Stereotypy o Finech - Ve Finsku v práci - Ve Finsku na univerzitě - Finská kultura - Finská sauna
Stereotypy o Finech
Uzavření
Finové jsou relativně uzavření. Není výjimkou bydlet jeden rok v bytě a nepoznat své sousedy. Dokonce ani nevíte, zda vedle vás někdo bydlí.
„S některými kolegy jsem během prvního roku nepromluvil ani slovo. Většinou mě jen s uhýbavým pohledem pozdravili. Na pokusy o konverzaci reagovali nesměle. Vše se změnilo na jednom firemním večírku. Po několika skleničkách vína se mí spolupracovníci ukázali být skvělými baviči a příjemnými společníky. Od té doby jsme se běžně bavili i v práci. Navázání kontaktů s Finy vyžaduje trpělivost.“
Chladní
Vyjádřit úsměvem nebo třeba úšklebkem jakýkoliv pocit není ve Finsku obvyklé. Když už jednou za čas někdo bouchne do stolu a řekne Perkele! („Do pr…!”), je čas nenápadně, ale rychle opustit jeho okolí. Většina Finů ovšem podobnou reakci nikdy v životě nevyjádřila. Stejně tak vás ani za ten největší úspěch nebo nejlepší večeři nikdo nepochválí. „Fajn” nebo „docela dobrý” jsou slova, která už znamenají hodně.
Slušní a poctiví
Časem ovšem zjistíte, že pod tvrdou skořápkou drsných seveřanů se skrývají citlivé a vnímavé lidské bytosti. Finové jsou mimořádně slušní, pravdomluvní, ohleduplní a přitom upřímní.
Ve Finsku se téměř nepodvádí. Všichni vždy jezdí s platnou jízdenkou, bez ohledu na to, zda je nebo není šance platit pokutu. Opisování ve škole je nepřípustné, kromě zahraničních studentů by nikoho ani nenapadlo podvádět. Možná tento severský národ charakterizuje i situace, kdy na opuštěném přechodu v malém městečku, kde široko daleko nejede žádné auto, poctivě chodec čeká minutu na zelenou.
Nemají rádi Švédsko
Finové nemají v oblibě Švédsko. Alespoň to tvrdí, ale ve skutečnosti jde spíše o tajnou lásku k většímu bratrovi. Většina tradic a zvyků totiž pochází právě ze Švédska. Navíc v zemi je velké množství obyvatel, kteří hovoří švédsky. Přesto při hokejových zápasech je pro Finy souboj se Švédy tou největší událostí. Porážka Švédů, i jakýmkoliv jiným týmem, je sám o sobě důvod k oslavě. Švédy paradoxně Finsko příliš nezajímá.
Vše výše popsané ovšem berte s mírnou rezervou. Finsko se mění. Především mladí lidé, kteří léta svého života strávili ve světě, často stereotypy nabourávají.
Ve Finsku v práci
Po první ranní kávě se hodinu nebo dvě pracuje. Mezitím dorazí i opozdilci. Následuje další coffee break a neformální setkání pracovního týmu. Před obědem následuje ještě jedno kafe a několik dalších i odpoledne před odchodem z práce. Celý pracovní den probíhá v přátelské, klidné atmosféře, která silně kontrastuje se stresem na mnoha českých pracovištích.
I ti nejvytíženější pracovníci odchází brzy odpoledne z práce věnovat se rodině a svým koníčkům nebo mimopracovním povinnostem. Velký odpočinek si dopřávají Finové v létě, kdy si berou měsíc dlouhou dovolenou.
Celý systém je ovšem velmi efektivní. Možná je to právě díky tomu klidu a přátelské atmosféře, ve které se vše řeší. Důležitá je i důvěra a minimum intrik mezi spolupracovníky. Za svoji práci jsou samozřejmě Finové slušně odměněni (průměrná čistá mzda je vyšší než 2 000 euro), užívají si pěti až sedmi týdnů dovolené v roce a řady dalších výhod.
Platy jsou veřejně známé a daňové přiznání každého Fina lze najít buď na internetu, v novinách nebo po zaslání placené sms zprávy. Snad proto nejsou manažeři přepláceni. Stát navíc vyšší příjmy vysoce daní, takže nakonec rozdíly mezi čistými příjmy dělníka, zkušeného inženýra a manažera nejsou neúměrně vysoké.
Ve Finsku na univerzitě
Po dokončení střední školy se téměř všichni Finové osamostatní a přestanou dostávat peníze od rodičů. Muže čeká povinný vojenský výcvik v délce šesti až dvanácti měsíců, případně civilní služba.
Komfortní bydlení
Mladí Finové se obvykle přestěhují do podnájmů nebo na vysokoškolské koleje. Dvě třetiny Finů totiž pokračují v dalším vzdělávání. Na vysokoškolské koleji, které přidělují a spravují studentské spolky, je očekává malý, ale příjemný vlastní byt, ve kterém obvykle stráví několik let. S bytem mohou studenti nakládat dle vlastní libosti, běžně ho při nepřítomnosti na několik měsíců pronajímají. Finové byli odmalička vychováváni k respektu k druhým, takže rušení nočního klidu je doménou zahraničních studentů na výměnných pobytech.
Studium jako placené povolání
Ptáte se, kde na takový luxus studenti berou peníze? Od státu! Ten jim přispívá na bydlení až 200 eur měsíčně. Dalších 300 eur měsíčně jim poskytuje na studium a také dotuje studentské stravování. Stát ručí za studentskou půjčku do výše 300 eur měsíčně, kterou pak ráda poskytne každá banka za výhodných podmínek. Studenti ji obvykle začnou splácet po nástupu do zaměstnání. Studující mají zdarma i kvalitní zdravotní pojištění a velké slevy na dopravu.
Skvělé zázemí a velká flexibilita
Studenti také mají ve škole k dispozici kvalitně vybavené počítačové učebny včetně tiskáren a kopírek, celonočně otevřené studijní místnosti, knihovny a další zázemí.
Na vysokých školách si každý student může naplánovat školní rok tak, jak mu vyhovuje. Někdy si v semestru zapíše jen tři předměty, jindy osm. Navíc kromě několika hlavních předmětů má student volnost výběru své orientace ve studiu. Studenti zejména vyšších ročníků obvykle pracují na zkrácený úvazek ve firmách. Mnozí Finové si studium oblíbí a na vysoké škole tráví až deset let.
Neopisovat!
Kvalifikovaní vyučující se studenty jednají jako s partnery. V případě, že student nerozumí látce, rádi poskytnou konzultace. Zájmem obou stran je naučit, resp. naučit se. Absolutně neexistuje opisování, nemá žádný smysl (výjimky tvoří zahraniční studenti na výměnných pobytech).
Výuka je úzce spojena s praxí. Přednášky jsou většinou velmi zajímavé a přednášející na ně zvou odborníky z oboru, často vysoké manažery největších finských firem, pro které je přednáška na univerzitě věcí prestiže a v neposlední řadě skvělou reklamou.
Finská kultura
Náboženství
Většina Finů (77 procent) je členem luteránské církve. Počet věřících je nižší a každoročně klesá asi o jedno procento. Naopak stále častější je ve Finsku ateismus, ke kterému se dle výzkumů přiklání jedna pětina populace. Ve skutečnosti v této zemi zájem o náboženství příliš nespatříte. Do kostelů chodí Finové jen výjimečně při speciálních příležitostech.
Menšiny
Finové a jejich stát jsou velmi vstřícní vůči menšinám, jako jsou homosexuálové nebo imigranti. Sňatek dvou osob stejného pohlaví nicméně finská legislativa zatím neuznává. Přistěhovalci jsou zapojováni do celé řady vzdělávacích programů včetně výuky finštiny a řada organizací jim pomáhá začlenit se do místní společnosti.
Alkohol
Pokud máte ten nejběžnější problém, navázat kontakt s Finy, existuje fenomén, kterému podlehne prakticky každý z nich: alkohol. Jeho konzumace mění uzavřené, chladné a klidné Finy v ty nejživější a nejupovídanější tvory. Není divu, že se jeho konzumaci nebrání a jen sotva ji ukončí po druhém nebo třetím pivu.
„Představte si večírek s jinak zamlklým kolegou, který se s vámi celou noc divoce baví, zpívá, povídá sprosté vtipy a nad ránem močí na ulici uprostřed města (též finský fenomén). Největší paradox nastane ovšem další pracovní den. Spolupracovník vás ráno pozdraví, nesměle uhne pohledem (tak jako každý den) a tiše si sedne ke svému počítači, aniž by o vás během celého dne projevil zvýšený zájem.“
Ve skutečnosti alkohol nepodněcuje jen zábavu, ale i řadu tragédií. Především v depresivním tmavém a deštivém období se řada Finů uchyluje k jeho nadměrné konzumaci. Finsko tak řeší obrovský problém s vysokým počtem alkoholiků a souvisejících problémů, jako jsou různé zdravotní problémy a sebevraždy. Alkohol je ve Finsku největší zabiják, dokonce větší než rakovina nebo infarkt.
Káva
Asi by málokdo tipnul, kdo vévodí světovým žebříčkům ve spotřebě kávy na osobu. Finové si drží bezpečný a obrovský náskok před ostatními zeměmi světa. Průměrný obyvatel této země zkonzumuje ročně 12 kg kávy, což je například třikrát více než průměrný Čech. První cesta zaměstnanců, studentů a možná úplně všech Finů po ránu vede ke kávovaru. Teprve poté začnou fungovat a pracovat.
Rodina a děti
Porodnost ve Finsku patří mezi nejvyšší v Evropě. Stát podporuje rodiny s mladými dětmi. I na univerzitách jsou vyčleněny koleje pro rodiny s malými dětmi i školky. Vše samozřejmě zdarma. Později děti chodí do školek a maminky a tatínkové přes den v klidu pracují. Díky dětem mají rodiče značné úlevy na daních a různé příspěvky tak, aby neklesl jejich životní standard. Velmi populární ve Finsku je také rodičovská dovolená otce.
Víkend na chatě a v sauně
Českou republiku a Finsko spojuje jedna velká záliba: odjet na víkend na chatu do přírody. Ve Finsku je 500 000 chat. Většina z nich je u jezera a všechny jsou buď vybaveny saunou, nebo mají přístup ke společné sauně. Místní obyvatelé v nich rádi relaxují, pracují, rybaří a třeba opékají finské buřty.
Vzdělání
Finský vzdělávací systém patří k těm nejlepším na světě. Děti začínají do školy chodit v sedmi letech a čeká je devítiletá povinná školní docházka. V této fázi se žádným způsobem nerozčleňují. Dále následují obvykle tři roky na gymnáziu („lukio”). Důraz je kladen především na pochopení informací a práci s nimi. Studenti zvládnou perfektně dva cizí jazyky, většinou angličtinu a švédštinu.
Veškeré vzdělání (dokonce včetně oběda) je zdarma a probíhá až na pár výjimek na státních školách. Učitelé jsou mimořádně kvalifikovaní a respektovaní. Dvě třetiny mladých pokračují ve vzdělávání na různých typech vysokých škol.
Studenti univerzit dostávají na svá studia slušné stipendium. Univerzity velmi úzce spolupracují s firmami. Tento systém vytvořil v zemi s pěti milióny obyvatel na periferii Evropy základ pro vybudování několika světově známých firem, jako například Nokia.
Knihovny
Veliká síť moderních knihoven slouží široké veřejnosti. Zejména v zimě si sem tisíce Finů najdou cestu pro knihu, časopis, hudební disk nebo film. Veškeré služby knihoven jsou zdarma. Před cestou na sever si můžete do jakékoliv knihovny přijít prohlédnout mapu nebo průvodce.
Média
Tři čtvrtiny Finů čtou denně noviny! Jednoznačnou jedničkou je deník Helsingin Sanomat, zvaný hesari. Velkoformátové noviny mají až sto stránek. Většina čtenářů má předplatné. Každý den vychází 400 000 výtisků (pro srovnání MF DNES necelých 100 000). Na trhu je i několik odlehčených deníků, jejichž úroveň je ovšem výrazně vyšší, než jsme zvyklí u jejich českých protějšků. Při obědě novinami listují všichni od dělníků po šéfy. Finská vydavatelská skupina Sanoma působí úspěšně i v Česku.
Finská státní televize a rozhlasová společnost YLE provozuje mimořádně kvalitní rozhlasové stanice, tři veřejné televizní kanály a také kvalitní zpravodajský portál v angličtině. Velké množství sportovních událostí přenášejí pouze placené kanály, dokonce i většinu zápasů mistrovství světa v hokeji!
V roce 2013 vstoupila v platnost nová daň. Bez ohledu na to, zda finský občan vlastní televizor nebo ne, musí na provoz veřejných sdělovacích prostředků platit 0,68 procenta ze svého příjmu, maximálně 140 eur měsíčně.
Finská sauna
Sauna je jedním ze základních znaků finské kultury. Ve finštině dokonce existuje řada slov spojených s používáním sauny, která žádný jiný jazyk nezná. Například löyly znamená páru odpařenou z kamenů na kamnech v sauně. V zemi s tak chladným klimatem je pobyt v sauně nesmírně příjemný a také zdravý. Dříve se ve sterilním prostředí sauny léčili nemocní a také rodily děti.
Dnes jsou saunou vybaveny všechny novější byty i domy ve Finsku, ale i plavecké bazény, sportovní areály a vysokoškolské koleje. Občas objevíte saunu, kterou můžete zdarma použít, dokonce i na toulkách severskou divočinou. Dnes už je většina kamen elektrických, ale stále se můžete setkat s vytápěním dřevem. Na kamnech jsou lávové kameny.
Jak do finské sauny?
Návštěva Finska bez pobytu v sauně by nebyla kompletní. Jak se tedy správně saunovat? Vzduch v sauně nechte ohřát přibližně na 90 stupňů. Přitom poléváním celé místnosti vytvořte dostatečně vlhké prostředí. Když už je místnost vyhřátá, osprchujte se v teplé vodě. Poté už můžete dovnitř, zásadně ovšem bez plavek. S sebou si vezměte kyblík s vodou a speciální naběračku. Průběžně polévejte kameny. Tím vzniká horká pára (löyly).
V sauně zůstaňte tak dlouho, jak vám to je příjemné. Obvykle to bývá přibližně deset minut. Pobyt v sauně rozhodně není žádnou soutěží (stejně byste proti Finům neměli nejmenší šanci). Poté se běžte znovu osprchovat, klidně studenou vodou. Pokud je poblíž jezero nebo moře, je právě teď ideální chvíle jít si zaplavat. V zimě je tedy třeba začít celé saunování tím, že vysekáte díru v ledu.
Následuje relaxační posezení v místnosti poblíž sauny, kde se často popíjí pivo. To si Finové často berou i do sauny a vůbec jim nevadí jeho vysoká teplota. Až budete mít chuť, zamiřte znovu do sauny. Celý cyklus zopakujte klidně třikrát nebo vícekrát.
Kouřová sauna
Speciálním a původním druhem sauny je takzvaná savusauna – kouřová sauna. Taková sauna se vytápí mnoho hodin dřevem v obrovské peci uprostřed místnosti. Oheň se nechá vyhasnout a sauna se dveřmi trochu vyvětrá – budova totiž nemá komín. Kamna stále zůstávají horká a pak nastává ideální čas na saunování.
Autorem textu je Jan Brotánek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.