového prášku a čokolády. Semena jsou obklopená bílou dužninou, která je sladká a dá se jíst jako ovoce. Z dužniny se dokonce připravuje i džus. Každé semeno obsahuje 40–50 % tuku, kterému se říká kakaové máslo. Dále semena obsahují teobromin, hořký alkaloid s podobným složením jako kofein.
Původ a výskyt
Kakaovník je domácí na americkém kontinentě, ale není zcela prokázáno, zda je původní v Jižní Americe (Amazonii) nebo Střední Americe. Španělé zavedli pěstování rostliny na Filipínách, dále se šířilo jen pomalu a teprve na přelomu 19. a 20. století se dostalo do Afriky. Přesto je dnes suverénně největším producentem kakaa africké Pobřeží Slonoviny následované Indonésií, Ghanou, Nigérií, Brazílií, Kamerunem a Ekvádorem.
Výroba kakaového prášku
Semena (kakaové boby) se sklízí ručně a jsou bez následné úpravy prakticky nepoživatelná. Musí nejprve dojít k fermentaci (kvašení), aby se odstranily příliš hořké látky a naopak vytvořily aromatické látky. Fermentace trvá několik dní (maximálně sedm). Po jejím ukončení se boby několik dní suší za trvalého promíchávání. Potom se v jutových pytlích exportují na místo výroby čokolády.
Zde se kakaové body třídí, čistí a následně praží (tj. suší při teplotě 80 až 130 °C). Upražené boby se drtí a rozmělňují ve speciálních mlýnech, vzniká tak tekutina. K získání kakaového prášku, z něhož se pak dělá čokoláda, se hmota ještě lisuje. Zbude potom jednak kakaový prášek, hlavní surovina pro výboru čokolády, jednak tuhý nažloutlý tuk – kakaové máslo.
Další využití
Kakao obsahuje asi 2,4 % teobrominu a asi 0,8 % kofeinu. Je mírně močopudné a má stimulující účinky (Casanova dokonce považoval kakao za nápoj lásky). Zbytek po výrobě kakaového prášku, tedy kakaové máslo, nachází uplatnění mj. v kosmetice (jako změkčující látka, která chrání pokožku) a farmacii.
Zajímavosti
- Kakaovník byl ve Střední a Jižní Americe pěstován už dávno před příchodem Evropanů. Aztékové měli kakaové boby za potravu pro opeřeného hadího boha Quetzalcoatla, také je však používali jako platidlo (např. plátěný plášť bylo možné koupit za 80–100 bobů ). Na poloostrově Yucatán nahrazovaly kakaové boby drobné mince ještě v 19. století. Kakao, tehdy hořká tekutina, bylo v době Aztéků rituálním nápojem.
- Vědecký název „Theobroma“ pochází z řečtiny a znamená v překladu pokrm bohů.
- Název kakao pochází z aztéckého cacahuatl, v překladu hořká voda, slovo čokoláda má původ v hořkém nápoji Aztéků označovaném chocolatl.
- Kakaový rituální nápoj pili jen muži, protože byl považován za jedovatý pro ženy a děti.
- První Evropané, kteří se setkali s kakaovými boby, byli námořníci Kryštofa Kolumba v roce 1502 na pobřeží Hondurasu. Nápoj vyráběný z kakaa byl představen na španělském dvoře až v roce 1544 a teprve v 17. století se rozšířil do Francie i jinam do Evropy.
- Nejvýznamnějšími zpracovateli kakaových bobů na světě jsou firmy Hershey´s, Nestlé a Mars.
- Největšími konzumenty čokolády v přepočtu na obyvatele jsou Švýcaři, Britové a Irové.
Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.