Letecky - Vlakem - Autobusem - Autem - Stopem - S cestovní kanceláří
Letecky
V posledních letech se množí nízkonákladové letecké linky ze střední Evropy do Severní Makedonie. Vyniká mezi nimi především maďarská nízkonákladová společnost Wizz Air. Díky těmto spojům je možné se při troše štěstí a trpělivosti při nákupu letenek dostat do Skopje či do Ohridu za ceny v řádu stokorun. Bohužel ale v roce 2019 žádná z těchto nízkonákladových linek nespojovala Českou republiku přímo se Severní Makedonií.
Do úvahy tak připadají spoje z letišť ležících blízko za našimi hranicemi. Především pro cestovatele z Moravy a východní části republiky může být velmi zajímavá linka Wizz Air mezi Bratislavou a Skopje. Ceny na této lince začínají již od 9 eur za jeden směr. Obyvatelé západní části naší země pak mohou využít spoje z několika německých letišť – nabízí se například letiště Norimberk nebo Berlin Schönefeld. Pro návštěvu Ohridského jezera a okolí může být zajímavé přímé spojení Vídně s mezinárodním letištěm Ohrid ležícím poblíž města Struga.
Jeďte do Severní Makedonie v dobré partě
Při cestách s nízkonákladovými společnostmi je třeba mít na paměti, že v základní ceně letenky není odbavené zavazadlo, pouze zavazadlo příruční s omezenou vahou a rozměry, které navíc nesmí obsahovat nepovolené nebezpečné předměty. V ceně též není občerstvení, což vzhledem k době trvání letu do dvou hodin zas tak moc nevadí.
Standardní letecké společnosti zatím do Severní Makedonie moc nelétají. Z Prahy ani z jiných měst České republiky neexistuje přímý let do Severní Makedonie. Je nutné letět s přestupem v Bělehradu, v Záhřebu, nebo v různých městech západní Evropy. Cena spojů je vysoká, a tak jejich využití nelze při návštěvě Severní Makedonie doporučit.
Vlakem
Cestovat vlakem do Severní Makedonie není dobrý nápad. Momentálně existuje jediný mezistátní vlak, který spojuje jednou denně makedonské hlavní město Skopje s Prištinou v Kosovu. Doba jízdy je přes tři hodiny, vlak je tedy na stejné trase výrazně pomalejší než autobus. Navíc do Prištiny se kvůli napjatým vztahům Srbska a Kosova též nedá dostat ze severu vlakem, takže i toto spojení postrádá pro cestu do Severní Makedonie valného smyslu.
Dřívější noční vlakové spojení Srbska s Řeckem přes Severní Makedonii (vlak Bělehrad-Skopje-Soluň) bylo dočasně přerušeno kvůli rekonstrukci trati v Grdelické soutěsce na jihu Srbska. Oficiálně má být provoz jednoho nočního vlaku obnoven v létě 2020. Zlé jazyky však tvrdí, že dočasnost se v tomto případě určitě protáhne, možná dokonce na věčnost.
Autobusem
Spojení Severní Makedonie se světem obstarávají z největší části autobusy. Hlavní autobusové nádraží ve Skopje je poblíž nádraží železničního. Autobusové linky odtud míří do mnoha zemí Evropy, včetně všech zemí bývalé Jugoslávie, Rakouska či Německa. Přímé spojení s Českou republikou zatím neexistuje, ale je možno snadno cestovat s přestupem v Bělehradě či v Budapešti. Například známá německá společnost FlixBus vám prodá lístky i na takovýto spoj s přestupem.
Menší makedonské, a hlavně makedonsko-albánské společnosti provozují řadu linek i na dosti obskurních trasách spojujících i menší města v Severní Makedonii s místy v západní Evropě. Tak lze narazit na linky jako Gostivar-Dortmund a podobně. Je však otázkou, nakolik je cestování těmito linkami pro turistu ze střední Evropy výhodné a příjemné.
Vlastním autem
Cestovat do Severní Makedonie vlastním autem je určitě možné, bezproblémové a bezpečné. Jen je to daleko. Nejkratší cestou je to z Prahy do Skopje přes 1300 kilometrů, s nezbytnými zastávkami a zdržením na hranicích tato cesta zabere minimálně 20 hodin.
Po dokončení dálničního úseku za maďarskou hranicí u Bratislavy a v Srbsku v Grdelické soutěsce lze celou cesty z Prahy do Skopje absolvovat po dálnici. Její kvalita je ovšem různá, cestou po maďarské totálně přetížené a rozbité dálnici M1 před Budapeští přestanete nadávat na českou „déjedničku“. Navíc v roce 2019 byla zahájena rekonstrukce této dálnice, takže v dalších několika letech se dají čekat v úseku před Budapeští mnohahodinové kolony. Za zvážení tedy stojí, zda Maďarsko neprojet po kratší trase Györ-Szekesféhervár-Dunaújvaros mimo dálnici a dále buď na hraniční přechod Tompa-Kelebija, nebo Herceszantó-Bački Breg. Tím se zároveň vyhnete i přetíženému dálničnímu přechodu Rözske-Horgoš, kde v sezóně, a hlavně o víkendech, jsou též běžná mnohahodinová zdržení.
Na Slovensku a v Maďarsku je potřeba zaplatit mýtné formou „virtuální známky“, tedy zanesením značky vozidla do informačního systému. To lze udělat ve stánku na hranicích, ale jednodušší a rychlejší je zaplatit mýtné předem na internetu. Srbské mýtné se platí v mýtných branách, lze platit v hotovosti v srbských dinárech i v eurech a též platební kartou. Ceny jsou mírné.
Hraniční přechody
Ze Srbska do Severní Makedonie vás dálnice přivede na hraniční přechod Preševo-Tabanovci. I zde se mohou vyskytnout v sezóně velká zdržení, byť ne tak velká jako na hranici maďarské. Alternativou může být krásná horská, ale pomalá silnička vedoucí přes zapadlý přechod Prochor Pčinski-Pelince.
Po silnici je Severní Makedonie propojena i s ostatními sousedními státy. S Bulharskem je nejvyužívanější hraniční přechod Kostur-Gjuševo na hlavní silnici ze Skopje na Sofii. Při plánování cest, které spojí návštěvu hor Vardarské a Pirinské Makedonie, mohou mít smysl i další dva přechody v jižnější části hranice – Delčevo u bulharského města Blagojevgrad a Novo Konarevo na úplném jihu mezi městy Strumica a Petrič. Na oba dva přechody vedou dobré, byť užší a klikaté asfaltové silnice a přechody jsou otevřeny i pro cizince (jinak je tomu u přechodů na kosovsko-makedonské hranici, viz níže).
Hlavní přechod mezi Severní Makedonií a Řeckem se jmenuje Bogorodica a leží poblíž města Gevgelija na dálnici Bělehrad-Skopje-Atény. Vede tudy nejkratší a nejrychlejší pozemní cesta z Evropy do Řecka, a proto tu bývá i velký provoz a v sezóně hrozí delší čekací doby. Alternativou může být menší hraniční přechod jižně od města Bitola, na který na řecké straně dnes již také navazuje dálnice s podstatně menším provozem. Na východě země existuje ještě menší hraniční přechod na jižním břehu Dorjanského jezera, který má ale jen lokální význam.
S Albánií spojují Severní Makedonii čtyři hraniční přechody – Stenje u Prespanského jezera, Sv. Naum a Kafasan u jezera Ohridského a přechod Blato severně od města Debar. Opět platí, že na všechny přechody vedou asfaltové silnice a že všechny přechody jsou otevřené i pro občany EU, přestože některé české webové stránky tvrdí opak.
Složitější je situace u hraničních přechodů s Kosovem. Jediný bez problémů průjezdný přechod je Blace – Han i Elezit na hlavní silnici ze Skopje na Prištinu. Jen je zde potřeba pamatovat, že na všech kosovských hranicích musíte zaplatit hraniční pojištění, minimální částka pro osobní automobil je 15 eur. A též je dobré vědět, že při vstupu do Kosova ze Severní Makedonie (nebo Černé Hory či Albánie) nelze legálně opustit Kosovo směrem do vlastního Srbska. Jsou sice zdokumentovány případy, kdy se to turistům povedlo, oficiálně se však jedná o porušení srbských zákonů a způsob řešení závisí na libovůli konkrétního pracovníka na hranicích. Výsledkem může být vrácení zpět na Kosovo z hraničního přechodu, citelná pokuta nebo i zadržení.
Hraniční přechod Jažince-Globočice na přímé silnici z Tetovo na Prištinu leží v neklidné oblasti a bývá často pro cizince uzavřený, jeho využití tedy nelze doporučit. Na některých mapách se vyskytuje i hraniční přechod na silničce mezi Strezimirem a Reštelicí procházející nádhernou krajinou mezi pohořími Šar Planina a Korab. Bohužel, přestože makedonská strana je již řadu let připravena tento přechod zprovoznit, kosovská strana navzdory mnoha slibům tak dosud neučinila. Přechod hranice v této oblasti tedy není oficiálně možný. I pokud bude přechod uveden do provozu, je třeba počítat s tím, že silnice k němu není asfaltová a pro běžné osobní automobily může být obtížně sjízdná.
Stopem
Cestu po všech popsaných silničních tazích lze bez větších problémů absolvovat i stopem. Autostop je na Balkáně běžným způsobem dopravy. Jen je třeba počítat s tím, že někdy bývá za svezení zvykem zaplatit. Pokud si nejste jisti, lepší je se před nastoupením do vozidla ujistit. Problém může být též se zákazem stopování na dálnicích a rychlostních silnicích, který bývá policií občas kontrolován.
Při cestě autostopem je třeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla stejně tak jako v jakékoli jiné zemi. Stopovat není bezpečné pro samotné ženy. Při nastoupení do vozidla si nechte zavazadlo u sebe. Nebo nejprve nastupte, a pak teprve nechte zavazadlo uložit do auta. Podobně postupujte při vystupování z vozidla. Nestopujte sami na opuštěných místech a už vůbec ne v noci. Celkově ale není nebezpečí při autostopu na Balkáně větší než v jiných částech Evropy.
S cestovní kanceláří
Cestování s cestovní kanceláří je nejpohodlnějším způsobem, jak Severní Makedonii navštívit. Přestože Severní Makedonie není obvykle na prvních stránkách katalogů českých cestovek, počet zájezdů do této země roste. Lze si vybrat mezi poznávacími okruhy, zájezdy zaměřenými na horskou turistiku, včetně zájezdů s vícedenními horskými přechody. Do Severní Makedonie se vypravují i specializované zájezdy, například cyklistické či vodácké. Mnoho cestovek též kombinuje návštěvu Severní Makedonie s návštěvou okolních zemí, například Kosova, Srbska či Albánie.
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.