(lat. Ateles geoffroyi, angl. Geoffroy's spider monkey nebo black-handed spider monkey)
Popis
Chápana najdeme v celé Střední Americe a jeho rozšíření zasahuje i na sever Jižní Ameriky. Žije v různých typech lesů od mangrovových porostů přes deštné pralesy až po horské mlžné lesy. Obývá nejvyšší část stromového patra, ale můžeme ho zahlednout i na zemi. Je jedním z největších druhů opic ve Střední Americe, samci dosahují délky těla 39 až 60 cm a váhy 7 až 9 kg. Samice dorůstají o něco menší velikosti. Ocas chápana je delší než samotné tělo, měří 70 až 86 cm a je důležitým pomocníkem pro pohyb ve větvích, kterých se dokáže chytit stejně jako končetina. Má na svém konci dokonce lysou plošku pro lepší úchyt.
Dalším přizpůsobením pro život v korunách stromů jsou dlouhé tenké končetiny se silnými prsty a zakrnělým palcem. Přední končetiny jsou o 25 % delší než zadní končetiny. Mezi větvemi se chápan nejčastěji pohybuje tzv. brachiací, kdy visí za přední končetiny a švihem se pohybuje vpřed. Tělo chápana je porostlé srstí, která může být zbarvena od hnědožluté přes nazrzlou, hnědou až po černou. Končetiny jsou ale vždy tmavé až černé. Obličej je světlejší, bez srsti a spodní strana těla bývá také světlejší. Chápán se může dožít v zajetí až 33 let, v přírodě je to 22 až 25 let. Jeho nejčastějšími predátory jsou jaguáři, pumy, velcí draví ptáci a velcí hadi.
Potrava
Chápan je býložravý druh opice, jeho potrava se skládá převážně z ovoce a listů rostlin. Vybírá si mladé listy, které obsahují vyšší množství bílkovin a jsou lépe stravitelné. Dále také žere květy, kůru, ořechy, semena, hmyz, med a vejce. Vodu získává chápan z požíraných listů nebo listových růžic bromélií, v nichž se zachytává dešťová voda.
Sociální uspořádání
Chápan žije ve skupinách, které se neustále proměňují. Mohou čítat od 4 do 35 jedinců a velikost tlupy ovlivňuje i množství dostupné potravy. V době jejího nedostatku se skupina může rozpadnout na menší podskupiny, aby se zvířata snadněji nakrmila. Skupina se pohybuje ve svém domovském okrsku o velikosti asi 9 km² a denně urazí zhruba dva km.
Komunikace
Jako jiné druhy opic se i chápan dorozumívá s dalšími jedinci prostřednictvím různých zvuků, které jsou u každého jedince jedinečné, takže se mohou navzájem zvířata odlišit. Zvukovými signály se zvířata varují před nebezpečím nebo svolávají k nalezené potravě. Kromě zvuků se dorozumívají také pachem, který hraje důležitou roli při rozmnožování, postojem celého těla, potřásáním hlavou anebo i třesením okolními větvemi.
Rozmnožování
Chápan se rozmnožuje v průběhu celého roku. Samice přichází do říje každých zhruba 26 dní a aktivně láká samce k páření. Dominantní samec se sice páří nejčastěji, ale ani ti podřízení nejsou opomenuti. Před samotným pářením se pár oddělí na nějaký čas od tlupy. Březost trvá sedm a půl měsíce a poté samice rodí jediné mládě, i když výjimečně to mohou být i dvojčata.
Mládě je od narození odkázáno na péči matky a první dva měsíce tráví přichyceno na jejím těle. Od třetího měsíce už ochutnává potravu dospělých a podniká průzkumy do okolí. K odstavení mláděte dochází zhruba ve třech letech věku. Dospělosti dosahují samice ve čtyřech letech a samci v pěti letech. V tuto dobu samice opouští rodnou skupinu a přidávají se k jiné, mladí samci ve skupině zůstávají i po dosažení dospělosti.
Zajímavosti
- Chápan středoamerický je řazen mezi ohrožené druhy, největší nebezpečí pro něj představuje kácení pralesů, na kterých je závislý, a jejich přeměna na zemědělskou půdu, lov pro maso či odchyt pro obchod se zvířaty.
- Latinské rodové jméno Ateles znamená „nedokonalý“ a odkazuje na zakrnělý palec. Druhové jméno geoffroyi dostal na počest francouzského přírodovědce jménem Etienne Geoffroy Saint-Hilaire. Anglické pojmenování spider monkey dostal podle dlouhých tenkých pavoučích končetin a ocasu.
- Samice chápana mají zvětšený klitoris a bývají někdy pozorovateli zaměňovány se samci.
- Občas chápan vtírá do své srsti směs slin a rozkousaných listů stromu Citrus aurantifolia, na kterém rostou známé plody limety. Tato směs zřejmě působí jako repelent proti obtížnému hmyzu.
- Chápan je považován za inteligentní druh opice, studie z roku 2007 ho dokonce zařadila na třetí místo, hned za orangutana a šimpanze. Svůj podíl na tom má jeho strava, která se skládá převážně z ovoce. Opice si tak musí pamatovat mnoho stromů, které navštěvuje v určitých obdobích a intervalech.
- V některých oblastech se chápan dostává do kontaktu s malpou kapucínskou, dokonce bylo pozorováno i vzájemné probírání srsti mezi těmito druhy.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.