Státní svátky - Církevní svátky
Dlouhá a spletitá historie Severní Makedonie se projevuje i na zvycích a tradicích této země. Makedonci převzali něco od Řeků, něco od Turků, něco od Rakušanů, od Srbů a asi i od Albánců. Přitom jsou etnicky minimálně velmi blízcí Bulharům. Ale běda, když se něco takového pokusíte Makedoncům nastínit. Makedonci jsou velmi hrdý národ a jsou napevno přesvědčeni, že všechny jejich tradice, zvyky, jídla a svátky jsou jen a jen makedonské.
Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě
Makedonci jsou nesmírně pyšní na svůj folklór. Tradiční makedonská hudba je pomalá, smutná a line se převážně v mollových sekvencích. Tančí se na ni tradiční kolové tance, které jsou známé i z jiných zemí Balkánu. Lidové kroje jsou naopak velmi zdobné. Lze se s nimi dodnes setkat na tradičních vesnických svatbách. Za centrum makedonského folklóru je pokládána vesnice Galičnik vysoko v horách Bistra nad Mavrovským jezerem. A pak také nedaleké městečko Vevčani pod pohořím Jablanica poblíž albánské hranice.
Ve městech se naopak s makedonským folklórem téměř nesetkáte. Mladší generace navštěvuje kavárny, pije preso z automatů a večery tráví na diskotékách s evropskou a americkou hudbou.
Státní svátky
V Severní Makedonii se slaví následující světské státní svátky:
1.1. – Nový rok
8.3. – Den žen
1.5. – První máj
24.5. – Den sv. Cyrila a Metoděje (slaví se jindy než u nás)
2.8. – Výročí vyhlášení Kruševské republiky za Ilindenského povstání v roce 1904
8.9. – Den nezávislosti, výročí referenda o nezávislosti z roku 1991
Ani o státních svátcích však neutichne veškerý život, naopak většina soukromých obchodů má i nadále otevřeno. Zavřené však zůstávají státní úřady a může být omezena veřejná doprava.
Dále se slaví náboženské svátky jednotlivých makedonských náboženství. Co se týká křesťanských svátků, jsou to:
25.-26.12. – Katolické Vánoce nejsou v Severní Makedonii oficiálním svátkem, ale mnoho Makedonců si je též připomíná a neoficiálně jsou brány jako počátek svátečního období, které pokračuje Novým rokem, pravoslavnými Vánocemi a končí 14. ledna Novým rokem podle juliánského kalendáře.
6.-7.1. – Pravoslavné Vánoce
pohyblivé datum – Pravoslavné Velikonoce. Velikonoční pondělí podle pravoslavných Velikonoc je dokonce oficiálním státním svátkem. Jejich datum je podobně jako u katolických Velikonoc pohyblivé. Datum se však počítá podle juliánského kalendáře a může se tedy od data Velikonoc katolických lišit. Někdy připadnou oboje Velikonoce na stejný víkend. Stane se tak v roce 2025 či 2028. Naposledy k tomuto dojde v roce 2698, což naštěstí většinu z nás již nebude trápit. Většinou jsou pravoslavné Velikonoce o týden později, ale může se stát v závislosti na fázích měsíce, že se pravoslavné Velikonoce slaví více než měsíc po katolických. Například v roce 2021 připadne katolické Velikonoční pondělí na 5. dubna a pravoslavné na 3. května. Podobně tomu bude třeba i v letech 2024 a 2027.
Církevní svátky
Ve většinově muslimských částech země se slaví církevní svátky podle islámu, což znamená především postní měsíc ramadán se svátkem ramadan bajram na jeho konci a svátek oběti kurban bajram, který se slaví 10 týdnů po konci ramadánu. Jelikož islámský rok, podle kterého se tyto svátky počítají, je o 12 až 13 dní kratší než rok náš, jsou tyto svátky v našem kalendáři pohyblivé. Ve dvacátých letech 21. století připadne ramadán na jarní měsíce, postupně se přesune od května do února, a turistické sezony se tak týkat nebude. Naopak svátek oběti se bude postupně přesouvat do jara. Turisté, které zastihne v muslimských oblastech na západě země, se s ním tedy setkají. Může to být zajímavý zážitek, ale při návštěvě akcí spojených s tímto svátkem je třeba jistého taktu a tolerance.
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.