Letecky - Po zemi - S cestovní kanceláří
Letecky
V Ománu jsou dvě mezinárodní letiště, v hlavním městě Maskat a centru jižní části země Salála. Obě letiště provozují řadu linek do států Evropy, Blízkého východu, Asie i Afriky. Na začátku roku 2022 však neexistovala žádná přímá linka spojující území České republiky a Ománu. Již několik měsíců se hovoří o otevření přímého leteckého spojení mezi Prahou a Salála, které by měla provozovat ománská nízkonákladová společnost Salaam Air. Kdy k tomu dojde však nebylo v době vzniku tohoto textu známo.
Do Ománu je tak nutno letět z České republiky s přestupem. Nejčastějšími a nejvýhodnějšími přestupními body bývají Istanbul (při cestách s Turkish airlines nebo s nízkonákladovou společností Pegasus), Dohá (při cesta s Qatar airways), nebo Dubaj (při cestách s Emirates či nízkonákladovou společností Fly Dubai). Do Maskatu lze letět přímo i z mnoha velkých evropských letišť, jako je Frankfurt nebo Vídeň. Ceny letenek se mohou mnohdy i velmi lišit, je proto třeba být při jejich výběru velmi pozorný.
Maskat i Salalá mají letecké spojení se všemi většími městy. Tedy kromě Izraele, tam ještě přímé spojení z Ománu neexistuje. Lety provozuje státní společnost Oman Air, která má vynikající standart služeb a nízkonákladová společnost Salaam Air. Ani jejich služeb není třeba se obávat, jsou podstatně lepší než u evropských či tureckých nízkonákladovek.
Velká frekvence letů je i mezi Maskatem a státy jižní Asie, jako je Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál a Filipíny. Přímo z Maskatu lze letět nejen do Dillí či Bombaje, ale i do mnoha menších indických měst především na jihu Indie. Řadu letů provozují indické nízkonákladové společnosti, které nejsou příliš pohodlné, ale jsou velmi levné. Mnoho z těchto letů nenajdou běžné u nás používané vyhledávače leteckých spojení, je třeba se podívat přímo na stránky společností jako je Spice Jet, IndiGo, Air India a podobně a pátrat tam. Což dá trochu práce, která se ale může bohatě vyplatit.
Po zemi
Omán má pozemní hranice se Spojenými arabskými emiráty, Královstvím Saudská Arábie a s Jemenem. Pro turisty je ovšem možné překročit po zemi pouze hranici emirátskou. Hranice Jemenu je momentálně kvůli dlouholetému vnitřnímu konfliktu v této zemi uzavřena a Jemen nevydává turistická víza. Mezi Ománem a Saudskou Arábií pak neexistuje pozemní hraniční přechod. Již nějakou dobu se objevují zprávy o otevření pozemního hraničního přechodu do Saudské Arábie poblíž města Fahúd a z ománské strany je snad k němu již vybudovaná asfaltová silnice. Kdy však bude přechod otevřen, zatím není známo. Stejně tak není známo, jaký režim na něm bude platit.
Pozemní přechod mezi Ománem a Spojenými arabskými emiráty je naproti tomu relativně bezproblémový, i když hraniční kontroly, na které si už obyvatelé Evropy odvykli, tu probíhají. Hraniční formality se mírně liší, podle toho, který z emirátů SAE daný hraniční přechod spravuje. Hraniční přechody v oblasti oázy Burjami a města Al Ajn spravuje emirát Abú Dhabí, hraniční přechod Hatta nejčastěji využívaný pro cestu mezi Ománem a Dubají, spravuje Dubaj a pobřežní hraniční přechod Kalba pak emirát Šardžá. Pro cestu do enklávy Musandam pak lze využít hraniční přechod Tibat do emirátu Ras al Chajma.
Některé hraniční přechody mezi SAE a Ománem nejsou otevřeny pro cizince, přesněji řečeno pro občany jiných zemí, než jsou země Perského zálivu. Z těch, kde by to pro turistu mohlo být zajímavé, se toto omezení týká především „jižního“ příjezdu do enklávy Musandam přes hraniční město Dibba. Samotnou ománskou část města Dibba lze při cestě z emirátu Fudžajra navštívit. Dále v horách cestou na Chasáb je ovšem check point, přes který cizinci neprojedou. Hlavní část enklávy Musandam je tedy přístupná jen přes hraniční přechod Tibat na západním pobřeží.
Podobně většina hraničních přechodů v oáze Burjami slouží jen pro místní styk. Pro cizince je průjezdný hlavní hraniční přechod Mezyad na jižní straně oázy na dálnici z Abú Dhabí na Nizwu a Maskat. U ostatních přechodů v oáze se situace často mění a na jejich průjezdnost pro cizince nelze spoléhat. Pro cizince je též uzavřená přímá silnice z Dubaje přes cíp ománského území u města Rawdá do Hatty a dále k pobřeží Ománského zálivu a do Maskatu. Je to škoda, neboť tato trasa by byla nejkratším a nejrychlejším spojením mezi Dubají a Maskatem.
V každém případě je na obou stranách hranice potřeba vystoupit z auta či z autobusu a jít si nechat orazítkovat pas k úředníkům do budovy. Na dalším stanovišti pak proběhne celní kontrola zavazadel, v případě cesty autobusem lze očekávat vyložení všech zavazadel z autobusu. Závěrečná kontrola pak probíhá při opuštění hraničního přechodu, projede se územím nikoho a na druhé straně se celý rituál opakuje.
Autobusem
Linkové autobusy jezdí po trase Dubaj–Maskat třikrát denně. Odjezdy jsou ráno, odpoledne (s příjezdem večer) a pozdě večer (s příjezdem brzo ráno). Linku provozuje ománská státní společnost Mwasalat a na jejím webu lze dohledat aktuální časy odjezdů.
V Maskatu autobusy odjíždějí z autobusového nádraží ve čtvrti Adajba mezi Velkou mešitou a letištěm. Z centrálních částí města je autobusové nádraží dostupné městskou autobusovou linkou číslo 1. V Dubaji autobusy nekončí a nezačínají na žádném z místních autobusových nádraží, ale na malé zastávce na ulici poblíž kanceláře Mwasalatu asi 600 metrů severně od stanice metra Dejra City Centre. Hledá se to obtížně. Samotná cesta autobusem trvá 5–7 hodin podle situace na hranicích a je vcelku příjemná. Kombinace letu některou nízkonákladovou společností (například Smartwings) do Dubaje a následná cesta autobusem je pravděpodobně nejlevnější metodou, jak se do Ománu z České republiky dostat. Autobusy Dubaj–Maskat jezdí přes hraniční přechod Hatta a úmyslně se vyhýbají kousku ománského území u města Rawdá, který je cizincům obtížně přístupný. Přes ostatní hraniční přechody veřejná doprava nejezdí. Žádná veřejná doprava též nespojuje území SAE a ománskou enklávu Musandam.
Najatou dopravou
Hranice SAE a Ománu lze též překonat najatou dopravou. Toto se obzvláště často praktikuje u cest na Musandam. Řada cestovních kanceláří v Dubaji a dalších městech SAE nabízí jednodenní, nebo i několikadenní výlety na Musandam s cestou po zemi. Odbavení na hraničním přechodu Tibat je pak rychlé a bezproblémové. U dubajských cestovních kanceláří lze zajistit i pouhou dopravu po trase Dubaj–Chasáb.
Autem
Pozemní hranice lze v principu přejet i autem z půjčovny. Vyžaduje to však písemný souhlas půjčovny a zaplacení hraničního pojištění. Zdaleka ne všechny půjčovny takový souhlas udělují. A i v případě jeho udělení není jisté, zda auto nakonec přes hranice pustí. Předpisy se v této oblasti hodně liší mezi jednotlivými svazovými emiráty.
S cestovní kanceláří
Zájezdy do Ománu nabízí mnoho českých cestovních kanceláří, včetně Munda. Lze si vybrat podle nabízeného programu, navštívené oblasti, úrovně komfortu a pochopitelně i ceny. Nejčastěji nabízenými programy je okruh severní částí země zhruba po trase Maskat – Nizwa – poušť Wahíba – Ras al Hadd a zpět do Maskatu. Mnoho českých cestovních kanceláří nabízí též pobytové zájezdy u moře, především v oblasti Salalá.
V nabídce jsou ale i větší poznávací okruhy, včetně návštěvy poloostrova Musandam. Návštěvu této enklávy nabízí též řada cestovních kanceláří v Dubaji, Ras al Chajmá a dalších místech Spojených arabských emirátů jako fakultativní výlet. Existují i zájezdy českých cestovních kanceláří do Ománu zaměřené na horskou turistiku, cyklistiku či další aktivity v přírodě. Určitě si tedy lze vybrat, nabídka je bohatá.
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.