Státní svátky - Hinduistické svátky - Svátky dalších náboženství - Svatby
Indie je s tradicemi velmi spjata. Těžko byste hledali tradičnější zemi. Hinduistické a muslimské zvyky a svátky ovlivňovaly život všech Indů po dlouhá staletí a možná i proto je pro nás tato země tak fascinující. Pokud je chcete prožít na vlastní kůži, vydejte se do Indie v období jejích největších svátků.
Státní svátky
Indie má tři oficiální státní svátky: Den republiky (26. ledna), Den nezávislosti (13. srpna) a Gándhí Džajanti (2. října). Každý stát dále slaví své vlastní oficiální svátky, mezi které patří státní svátky pro úředníky a také hlavní náboženské oslavy, které jsou pohyblivé a slaví se obvykle v období novoluní nebo úplňku.
Hinduistické svátky
Kumbh Méla
Kumbh Méla je jedním z největších náboženských shromáždění na světě, slaví se jednou za dvanáct let na čtyřech různých místech (Allahabád, Haridvar, Násik, Udždžain). Tyto obrovské svátky přitahují desítky milionů hinduistických poutníků. Kumbh Méla není svátkem žádné specifické kasty nebo víry – setkávají se zde stoupenci všech odnoží hinduismu a vykonávají ceremoniální koupel v Ganze nebo řekách Šipra či Godáví.
Původ celého svátku pochází z období bitvy mezi zlem a dobrem. Podle hinduistických mýtů svedli bohové a démoni obrovskou bitvu o džbán (kumbh) obsahující nektar nesmrtelnosti. Bůh Višnu se ho zmocnil a odčaroval ho, nicméně se při letu dostaly čtyři kapky na zem, a to v Allahabádu, Haridváru, Násiku a Udždžainu. Největší Kumbh Méla se koná v Ilahabádu, říká se jí Mahá Kumbh Méla a tu navštíví až 100 milionů Indů.
Hólí
Jedním z nejoblíbenějších svátků v Indii je Hólí, svátek barev. V tento den Indové vyrážejí do ulic vyzbrojeni barvami, které po sobě s velkou radostí házejí. Těžko byste ve světě hledali živelnější oslavy. Pokud strávíte v Indii v tento den, pak zažijete něco neuvěřitelného. Budete pravděpodobně pohlceni rozradostněným davem Indů a za pár hodin vyvrženi celí barevní na těle i na duši.
Tak jako všechny festivaly má i Hólí náboženský podtext. Podle legendy žil kdysi v zemi zvané Jambudeepa krutý vládce, který byl tak namyšlený, že se prohlásil za boha. Nesmrtelný král Hyrania všem svým blízkým přikázal, aby se k němu modlili. Všichni ho poslechli, až na Prahlada, jeho syna, který se k němu modlit odmítl. Král mu všemožně vyhrožoval, ale Prahlad byl neoblomný a nenechal se žádnými výhružkami zastrašit. Král mu dal tedy ultimátum a řekl mu, že ho nechá spálit jeho sestrou Holikou, která byla odolná vůči plamenům. Přikázal postavit vatru a řekl Prahladovi, aby si sedl Holice na klín. Předpokládal, že ho oheň spálí. Stal se však pravý opak. Oheň spálil Holiku a Prahlad přežil, tak zvítězilo dobro nad zlem a od té doby jej Indové každý rok v období březnového úplňku slaví.
Divalí
Divalí je svátkem světel a rachejtlí. Slaví se novoluní, počátek nového roku, první dny zelené zimy, díkuvzdání za úrodu, karneval radosti z dávného vítězství božského hrdiny Rámy nad desetihlavým démonem. Tento svátek je trochu podobný našim Vánocům a oslavě Nového roku. Vánocům proto, že všichni Indové uklízejí své domovy (takový vánoční úklid) a také zapalují svíčky, aby k nim našla cestu bohyně bohatství Lakšmí. Během Divalí hospodyňky pečou speciální sladkosti a muži nakupují proviant. V ten den je také zvykem obléct se do nového oblečení. Večer po setmění se pak zapalují rachejtle a spousta další pyrotechniky, která pak bez přestání brázdí oblohu po celou noc. Pokud navštívíte Indii v tento den, připravte se na bezesnou noc plnou zářivých světel a veselících se Indů.
Durga pudža
Pokud se chcete seznámit s indickými bohy osobně, přijeďte do Indie na zářijový či říjnový úplněk, kdy probíhá Durga pudža. Tento indický festival se slaví zejména v Kalkatě a v jiných částech západní Indie. Je to desetidenní slavnost, která se koná na počest hinduistické matky – bohyně Durgy.
Už dlouho před vypuknutím oslav jsou malé dílničky indických sochařů naplněné hlínou z řeky Gangy a řemeslníci od rána do večera ztvárňují dle své představivosti bohyni Durgu. Tak jako každý člověk je jiný, tak i bohyně Durga vypadá v rukou každého sochaře jinak. Všechny sochy však mají jedno společné: a to deset rukou. Ano, bohyně Durga je pyšnou majitelkou deseti rukou, které mají za úkol chránit její vyznavače, a to ze všech deseti stran. V rukou drží různé zbraně zobrazující různé druhy síly, které má člověk k dispozici. Oslavy začínají v den zvaný Mahalaya, kdy jsou sochám namalovány oči a oficiálně se stanou bohy. Indové mají v ulicích postaveny altány, kde bohyni Durgu vystavují. Místní obyvatelé před altánem celý den posedávají, tančí a také rozdávají jídlo. Všichni jsou vítáni, i cizinci. A pokud překonáte svůj ostych a k oslavím se přidáte, zjistíte, že Indové bohyni Durgu prostě milují.
Ganéša festival
V hindštině se nazývá Ganesh Chaturthi a je oblíbeným svátkem vyznavačů boha Ganéšy. Festival se koná čtvrtý den dorůstajícího měsíce, to znamená, že datum oslav bude obvykle spadat na období mezi 19. srpnem a 20. zářím.
Lord Ganeša, Ganapati (jak je také mimo jiné nazýván), je v Indii velmi oblíbeným bohem, protože on je tím, kdo dokáže odstranit všechny překážky stojící na cestě k úspěchu a to zvláště, když lidé zakládají nový obchod nebo podnik. Je bohem stvořeným pro nové začátky. Ganéša je zobrazován jako dítě se sloní hlavou a podle hinduistické tradice je synem boha Šivy a bohyně Párvátí. A jak přišel buclatý syn dvou nejvýznamnějších bohů ke sloní hlavě? Jedna z legend hovoří o tom, že bohyně Párvátí nařídila svému synovi, ať hlídá dveře do jejích komnat, že k ní nikdo nesmí vstoupit. Mladý Ganéša byl velmi poslušným synem a vykonal svou povinnost s maximálním nasazením. Když tedy lord Šiva chtěl navšívit komnaty své ženy, Ganéša mu v tom zabránil. Šiva se neskutečně rozzlobil a ve svém hněvu usekl hlavu svému synovi. Když se to bohyně Párvátí dozvěděla, byla tak zoufalá, že se rozhodla zničit celý svět, pokud jí Šiva nevrátí syna zpět. On tedy vzal sloní hlavu, kterou svému synovi nasadil, a požehnal jej božskými silami.
Tento festival je velmi oblíbený ve státě Maháráštra, kde oslavy trvají deset dní. Průběh festivalu je tradiční, sochy Ganéši jsou vystaveny na veřejných místech, aby se k nim lidé mohli chodit modlit, tančit, jíst a zpívat. Oslavy vyvrcholí rituálním vhozením sochy do řeky či moře a následným nedočkavým googlováním příštího dne oslav.
Navarátrí a Dušehra (Dussehra)
V září či říjnu drží hinduisté 10denní půst spolu se specifickým rituálem, jímž oslavují vítězství krále Rámy nad démonem Rávanem. Tato oslava začíná Navarátrí (oslavou božské ženské síly) a končí desátým dnem festivalu Dušehra – dnem, kdy podle legendy zvítězil král Ráma nad Rávanem. Tato legenda je snad tou nejslavnější v Indii.
Hlavním hrdinou eposu je princ Ráma, prvorozený syn krále Dašarathy. Měl se stát králem po svém otci, byl však následkem dvorských intrik odsouzen ke čtrnácti letům lesního vyhnanství. Žil a putoval se svou chotí Sítou a bratrem Lakšmanem v hlubokých lesích. Vlády se zatím chopil jeho další bratr Bharata. Jednoho dne byla Síta unesena Rávanem, králem rákšasů, na ostrov Lanku (Srí Lanka). Ráma ji však s pomocí opičího lidu v čele s králem Sugrívou a jeho věrným druhem Hanumánem získal zpět. Při dobývání Lanky zahynul Rávana, jeho synové, bratři i řada dalších významných rákšasů. Ráma se pak vrátil se Sítou zpět do Ajodhaji, kde Síta musela projít zkouškou pravdy, tedy žehem. Ona sama požádala, aby pro ni postavili hranici, protože si byla jistá, že se nijak nezpronevěřila. Síta prošla zkouškou ohně bez úhony, bez jakékoliv poskvrny ji vynesli Brahma a Agni spolu se samotným Šivou ven. Na otázku, proč ji Ráma vystavil tak kruté zkoušce, odvětil, že by jinak lidé nikdy neuvěřili, že Síta je neposkvrněná. Indové tuto legendu milují. V den Dušehry se setkávají, pálí podobizny Rávana a oslavují vítězství dobra nad zlem.
Džanmastami (Janmashtami)
Tento hinduistický festival oslavuje narození boha Krišny. Slaví se většinou na konci července nebo v srpnu. Krišna patří k nejvyšším indickým bohům a je označován za osmého avatara boha Višnu. Narodil se před 5 000 lety o půlnoci ve městě Mathura a své mládí strávil jako pasáček ovcí. Je zobrazován jako dítě držící v ruce flétnu, ve vlasech s pavím pírkem. Pokud si chcete užít tento festivalový den naplno, bude nejlépe, když se vydáte do města Mathura či Vrindávan ve státě Uttarpradéš, kde se Krišna narodil a kde je také nejvíce uctívaný. Den před oslavou jeho narozenin se lidé na jeho počest až do půlnoci postí, poté je obraz či socha Krišny omývána mlékem, načež je pak oblečen do nového hávu. Chrámy a svatyně jsou ozdobeny listy a květinami, a sladkosti, které měl Krišna tak rád, se nejdříve nabídnou bohům a pak se podávají již bohem požehnané všem členům domácnosti.
Svátky dalších náboženství
Kromě hinduistů samozřejmě také slaví své svátky vyznavači dalších náboženství zastoupených v Indii. Sikhové mají například svátek Nának Džajanti (listopad), muslimové svátek přerušení půstu zvaný Íd al-Fitr (pohyblivý), buddhisté Buddha Džajanti (duben, květen) a křesťané Velikonoce (březen, duben) a Vánoce (25. prosince).
Svatby
Pokud přijedete do Indie v zimě, je pravděpodobné, že narazíte na pravou indickou svatbu, nebo alespoň na její průvod. Svatby v Indii jsou velkolepé a naprosto se vymykají našim evropským tradicím. Indická svatba trvá tři dny a předchází jí neméně velkolepé zásnuby, nemluvě o procesu hledání ženicha či nevěsty, jenž má také své pravidla. Většina manželství je sjednávána rodiči nebo staršími příbuznými. Pokud se nenajde partner přes známé, obracejí se rodiny na profesionálního dohazovače. Důležitá je nejen kasta, ale také společenské postavení rodiny, věk, vzhled, vzdělání, a dokonce i horoskop nevěsty a ženicha.
Svatební ceremoniál řídí kněz. Otec předává nevěstu v červeném nebo růžovém sárí, ověšenou spoustou šperků, do rukou manžela před posvátným ohněm, do něhož pak při odříkávání manter házejí nejrůznější obětiny. Na závěr obřadu udělají novomanželé okolo ohně sedm kroků, při nichž manžel manželce pronáší verše o věrnosti, hojnosti a synech. Po svatbě žije žena v rodině manžela a přebírá povinnosti v domácnosti, které jí ukládá její tchyně.
Autorkou textu je Kateřina Hapalová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.