Počátky osidlování a buddhismu - Kolonizace - Etnický konflikt - Občanská válka - Tsunami - Teroristický útok
Ani tropickému ráji se v minulosti nevyhnula řada významných a těžkých událostí a utlačování z řad mocnějších států.
Počátky osidlování a buddhismu
Srí Lanka byla osídlena prvními obyvateli z Indie již v pravěku, kdy ještě existovalo mezi Indií a dnešní Srí Lankou pevninské spojení. Ostrov se oddělil někdy mezi lety 6 000 a 3 500 př. n. l. Dnes je mezi Srí Lankou a Indií 64 km široký Palkův průliv a tehdejší spojení s kontinentem připomínají korálové útesy zvané Adamův most, kam se jezdí mnoho turistů potápět.
Leťte na Srí Lanku v dobré partě
V 6.-5. století př. n. l. začaly na ostrov ve velkém migrovat indoárijské kmeny – obyvatelé severní Indie, Íránu a okolních zemí. K tomuto období už existují dva vzácné historické prameny, kronika Dípavansa (Ostrovní rodokmen) sepsaná v 5. století a Mahávansa (Velký rodokmen) ze 4. století. Tyto kroniky považují historici spíše za legendy. Patří k nim i legenda o praotci Sinhálců Vidžaja. Jeho předek prý vznikl ze spojení lva (sanskrtsky sinha) a bengálské princezny. Podle toho byl odvozen název hlavního srílanského etnika Sinhálců („Lví plémě“).
Za historicky věrohodné údaje se považují až údaje z období od 3. století př.n.l., kdy se na ostrov vydal Mahinda (syn indického císaře Ašóky), aby zde šířil Buddhovo učení. Problém však byl, že buddhismus přijali především Sinhálci, kteří se ve velkém přesunuli na jih. Druhé významné etnikum na ostrově, Tamilové, se drželi původního hinduismu a zůstali na severu. To vedlo k etnickému rozdělení a kulturnímu vzdálení obou etnik a byl tím založen jeden z budoucích vleklých problémů země.
Významnou událostí pro posílení postavení buddhismu bylo přivezení svatého Buddhova zubu do Anurádhapury (rok 371). Věřilo se, že kdo má zub v opatrování, má právo vládnout. Nyní je zub uložen v chrámu Buddhova zubu v Kandy.
Kolonizace Srí Lanky
Kolonialismus je jednou z několika hlavních příčin vzniku etnického konfliktu mezi Sinhálci a Tamily.
Portugalské období
V 16. století dorazili ke břehům Srí Lanky Portugalci. Prvním Evropanem, který se zde vylodil, byl roku 1505 Lourenço de Almeida. Politicky rozdělený ostrov se stal snadnou kořistí portugalské kolonizace. Nejdéle si nezávislost udrželo obtížně dostupné území uprostřed ostrova, Kandyjské království. Portugalci se snažili na ostrově šířit křesťanství, mnohdy i násilným způsobem. Přivezli s sebou zástup křesťanů, který se velmi úspěšně usadil na pobřeží a osídlil mnoho rybářských osad. Buddhisté se tak začali stahovat do středu ostrova, hlavně do Kandy.
Holandské období
Holanďané na ostrov připluli v roce 1602 a stejně jako ostatní se snažili ovládnout zdejší výnosný obchod s kořením a v roce 1658 už ovládali celé pobřeží ostrova. Stejně jako Portugalcům se jim nepodařilo získat Kandy, ale na západním pobřeží vybudovali síť kanálů. Z této doby Srílančanům zůstala turisticky známá pevnost Galle Dutch Fort, která byla vybudována sice už Portugalci, ale po jejich odchodu si celou pevnost a městečko přestavěli k obrazu svému právě Holanďané. Galle je dosud považováno za nejkrásnější městečko Srí Lanky, kde se budete cítit spíš než v Asii jako v Holandsku.
Britské období
V 19. století pak vystřídali Holanďany Britové. Britové se obávali, že by Srí Lanka mohla připadnout Francii, rozhodli se proto na ostrov vydat a podmanit si ho dříve než Francouzi. V roce 1815 se Britům podařilo dobýt poslední odolávající království v Kandy a tím i celý ostrov. Zaváděli velké množství moderních opatření, budovali infrastrukturu a vzdělávací systém. Na ostrově se začala používat angličtina. Toho využili převážně Tamilové, kteří byli zaměstnáváni na lepších úředních pozicích.
Britové ovlivnili zejména hospodaření ostrova, zavedli pěstování kávy, čaje, kaučuku a kokosových palem. Pěstování čaje se ukázalo jako velmi úspěšné a z čaje se tak stala jedna z nejvýznamnějších vývozních komodit. S rozmachem pěstování čaje a rozšiřování čajovníkových plantáží docházela na ostrově pracovní síla. Britská nadvláda začala dovážet levnou pracovní sílu z Indie, což znamenalo především příchod dalších Tamilů z Indie a posilování této komunity na ostrově.
V roce 1890 se na ostrov dostává známý Thomas Lipton, který na ostrově levně koupí několik zbankrotovaných plantáží kávovníku a začíná zde pěstovat svůj vlastní čaj. Začíná jej prodávat v barevných krabičkách, do té doby se totiž čaj pouze odvažoval.
Etnický konflikt
V roce 1948 získala Srí Lanka nezávislost a naplno se začaly projevovat rozepře mezi Tamily a Sinhálci. Sinhálci vnímali vzdělanost a pracovní příležitosti pro Tamily jako neoprávněná privilegia, která oni sami neměli. Sinhálská vláda začala prosazovat politiky, ze kterých profitovala především sinhálská populace. V roce 1949 byl například prosazen zákon omezující práva plantážních Tamilů, ze kterých tak vzniklo etnikum bez domova, identity a volebního práva.
V roce 1956 premiér Bandaranaike prohlásil sinhálštinu za jediný oficiální jazyk na Srí Lance. To vedlo k tomu, že velká část Tamilů, do té doby zaměstnaná ve státním sektoru, přišla o práci jednoduše proto, že neuměla sinhálsky.
Diskriminace Tamilů srílanskou vládou pokračovala dál zavedením buddhismu jako státního náboženství a reformami školství. Pro Tamily bylo obtížné dostat se na univerzitu. Tyto kroky byly vnímány jako další pokus vlády o utlačování tamilské menšiny. V 70. letech se poprvé objevilo volání po samostatném tamilském státu. V důsledku toho se zformovala separatistická skupina Tamilských tygrů (LTTE), jejímž cílem bylo založení samostatného tamilského státu na severu země neboli Tamilského Ílamu.
Občanská válka
Občanská válka na Srí Lance začala oficiálně roku 1983, kdy Tamilští tygři zavraždili třináct vojáků srílanské armády. Odpovědí na tyto vraždy byly masakry Tamilů ze strany Sinhálců. Mnoho Tamilů opustilo zemi a tím se rozšířila tamilská podpora po celém světě. Tamilové žijící v zahraničí se potom významně podíleli na financování aktivit LTTE. Činy Tamilských tygrů se vyznačovaly vysokou mírou násilnosti a brutality. Na denním pořádku byly vraždy, vydírání a zastrašování. Organizace také jako první na světě začala využívat sebevražedných bombových útoků.
Podpora Indie dodala Tamilům prostředky, zbraně i sebevědomí a výsledkem byla 26letá občanská válka. Ačkoliv se v roce 1990 zdálo, že se ji podařilo ukončit, roku 1995 Tamilové obnovili boje. Mohutná ofenzíva centrální vlády porazila tamilskou guerillu roku 2009. Zejména v závěru války se mělo odehrát i několik válečných zločinů, o jejichž vyšetření se vede politický boj dodnes.
Tsunami
Ještě před koncem bojů země dostala další ránu, když na ostrově roku 2004 zabilo zemětřesení a následné tsunami 35 000 lidí. Nastaly hádky a rozepře o rozdělování majetku a pomoci. K moci se dostává prezident Mahinda Rádžapaksa, který nebyl příliš mírumilovný a v zemi pokračovaly boje, únosy a atentáty. Až za pomocí Norů se povedlo dojednat prohlášení zavazující obě strany k zastavení paleb a dalších akcí.
Teroristický útok
21. dubna roku 2019 všechny překvapil nečekaný teroristický útok, který si vyžádal přes 259 obětí. Série šesti explozí na různých místech ostrova zabíjela ve třech křesťanských kostelích v době velikonočních bohoslužeb a ve třech luxusních hotelech s mezinárodní klientelou. Později došlo ještě k dalším dvěma výbuchům. Další dvě bomby byly naštěstí zneškodněny v noci na pondělí 22. dubna na mezinárodním letišti v Colombu a u kina Savoy. K útokům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Autory textu jsou Zdeněk a Žaneta Neprašovi, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.