Původ jazyka – Jak se domluvit – Gruzínská abeceda
Jihokavkazský jazyk
Gruzínština nepatří mezi indoevropské jazyky, ani mezi další jazykové skupiny v regionu, tj. turkické nebo semitské jazyky. Je to nejvýznamnější jazyk ze svébytné skupiny jihokavkazských jazyků a je rodnou řečí zhruba čtyř milionů lidí. Před staletími se od gruzínštiny oddělily i další jazyky, které se na území dnešní Gruzie dodnes používají, a to svanština a megrelština.
Typické pro tento jazyk jsou velké shluky souhlásek, které jsou pro necvičené hrdlo těžké na výslovnost, a také přídechy některých souhlásek (k, t, p atp.). Samohlásky naopak zní dost podobně jako v češtině. Jako příklad může sloužit jazykolam, kterým vás Gruzíni rádi potrápí. Bakaki tskalši kikinebs znamená doslova „žába ve vodě kváká“. Všechny „k“ ale musíte vyslovit s přídechem. Na zlomení jazyka postačí ale i obyčejné slovo mtsvane, které znamená zelená. Pokud se ale naučíte i jen pár frází gruzínsky, pozdravit a poděkovat, místní budou mít velkou radost a vynaložená námaha se vám vrátí v jejich vstřícnosti.
Jak se domluvit v Gruzii
S ohledem na novodobou historii gruzínsko-ruských vztahů se turisté někdy zdráhají používat ruštinu, ale taková obava je zbytečná. Gruzíni jsou na ruštinu zvyklí jako na jazyk, který je spojuje se světem. Pro mnohé to byl povinný jazyk ve škole a starší muži jej znají ještě z vojenské služby v sovětské armádě. V oblastech s výraznými arménskými nebo ázerskými menšinami se stále pro běžnou komunikaci používá ruština a uslyšíte ji tak běžně na ulicích a na tržištích i od místních.
Ve školách se v dnešní době povinně učí angličtina, bohužel úroveň výuky není vždy valná a i ti, kdo se anglicky ve škole učili, nejsou zvyklí jazyk používat. S tím, že se domluvíte anglicky, proto nelze při cestách počítat. Situace se ale díky narůstajícímu množství rodilých mluvčích v rolích učitelů a důrazu vlády na výuku angličtiny pomalu mění.
Gruzínská abeceda
Kromě vlastního jazyka mají Gruzíni i vlastní písmo – jmenuje se mčedruli a má 33 znaků. Většina cedulí a nápisů je psaná jen v gruzínštině, i když jména měst a ulic bývají napsaná i v latince, popřípadě v zapadlejších koutech země stále ještě azbukou. Proto se vyplatí naučit se číst gruzínskou abecedu, jen tak si můžete poradit s lecjakým jídelním lístkem nebo poznat, zda je ujíždějící autobus váš.
Autorkou textu je Kamila Sirotná, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.