Flóra - Savci - Ostatní zvířata
Flóra
Podobně jako se v Severní Makedonii stýkají horstva dinárského a karpatského horského systému, stýká se zde i středomořská a eurosibiřská vegetační zóna. To je spolu s velkou rozdílností geologického podkladu na relativně malém území příčinou velké pestrosti makedonské flóry.
V nížinách kolem Vardaru nebo v okolí Bitoly převažuje středomořská stálezelená vegetace. Tvořena je stromy a keři jako dub cesmínový, myrta, jalovec, vavřín či vřesovec. Na kulturních plochách v této oblasti se pěstují olivy, fíky, kukuřice či tabák.
Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě
Vyšší polohy na západě země jsou porostlé převážně listnatými lesy. Lesy pokrývají 35 % plochy země, což řadí Severní Makedonii na jedno z předních míst v Evropě. Mezi makedonskými endemickými stromy je nejvýraznější borovice rumelská, v Severní Makedonii zvaná molika, která se vyskytuje především na severních svazích pohoří Baba. Od ostatních druhů borovic ji lze poznat podle toho, že ve svazku mívá obvykle tři jehlice. Nejrozšířenějším stromem makedonských lesů je ovšem buk, dále zde najdeme duby, kaštany, topoly a ve vyšších polohách jedle a borovice. Horní hranice lesa se v Severní Makedonii nachází ve výšce kolem 2 000 metrů, nad ní najdeme již jen alpinské pásmo plné různých travin a bylin. Mezi nimi lze nalézt i mnoho bylin léčivých jako pelyněk, šalvěj, tymián, mátu či diviznu.
Savci
V Severní Makedonii najdeme rozlehlé oblasti s přírodou takřka nedotčenou lidským vlivem. Díky tomu se zde setkáme s mnoha druhy savců včetně velkých šelem. Ty se však obvykle pohybují daleko od vesnic, obydlených oblastí a turistických tras. Setkání s nimi se tedy obávat nemusíte.
Největší šelmou Severní Makedonie, ale i celé Evropy je medvěd hnědý. Váží až 600 kg a běžet dokáže rychlostí přes 50 km/h. Člověk mu tedy určitě neuteče. Při náhodném setkání s medvědem je důležité zachovat klid, nepanikařit, neutíkat. Obrátit se čelem k medvědovi, pomalu na něj hlubokým hlasem mluvit a couvat. Pokud medvěd nedej bože zaútočí, je třeba se schoulit a chránit si nejvíce zranitelné části těla – hlavu a břicho. Při nocování pod stanem v oblastech, kde je možný výskyt medvědů, se nedoporučuje ukládat jídlo do stanu, ale uložit je do zavřené schránky mimo stan, či v pytli pověsit na větev stromu.
Vlk obecný žije a loví v organizovaných smečkách, a proto si může dovolit útočit i na větší kořist. Setkání s ním je však ještě méně pravděpodobné než setkání s medvědem. Rys ostrovid je velmi vzácný, naopak celkem běžná je liška a na stepních pláních východní Makedonie šakal obecný. Dále se v Severní Makedonii vyskytuje kuna lesní i skalní, lasice kolčava a tchoř tmavý. V blízkosti řek, jezer a horských bystřin lze vzácně spatřit vydru říční. Ta je dokonale přizpůsobena životu ve vodě, má uzavíratelné nozdry a uši, plovací blány na končetinách a plavání jí usnadňuje i silný ocas, který slouží jako kormidlo.
V makedonských lesích je velmi časté prase divoké a srnec obecný. Tato zvířata se stejně jako u nás často stávají cílem lovců. Na horách lze potkat kamzíky a divoké kozy. Z drobnějších savců žije v Severní Makedonii například veverka, ježek, myši a hraboši. V makedonských jeskyních žije více než deset druhů netopýrů.
Ostatní zvířata
V Severní Makedonii hnízdí více než 300 druhů ptáků. Jejich nejznámějším hnízdištěm je Dorjanské jezero na jihovýchodě země při hranici s Řeckem. Hnízdí zde ohrožení pelikáni kadeřaví, čápi a mnoho druhů volavek, kachen a kormoránů. Toto jezero leží též na jedné z hlavních migračních tras ptáků ze střední Evropy do Afriky.
V lesních oblastech se vyskytuje tetřev hlušec, který dorůstá velikosti krocana, či menší tetřívek obecný. Orel skalní se vyskytuje především ve vysokých horách na západě země. Jeho dvouhlavá podoba pak především v oblastech s albánskou většinou na červeno-černých albánských vlajkách. Z dalších dravců mohou nad hlavami kroužit sokoli, káňata a krahujci. V noci pak sovy, včetně největšího druhu výra velkého.
Z plazů žije v Severní Makedonii mnoho druhů hadů včetně smrtelně jedovaté zmije růžkaté. Potkat lze celkem běžně i želvy. Největším a nejběžnějším plazem, který na pohled připomíná hada, je blavor žlutý. Ve skutečnosti je to ale neškodný slepýš, tedy ještěrka. V řekách a jezerech lze najít mnoho druhů ryb, včetně endemického druhu pstruha zvaného koran. Ten žije jen v Ohridském a Prespanském jezeře a v přilehlých vodních tocích.
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.