Třetí největší íránské město leží na úpatí pohoří Zagros. Bylo hlavním městem Persie za šáha Abbáse a jeho následníků (1598–1722) a jedná se o jedno z nejkrásnějších íránských měst. Centrum starého města tvoří rozlehlé Emámovo náměstí a okolí s několika skvosty perské islámské architektury – Emámova mešita, palác Alí Qápú, mešita Šejcha Lotfolláha a palác Čehelsotún s nástěnnými malbami a rozlehnou orientální zahradou, nedaleká Páteční mešita a proslulý krytý bazar. Příjemné centrum města s mnoha parky a čajovnami vyzývá k posezení, stejně jako nábřeží řeky Zájande se svými starobylými mosty, z nichž nejkrásnější je asi Most 33 oblouků. V jižní části Isfahánu se nachází stále živá arménská čtvrť Džolfa s několika arménskými kostely a katedrálou ze 17. století. Město je považováno za přední íránské centrum produkce kvalitních perských koberců. Centrum města je zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.